Láska hlohového stromu

Soudruhu, sedněte si blíž k soudružce, tak jsem nevěděla jestli se v tu chvíli smát nebo brečet. Sedmdesátá léta (a ono je jedno jestli se film odehrává v Čechách nebo v Číně, č jako č) byla vykreslena tak věrně, až mě z toho mrazilo. To mrazení umocňoval pomalu plynoucí děj a postupné tušení konce. Pro mě jeden z filmů, které z hlavy neodvane čas. (01.09.2012)

Cesta domu 2. Zhanguv navrat k jeho oblibenemu tematu - oldschool vesnicka/malomestska lovestory, kde je k dispozici o neco mene uchvatne prirody a hudby a naopak o neco vic vkusne pobledlych grafickych filtru, komplexnosti a odkazu na komunisticky rezim za obdobi cinske revoluce. Ziyi Zhang je zde nahrazena velmi podobnou (vzhledove i naivitou charakteru) Xuejian Li. Samotna romance uz nema tak primacary poeticky drive jako v Ceste domu, ale o to je zajimavejsi a fatalnejsi. Skvela kinematografie, sympaticti herci a emoce. Pro fanousky Yimou Zhanga a asian romantickych dojaku povinnost. 8/10 (09.12.2010)

Ne, opravdu nejde o Cestu domů 2. Jen proto, že je tento film také zasazen do "Kulturní revoluce" a venkov, neznamená, že je stejný. Zhang se jen vrátil k pěknému dramatu, ale bohužel už to není tak barevné. Emoce tam ale stále jsou a OST od Chen Qi-Gang snímek krásně dokresluje. Bohužel na top to nebude, ale krásný film to bezpochyby je. (04.02.2014)

Zhang se ve svém nejnovějším filmu opět vrátil ke komornímu dramatu, což mu jde nejlépe. Jde o adaptaci v Číně údajně velmi populárního románu "Láska pod hlohovým stromem" o krátké, ale osudové lásce z Číny 70. let, jejímiž hrdiny jsou Sun a Jin (pro diváky Lostu: pohlaví jsou opačně). Jin je dospívající dívka, která přijíždí na venkov dokončit školu aby pak mohla nastoupit jako učitelka (je jen o něco starší než hlavní hrdinka filmu "Nikdo nesmí chybět", a zrovna tak hloupá a naivní). Sun je mladý geolog pracující nedaleko. Zbytek už si domyslíte sami. Příběh je velmi jednoduchý, civilní, ale jak už to Zhang umí, velmi nabitý emocemi. Konec je tentokrát velmi silná káva, jedno oko nezůstane suché. Nejblíž má tento film asi k "Cestě domů". Ze Zhou Dongyu by mohla být nová Zhang Ziyi.____btw, díky tomuto filmu už vím, proč se čínským perům říká čínské. Protože jsou z Číny!:)____Titulky zde (13.11.2010)

Shodou okolností jsem v rozmezí pár dní viděl dva řekněme trochu podobné filmy. Ono ta podobnost je opravdu jenom základní - v 50/50 je stejně jako v Lásce hlohového stromu muž vážně nemocný a vážně zamilovaný. Rozdíl nemůže být větší. Americké a čínské podání. Všude jsou emoce, ale je to prostě jiný styl. Láska hlohového stromu vypráví o naprosto obyčejných událostech v jednom neobyčejném životním příběhu a vypráví to tak nějak lehce, vzdušně, že člověk prostě kouká i jenom na to, jak rodina skládá obálky. Navíc barevné podání Yimou Zhanga je opět bezchybné, scény u řeky, v altánku, apod. Dongyu Zhou je tak neuvěřitelně nevinná a naivní, až je to vlastně uvěřitelné. Nevinnost bude určitě jedním z klíčových slov filmu. S hodnocením trochu nadržuju, ale já bych jinak těch pět snad ani nedával. Pozor, je to asijské. A když teď čtu poslední komentáře, tak ano, je to svým způsobem Zhangova Cesta domů 2. Stejně jednoduchá a přitom stejně silná. Jeden z mála filmů, které jsem si po shlédnutí pustil (i když už/ještě ne komplet) znovu. (11.08.2013)