Banáni

Zatraceně hutná slapstick komedie říznutá nejen politickou satirou, u které se horko těžko zadržují kanonády smíchu. Kdo četl/čte/hodlá číst Woodyho povídky, bude v sedmém Vatikánu (a tam si bude pokuřovat Nový zákon). Fidelózně potrhlé! P.S. Naprosto zásadní je krátká exhibice podezřele známého italského hřebce. Dobře mi toho Sylvestra, tedy Silvestra, pojistil. (31.12.2008)

Mnohem raději mám Allenovo filmy, které nejsou tak „crazy,“ ale Banáni patří mezi ty povedené ztřeštěnosti. Komedie je to vskutku trefná, neboť latisnkoameričtí diktátoři jsou od Fidela po Chavéze jsou pěkná svoloč a v zásadě jsou všichni stejní. Film je nacpán porůznu vtipnými gagy, přičemž převažují ty opravdu dobré. Nejvtipnější scény jsou následují po tom, co Fielding Mellish dorazí San Marcos. Woody Allen chtěl co nejvíc rozesmát, a tomuto možná trochu obětoval i ucelenější příběh a smysl existence některých scén, které ve filmu moc význam nemají. Jinak místy prosvítá skvělá režie, která napovídá že kdyby Allen chtěl zvládnul by natočit i vážný film na stejné téma. (07.12.2011)

No jak bych to jen řek... prostě blbost. Mě humor Woodyho Allena moc nesedí a jeho osoba už vůbec ne. Jo, dobře je pravda, že ve filmu jsou dobrý a vtipný nápady, ale je to takový celý podaný moc po Allenovsku, což se možná u jeho filmůj cení, ale já to teda neocenim. Jediný co ještě stojí za zmínku, je mladej Sly, jako takovej týpek v metru (29.06.2007)

Woody Allen v pozici herce je zde hodně vtipný a sympatický. Jako scenárista srší neotřelými nápady. Jenomže jako režisér je u Banánů ještě poněkud nedozrálý. Což je škoda, protože výsledek působí přeplácaně a nedotaženě. Není to ve výsledku ani satira, ani dialogová komedie a již vůbec ne groteska. Přitom do všech těchto žánrů často zabrousí. A proč nedotažené? Mimo jiné i proto, že nakonec nedošlo na schylující se ultimátní souboj Woody vs Sly. (21.06.2007)

Hlavním představitelem je Fielding Mellish, který se pokouší bez velkých nároků nějak nenápadně protlouct životem. Kromě toho, že již delší dobu hledá pevnější milostný vztah a práci, nemá žádné ambice. Vyhýbá se politice a vlivu televize. Je také pěkný nešika a smolař. Ironií osudu způsobí zlom v jeho životě mladá aktivistka Nancy. Od okamžiku, kdy se Fielding do dívky zamiluje, mění se nejenom jeho vztah k okolí, ale i touha navždy zůstat jen nenápadným kolečkem ve společenském dění. Woody Allen tak vytvořil bláznivou parodii, v níž se místem děje stala smyšlená banánová republika San Marcos. Vysmívá se nejrůznějším vzbouřeneckým hnutím a také politice s jejími viditelnými i utajovanými metodami, mechanismy, rituály. Politická naivita je dobře trefená do černého. Dialogy a gagy jsou brilantně sehrány do humorného spojení s absurdním světem. Pro někoho se může zdát celá stopáž moc ukecaná, ale na druhou stranu to má svůj smysl v rovnováze s groteskními gagy. Není to snímek pro každého, což je přirozené, ale jedná se o typický film Woodyho Allena. - "I was always, ah, I was always very shy when it came to girls. I, I remember when I was a little boy, I once stole a pornographic book that was printed in braille and I used to rub the dirty parts." (06.08.2020)