Hektorova cesta aneb hledání štěstí

Britský bratranec Waltera Mittyho, který rád jedl, meditoval a miloval. S těmihle filmy se poslední dobou roztrhl pytel a vypadá to, že už by to mohl být téměř samostatný filmový žánr, tak podobné kostry všechny tyhle filmy mají. A spojují je taktéž další rysy, třeba to, že vždy jde o opravdu krásně natočený midcult. A Hector hledající štěstí tedy zvlášť. Jestli jsem Walteru Mittymu vůbec něco vyčítal, tak teď to všechno musím vzít zpět, protože oproti Hectorovi je to hluboký film, Hector jen tak ledabyle klouže po povrchu. Walter byl o odvaze udělat rozhodující krok, o odhodlání zažít něco nového, kdežto Hector se jen chce utvrdit v těch svých zaprdlých maloměšťáckých hodnotách, vyrovnat se nějak se svým syndromem vyhoření a krizí středního věku, Walter chce poznat svět, Hector se chce co nejrychleji vrátit domů... Hector je vlastně takový šedesátiletý stařík, který vylezl z okna a zase se vrátil, přičemž to bylo taky celkem zábavné, ale narozdíl od stoletého kolegy se to celou dobu tvářilo, jako že to zná skutečný návod na to, jak nalézt v životě štěstí...a to je ,,fake" srovnatelný s televizními věštci... (01.02.2015)

To že je film poměrně předvídatelný a plný těch nejotravnějších stereotypů o cestování a hledání štěstí bych ještě ustál, kdyby šlo o dobrou komedii, třeba i mnohem více improvizovanou a uvolněnou (nejlepší by byl tematicky podobný dokument s Peggem v roli průvodce), na úkor vážných scén v druhé polovině filmu a vůbec celého toho seriozního (přesto velmi povrchně uchopeného) poselství o vztazích, lásce a jakési krizi středního věku, Tato línie šla mimo mě, nejspíš proto, že hlavní hrdina je tak trochu šulín, co se od začátku (a během celého filmu) chová jako středobod vesmíru, velmi naivní a otravné povahy. Navíc ani komediální rovina mi nesedla, většině humorných scén chybí šmrnc (čili vtip), když pominu že už je člověk viděl stokrát jinde. Podstata vtipu a komedie obecně, velmi zjednodušeně řečeno, spočívá v tom, že nečekáte pointu. Proto také někdy i úplně blbá komedie (Blbý a blbější) může být hodně vtipná, protože něco tak blbého člověka překvapí. Co se mi ale líbilo bylo DP a vizuální zakomponování Hectorova deníku do některých scén. Také docela příjemný popový soundtrack a fajn camea. (19.02.2015)

Pozitivní, usměvavé, hezké, příjemné, šťastné, cestovatelské. Jů, to bylo rozkošňoučkové. Simona mám ráda a v tomhle filmovém počinu byl naprosto úžasný. Hned bych s ním jela cestu kolem světa a hledala štěstí. Jednoduchý krásný děj, který končí šťastně, je protkán krátkými osobními příběhy. Herci byli sympatičtí, všechno bylo barevné. Lék na špatnou náladu. "..lidé mají povinnost být šťastní.." (30.01.2017)

Ja sa osobne asi radím k veľkým fanúšikom "feel good" filmov. Kde má človek po dopozeraní skutočne dobrý pocit, že videl film, ktorý ho na nejaký čas skutočne obohatil o pár príjemných momentov, ktoré nezabudne. A môže za to najmä fakt, že má veľmi dobrú atmosféru, veľmi dobre načasované momentky, ktoré sa vryjú do pamäte a veľmi sympatického hlavného hrdinu, ktorého chceme sledovať od začiatku až do konca. Alebo by som mal povedať, že ja som ho chcel sledovať. A musím povedať, že aj jeho vzťah s Clare (v podaní skvelej Rosamund Pike). Jean Reno je tu rovnako skvelý, plus aj fakt, že vždy vezme niekomu pero a potom ho aj tak stratí. Jeho notes je veľmi dobrý a celá jeho cesta bola podľa mňa veľmi zaujímavá. Občas je film možno trošku príliš tlačiaci na svoju myšlienku hľadania šťastia a niektoré scénky sa možno mohli vypustiť, ale aj tak mám pocit, že je to hlavne príbeh chlapca, ktorý sa chce stať mužom a chce nájsť to, čo chýba často každému z nás. Pravé šťastie. Podľa mňa tento film určite stojí za to vidieť. Hodnotenie: A (11.12.2016)

"Vyvarovat se neštěstí není cesta ke štěstí." Tak to jedna z moudrostí, na kterou Hector na své cestě narazil. S těmi moudry se vesměs dá souhlasit, ale já jsem měl avizovanou komedii a na tu nedošlo. Tedy až na pár drobných štěků, které se mi hned vypařily z hlavy a zůstala v ní jen vzpomínka na to, že ti afričtí únosci mohli Hectora zbavit přirození, upéct si ho a sníst. Ušetřili by mi tím půl hodiny času stráveného nudným mudrováním. Ono to teď celé vypadá, že jen Hectorovi cosi závidím, ale já jsem štěstí našel poměrně nedávno a nepotřeboval jsem kvůli tomu procestovat celou planetu. Stačilo se jen začít dívat na svět optimistickýma očima, pochopit, že svůj osud si píšu sám a být ve svých přáních na sebe hodný. (22.11.2016)