Banáni

Ranej Woody, takze opet takova strestena komedie se zajimavym pribehem, kterej nejdriv pul hodinky sleduje smolare Woodyho a pak se presune do Jizni Ameriky a je to takova parodie na statecky se svejma partyzanama, diktatorama a podobne. Celou dobu Woody pali jeden paradni for za druhym, ale ke konci uz mu precejen lehce dochazi dech. Navic to obcas pripomina grotesku. Taky stoji za pozornost mladej Sly jako utocnik v metru a mel by tu bejt i DeVito, kteryho jsem si ale nevsim. Proste takova jednoducha zabava, ktera ani chvily nenudi. Slabsich 5*. (06.09.2005)

Woody Allen svůj divnohumor sype v Banánech do diváka vysloveně pod tlakem. Není deseti vteřina, aby nevytvořil nějaký gag. Jenže to neuvěřitelný množství humorných scén chvíli vytváří naprosto brutální a nekončící smích, který je zároveň sem tam vystřídán scénou, na kterou civím, jak na popravu. Což asi byl i záměr. Například ta první scéna s tou vraždou diktátora byla totiž tak brutální, a asi i záměrná amatéřina, že to vlastně bylo docela vtipný. (04.11.2015)

Přes Banány jsme se kdysi dávno (bylo to v rámci jeho retrospektivy na ČT 2) s Allenem seznámili. Já byla hodně malá žába a následný sled jeho pozdějších děl mi vůbec nepřišel tak zábavný, jako fraška odehrávající se z větší části ve Střední Americe. Jenže ouha, po dvacítce už mi to vůbec nepříjde tak vtipné. Jasně, je tu Sedmá pečeť, je tu Křižník Potěmkin. Ale toho prvoplánového humoru a grotesky je moc... Díky ti, Woody, za tvou pozdější subtilnost, díky ti za Annie Hall, Manhattan, Hanu a její sestry a mnohé další filmy, díky kterým mohu Banány pohřbít a mluvit o mladické nerozvážnosti! (13.08.2011)

ach, woody, woody, charakteristickejšiu postavičku filmového priemyslu by sme veru ťažko hľadali . . . tento film z čias woodyho začiatkov je jedna veľká časovaná bomba, je to eskapáda dokonale napísaných a vymyslených skečov a fórov v naozaj len allenovsky vymyslenom šialenom príbehu. Scénky, ako Nancy príde k Woodymu prezlečenému za diktátora a žiada ho o bozk a on si odhrnie umelé fúzy alebo scénka, ako vodca odboja Esposito spieva pieseň revolucionárov a všetci na neho pozerajú ako na idiota alebo uspatie Britského veľvyslanca a kopec, koooopec ďalších skvostov, to je jednoducho nádhera, nádhera. (11.09.2005)

Další výtečná věc Woodyho Allena. V jeho ranných filmech je vidět výtečně parodický přístup k masovým médiím. Zatímco v Seber prachy a zmiz je to dokumentární rozhovor s mírou retrospektiv, v Banánech dostávají na frak všichni ti investigativní reportéři a jejich vlezlé praktiky. Krom toho se Allen projevuje i jako brilantní satirik, co má oči otevřené a kdejakou ideologií se nezblbne. Právě tahle "politická" povaha Banánů mi nesmírně sedne a mám pocit, že v dalších dílech ji Allen do takové míry nevyužil (zvlášť v taškařicích po roce 2000). Vše ostatní nutné včetně narážek a trefných reakcí nechybí, byť je děj poněkud (jak už je nade mnou řečeno) zhuštěný. Pátou hvězdu za mladého Stalloneho. Má fakt docela ránu... (06.09.2005)