Můj týden s Marilyn

Nejsem muž, takže mě hloupoučká, egoistická a sebedestruktivní osobnost typu Marilyn Monroe nechává chladnou, ať si má křivky dokonalé jak chce. Film je to příjemný, ale nevyvolal u mě žádné velké emoce. Více než Michelle Williams (nemám jí prostě ráda) mě spíše zaujal Kenneth Branagh v roli Laurence Oliviera, ten byl naprosto dokonalý. Jako celek v kategorii biografických filmů bohužel spíše podprůměr. (20.03.2013)

Potenciální ambice na mnohem propracovanější snímek tam jsou, Můj týden s Marylin se však scvrkl jen na jednoduchou romanci o tom, jak jak se idealistický mladík zamiluje do světového sexsymbolu. Témata nad rámec příběhu se vyskytují v hojném počtu, ale nejsou využity v prospěch co nejklasičtěji zpracovaného dramatu, které si razí cestou jednoduchou sentimentální cestou. Celý film vypadá jako náčrtek toho, jak by měl výsledný film ve skutečnosti vypadat. A to je škoda - hlavně kvůli tomu, kolik narážek a paralel s filmovým průmyslem mohl příběh Marylin Monroe obsahovat. (24.02.2012)

Filmoch o Marilyn Monroe bolo do tejto doby niekoľko a každý sa snažil ukázať smutnú existenciu jednej z najväčších filmových ikon všetkých čias. Môj týždeň s Marilyn je ale skôr príbehom o prvej nenaplnenej láske. Hlavný hrdina Colin je chlapec túžiaci vkročiť do sveta filmu a jeho sebadôvera a tiež fakt že jeho otec sa pozná s pánom Olivierom mu zabezpečia miesto tretieho pomocného režiséra pri nakrúcaní filmu Princ a Tanečnica. Romantická línia je bohužiaľ asi najväčším sklamaním celého filmu. Vzájomný vzťah Marilyn a Colina mi prišiel skôr povrchný. Ak uvážime že Clarkove memoáre mu zaistili celosvetové renomé, tak vzťah vykreslený vo filme nedostáva taký priestor ani takú silu aby sme sa skutočne mohli do Clarkovej kože vcítiť. Na druhú stranu jeho vzťah s Vivien Leigh, Olivierom a ostatnými hercami a nehercami je vykreslený perfektne. Najviac ma potešila úloha Judi Dench a samozrejme Branagh, ktorý znova podal jeden z nadpriemerných výkonov. Jeho posledný rozhovor s Colinom pri projektore je dojímavý a zakončuje film podstatne krajšie ako posledné zbohom s Marilyn. Michelle Williams je vo svojej úlohe presvedčivá, ale anglickej hereckej elite sa bohužiaľ rovnať nemôže. Emma Watson v úlohe kostymérky Lucy je už potom príjemným spestrením. Priemerný film na ktorý sa ale veľmi dobre pozerá. (22.08.2012)

Colin Clark a jeho knihy The Prince, the Showgirl and Me: the Colin Clark Diaries (1995) a My Week with Marilyn (2000) jsou pouhé lokální fenomény. A jako takové samozřejmě ani nemají český překlad. Jedná se jen o klasické britské parazitování na Hollywoodu. A filmová verze tohoto příběhu je úplně stejná, takto by mohl vzniknout film o jakémkoli filmu, který hollywoodská hvězda natáčela mimo USA (co tehdy jedla, kdo se do ní zamiloval, co na to její manžel...). A to je skutečně podřadný žánr. A je úplně jedno, že tu máme kvalitní herce v zastoupení takových jmen jako Julia Ormond, Derek Jacobi, Judi Dench nebo Kenneth Branagh. Případně oblíbené mládí Eddie Redmayne, Emma Watson a Michelle Williams (jejíž interpretace Monroe je minimálně diskutabilní). Film The Prince and the Showgirl byl ostatně prvním projektem Marilyn Monroe Productions, Monroe tedy do Anglie přivezla nejen svoje jméno, hvězdný pár Monroe-Miller, ale také peníze a proto je dost nerealistické točit o ní film jako o někom, kdo byl na natáčení trpěný. (24.08.2021)

Týždňová anekdota o randení a zbližovaní sa s Marilyn Monroe podliehajúca viacerým neduhom moderných biografií. Síce to nemožno nazývať komplexnou biografiou, kedže ide iba o výsek zachytávajúci prípravu/natáčanie konverzačného snímku "Princ a tanečnica", ale i tak je patrné, ako veľmi sa tu dbá na dôkladné zrkadlenie charakteru prominentnej M.M. V tejto súvislosti treba dodať, že Michelle Williams ikonickej bloncke hanbu rozhodne nerobí, ba práve naopak, ušľachtilo ju zastupuje a jej výber považujem za výherný. Pri vedlajších úlohach sa nebudem zdržovať, lebo tie sú tu fakt len vedlajšie a buď sú neužitočne skarikaturované (Kenneth Branagh), trestuhodne nevyužité (Judy Dench) alebo typicky deformované (Eddie Redmayne). Toť výtka č.1. Zádrheľ č. 2 vidím v neochote pridržať sa načrtnutej roviny o odvrátenej strane showbizu a priklonenie sa radšej k bezpečnejším, vzdychavým ústupkom = k patetike. Dozaista pevnejšie 3* ako pri viacmenej nezvládnutej "Iron lady" len škoda toho, vyrieknuté vety veľkého Williama boli neprávom odsunuté na druhú koľaj a to sa nepatrí. (13.03.2012)