Insidious

Viděl jsem hada chcát, koně blejt a žábu bušit pěstí do skály, ale tohle jsem ještě neviděl. Prostě občas se stane, že někdo zaspí a v tu ránu si to už kvaltuje rovnou k samotnému Princi lži do tenat. To beru. Naštěstí ale každý fakan, co takhle v duchu vandruje, má fotra, jenž to umí taky a tak už jen stačí přizvat bábu na saních, co rozkmitáním starejch cibulí uvede do spánku i diváky a ejhle, všechno jde do hajzlu. Vlastně pocaď dobrý. Lekačky a duchařina s vrzajícími dveřmi, divným chichotem v baráku a děsivou hudbou - to je moje. Ale od vandrování po dreamlandu a boji o synovu píchlou duši se pro mě stal filmu prakticky nekoukatelným. Nuda jak u videostopu i s onou strhující losovačkou o kuchyňskou váhu Zepter. Vážně zvažuji, jestli má cenu nudit se i u druhého dílu. (04.07.2014)

|| Scenár: Leigh Whannell | Hudba: Joseph Bishara | Produkcia: Jason Blum, Jeanette Brill, Oren Peli, Steven Schneider, Aaron Sims | Distribúcia: FilmDistrict | Štúdio: Alliance Films, Stage 6 Films | Rozpočet: 1,5 miliónov $ | Tržby: 99,100,000 $ || Podobný dojem jak Cervenak: ukážkové strašiačky, nízky rozpočet ktorý v tomto prípade len prospieva k jedinečnosti svojimi kostýmovanými maskami namiesto predigitalizovanej hávedi, gradačná tendencia napätia po celú dobu. Trochu viac sebaúcty, menej samoúčelnosti (spätné ukazovanie paralel medzi kresbami a "skutočnosťou") a mohlo to byť fakt za 5*, jak naposledy (už dosť dávno) v Rec. (01.05.2011)

„Minulou noc jsem viděl, jak spím. Pak jsem odletěl..“ To není úryvek z deníku mladého táborníka, co našel při stezce odvahy políčko s lysohlávkami - to se jen pan Wan rozhodl poškádlit diváckou hercnu svou astrální cestovkou.. V první půli neomylně tlačí svůj dvoukolák duchařského napětí po vyšlapané žánrové cestě, aby v té druhé odvážně vjel do groteskního kabaretu s krotiteli duchů (nebo spíše image?) a mimotělních zážitků zahalených v kouři bizarnosti. Od dob nechápavého psychiatra Willise jeden z mála "Haunted house“ hororů, kdy si mráz párkrát zasprintoval po mých zádech a nuda se nepokoušela přetáhnout víčka přes oči jak autoplachtu a co je zvláštní, dokonce jsem si přecitlivěle přál, aby otec na konci vytrhl svého "toulavého" synka ze spárů Čertíka Bertíka. Ano, na gauč k psychiatrovi jsem se už objednal - mám sezení hned po panu Vittim.. (23.03.2012)

Kdo by to byl před deseti lety řekl, že hororový žánr našel svého nového vládce. Tehdy ještě snad nikdo nemohl tušit, že geniální (Jig)SAW byl teprve jen začátkem a jedním z prvních výtvorů, který stvořila mysl Jamese Wana. Během následujících let si James vytvořil svou vlastní obchodní značku a ukázal lidem nový rozměr strachu. Insidious je prvotřídním "matrošem" a vysoce poctivým kouskem nefalšované hororové filmařiny. A tak se zase bojíme po "Wanovsku" tak, jak to po nás "mistr" chce. Děsivé, škaredé čarodějnice v černých šatech, panenky a hračky, které jakoby nás neustále sledovaly a skřípavá, hrůzu nahánějící hudba. Ten týpek, co měl na starosti hudbu, je zřejmě naprostý šílenec, protože vytvořit něco tak... chechtavě-skřípavě-děsivě mrazivého, nebo jak to mám nazvat, nemohl při normálním stavu:) Herecké obsazení skvělé, od malého Ty Simpkinse, přes Patricka Wilsona, až po výbornou Lin Shayed coby Elise. Insidious je dokonalým propojením efektní vizuální stránky s tradičními hororovými prvky a velmi lehkým nádechem bizarního humoru pocházejícího až z Elm Street. (17.11.2013)

Zlomový okamžik… okamžik, kdy jsem sáhla po Insidious. Vím, že je také Poltergeist, Ti druzí a ještě mnozí jiní, ale… můj instinkt mi napověděl, že svět… ten tajemný svět, už nikdy nebudu vnímat jako dřív. Pro mě je rok 2010 ….James Wan a Insidious – a jeho magický astrální rozměr. (05.09.2011)