Režie:
Ralf HuettnerScénář:
Florian David FitzKamera:
Andreas BergerHrají:
Florian David Fitz, Karoline Herfurth, Johannes Allmayer, Heino Ferch, Katharina Müller-Elmau, Karin Thaler, Tim Seyfi, Christoph Zrenner (více)Obsahy(2)
Vincent trpí Tourettovým syndromem. Po matčině smrti ho jeho otec dá do ústavu, odtud se
však Vincentovi s dalšími dvěma pacienty podaří uniknout. Musí splnit poslední přání své matky
- vysypat její popel do moře v Itálii…
Vincentova matka zemřela, ovšem na smrtelné posteli vyslovila své poslední přání - naposledy
vidět moře. Jenže, jak se má Vincent dostat k moři, když trpí Tourettovým syndromem a jeho otec ho
nechal zavřít do psychiatrické léčebny? Naštěstí je tu anorektička Marie a Vincentův spolubydlící
Alex, trpící obsesí. Společně utečou z léčebny a v otlučeném autě se vydají do Itálie. Jenže
Vincentův otec a jejich terapeutka Dr. Roseová jsou jim v patách, naštěstí se neustále hádají, a tak
sami vypadají jako pacienti kliniky. Začíná důležitá dobrodružná cesta a jisté je jen to, že na jejím
konci nikdo ze zůčastněných nezůstane takový, jaký byl...
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (86)
"Já mám cvrčka v hlavě, kterej mi sere mezi závity." Tak to mám taky, ale já to ... kurva, pičo, posrat, mrdat ... zvládám bez větších problémů. Navíc se mi tahle cesta tria pacientů, a matky v plechovce, k moři docela dost líbila. Ale za nejlepšího rozhodně nepovažuju Vincenta nýbrž obsedantně kompulzivního Alexe, jehož úchylný smysl pro čistotu, pořádek a obleky mě dost bavil. A taky mě bavily různé drobnosti, jako třeba líné stěrače na vozidle Dr. Roseové. A velké potěšení mi způsobilo to, že v zemi Brunhild, Gertrud a Hildegard dokázali do dvou hlavních ženských rolí obsadit herečky, na které mi bylo potěšením pohledět. ()
Celkem hezké road-movie z prostředí nám celkem blízkého. Trošku mi už po několikáté připomíná "nový" druh německých filmů... Na jedné straně dechberoucí výjevy z Alp podmalované příjemným soundtrackem, vtipné miniscénky připomínající sitcom a konvenčně klenutá zápletka; na druhé zase okamžiky nudy, čas od času hádky a trošku přehnaně šroubované jiskření a navazování osobních vztahů. Stojí za shlédnutí, i když bych tu část s Alpami označil spíše za půlhodinovou reklamu na Audi - scéna: představte si krásnou letní ranní vyhlídku na vrcholky Alp; všude ještě opar, na horizontu slunce a vedle toho lesklá A8... ale abych nelhal, mně se to ale zase líbilo - pro Audi mám slabost ;-) ()
Člověk by při projíždění televizních kanálů tohoto plachého Vincenta (kterého byste si ze začátku snadno spletli s Ondřejem Sokolem) lehce přehlédl, ale hned od začátku dokáže dost pobavit (i když by Tourettův syndrom neměl být k smíchu) a pevně přikovat k obrazovce a i když je to nakonec spíše drama, dokoukáte ho do konce. Velké překvapení z Německa. Ááááá, pochcaný rucééé! :D ()
1242. hodnocený film: Já prostě německý filmy můžu, a proto je i vyhledávám. Tenhle film mi byl doporučene a těžko by se asi jinak ke mě dostal. Tohle je komedie, kdy mladý kluk je na úkor svého otce poslán do léčebny kvůli svému Tourettovu syndromu. Zde se seznámí nejen s pohlednou dívkou, ale také s velkým podivínem. Společně pak podniknou cestu do Itálie, kam Vincent potřebuje dovézt ostatky své matky, která nedávno zemřela. Cestou je potká spousta nesnází a problémů. 4* filmu dávám je proto, že je nesourodý v hereckém obsazení a díky tomu i docela průměrný. Lepší herecké obsazení by s filmem udělalo divy. Jediná Karoline Herfurth stála za něco. 4* ()
Film ukazuje svéráznou vzpouru tří pacientů psychiatrické kliniky proti stereotypu, necitlivému okolí a především vlastnímu osudu. Jednoho krásného dne se kluk s Tourettovým syndromem, vychrtlá anorektička a čistotou posedlý neurotik rozhodnou "vypůjčit" auto své ošetřující lékařky a udělat si malou dovolenou v Itálii na mořském pobřeží. V patách za sebou mají majitelku vozu, která má jisté problémy, jak vysvětlit svým nadřízeným úbytek počtu strávníků, a otce hlavního hrdiny, který už dávno vyřešil dilema, zda má přednost kariéra, nebo rodina, a je zcela pohlcený politickou funkcí a vlastní důležitostí. Německá varianta Bezstarostné jízdy představuje zdařilou tragikomedii o přátelství a vyrovnávání se se svým handicapem. Není to výjimečný snímek, ale sedí na něj přívlastek sympatický. Tahle road movie pod alpskými štíty sedne nejspíš divákům ve věku filmových hrdinů, tedy těm mladým, které ještě netrápí břímě přílišné odpovědnosti. Celkový dojem: 75 %. ()
Reklama