Dům na konci ulice

Priznávam sa, že som si tento film pozrel len kvôli Jennifer a neľutujem tu hodinu a pol čo som obetoval. Príbeh je klasický bečkový, ktorý sem tam obsahuje aspoň nejaký ten moment prekvapenia. Nie je to zlé natočené, atmosféra sa tam tiež občas nájde, ale aj tak je to film, kde osemdesiat percent viete už dopredu čo bude nasledovať. Celkovo je to nič moc a niektoré scény sú tam totálne zbytočné a od veci, ale aspoň že ta Jennifer a to finále ma dokázalo zaujať. 60% - 3* (04.03.2013)

Spoiler! Či je to skôr horor, thriller, alebo iný žáner, ktorý sa ťažko vyslovuje ráčkujúcim, to som moc neriešil. Pretože záverečná scéna ukazuje, ako si dobodaná Elisabeth Shue pohodlne nastupuje do auta so svojou dcérou a ako sa Max Thieriot, ktorý schytal tri guľky, s úsmevom hrá na Normana Batesa. Takže na konci musí byť každému jasné, že to bolo vlastne sci-fi. (12.05.2016)

Určitě je osvěžující vidět dospívající hrdinku v zaoceánském thrilleru/hororu, která není rozmazleným spratkem a ještě ji hraje čerstvě oscarová Jennifer Lawrence. Tím ale pochvalná slova končí. Tvůrci kanadskoamerického thrilleru totiž půl druhé hodiny vaří z vody a snaží se divákovi vnutit, že jednoduchá zápletka má něco do sebe. I když… To bylo tak. Sedmnáctiletá Elissa se se svou matkou-lékařkou stěhují do domu na okraji města. Byla to rozumná koupě, protože hned naproti stojí dům s tragickou minulostí, což tak nějak snižuje cenu okolních nemovitostí. Před čtyřmi lety tam totiž dcerka zabila svoje rodiče. Místní sice tvrdí, že dívka se krátce po tragédii utopila, tradují se ale různé báchorky o tom, jak pobíhá po lesích – však to znáte. Své o tom ví i osamělý Ryan, bratr mladé vražedkyně, který byl toho času u nemocné tety (!). Divák se samozřejmě záhy začne dozvídat, že leccos je jinak, ne však všechny indicie ho uspokojí. Před finále, ve kterém se vše vysvětlí (a přiznejme si, že ne úplně hloupě, i když pár nezodpovězených otázek po projekci přeci jen zůstane), musí diváctvo vydržet zbytečně natahovaný děj. Odměnou je ale zmiňovaný finiš, který nabídne už dřív odhadnutelnou pointu. Přesto „kdo, proč nebo jak“ divák předem jen tak nerozkryje. House at the End of the Street je navíc řemeslně slušně natočený, zbytečné vizuální kudrlinky poměrně rychle zmizí a zbyde tak moderní záležitost, která se srdnatě šplhá do průměrných čísel. Potěší i to, že matka s dcerou hned od začátku vědí, že se v domě vraždilo, takže žádné nadpřirozené kousky nebo nalézání starých vysvětlujících knih a dokumentů nás naštěstí nečeká. (25.02.2013)

Nejdříve jsem si myslel, že to bude film podobný Sinister nebo něco na takový způsob. Rodinka se přestěhuje do baráku s děsivou historií, většinou nějakou vraždou, kterou kupodivu spáchalo malé děvčátko. Jak jinak než, že to ubohé dítě zabilo své rodiče, což je dost běžná záležitost, jak jistě všichni vědí. A proto už mě na startu zarazilo, že sexy Jennifer Lawrence zřejmě minula předem vytyčený bod a nastěhovala se těsně vedle toho strašidelného baráku. Náhodou potká oběť onoho teroru a seznámí se s nim, ba dokonce se zamiluje. Ale on skrývá děsivé tajemství a určitě ho jeho tajemství dostane a on zahyne. Režisér zbořil hodně klišé těchto hororů, to se musí nechat. Ale tak jak byl ten zloduch postřelen a posléze přetáhnut po hlavě, to jsem opravdu nepochopil jak mohl přežít. Dvě nebo tři kulky v sobě a on je O.K. To mi zkazilo celý požitek, který nebyl zas tak světový, ale rozhodně držel v napětí. 35%: (07.07.2013)

Velký smutek z toho, že se Jennifer sama nezpívá. Ne že bych tedy rozuměla tomu, proč tam linka vůbec byla, ale když už tam byla, tak bych se alespoň chtěla pokochat jejím hlasem. Další velký smutek je to, že scénář a vlastně vůbec nic nedává smysl. Chvíli jsem měla dojem, že by to mohl být jeden z takových těch zapadlých filmů, na které vedením boží ruky narazím a ony jsou tak divné, až se mé hipsterské dušičce zdají jako geniálně nevyhnutelný vrchol kinematografie. Ale nebyl, byl jenom špatný. Další dílčí zklamání bylo z toho, že jsem (teď už vlastně nevím proč, jo už vím proč) měla ze začátku dojem, že se dočkáme revoluce v podobě toho, že hlavní hrdinka takovéhle žánrovky bude rozumná a "normální", tzn. pomlouvační lidé se jí zdají divní, nepadne idiotovi, co se vytahuje, do náruče při první příležitosti a tak. Ale bohužel nakonec v průběhu filmu dostala všechna charakterová klišé hororových puberťáků, jaká jen snad existují, od pokaženého vztahu s matkou, který nejlépe utuží zabiják se sekerou, po zvědavost jak asi vypadá sklep v tomhle tmavém starém prázdném cizím domě. Po dlouhé době jsem se také dívala na zvratový film aniž by se mi podařilo si někde předem přečíst spoilery a tak jsem na sebe byla náležitě pyšná, že jsem všechny zvraty odhadla ještě předtím, než přišlo oficiální odhalení. Scénář byl ale poskládaný opravdu zle a nesmyslně, to mám potřebu ještě zopakovat, profesně byl špatný, ne že bych jenom vyčítala neoriginalitu nebo schématičnost. Na žádná schémata právě ani moc nedošlo, bůžek dramaturgie musí někde v koutě brečet. Jediná linka, nad kterou bych se pozastavila, je tvář v kmeni stromu. I když jsem obě scény zkoumala několikrát, tak jsem žádnou tvář neviděla, ale zase jsem četla příspěvky lidí, kteří ji tam prý viděli. A ono je to docela důležité, protože pokud tam není, tak to znamená, že to je jediná chytrá věc ve scénáři (jeho očima ji tam napoprvé viděla, protože její vědomí chtělo, aby tam byla - a potom s matkou je vyléčená a jejich vztah se zlepšil a nemusí to obě postavy vyjadřovat slovy, ale takhle to pěkně ukážou akcí). Jenomže pokud tam ta tvář je a jenom já ji nevidím, protože jsem slepá, tak ve scénáři není žádná chytrá věc. Tak doufám, že tam ta tvář není. - No sakra a zrovna chvíli po dopsání jsem tu tvář asi našla. Tak ona tam je. Tak žádní chytrolíni. Ach jo. (22.08.2015)