Sound of Noise
Sound of Noise
Sound of Noise
Zvuk hluku
VOD (1)
Obsahy(1)
Policista Amadeus se odjakživa cítil odstrčen, protože na rozdíl od všech svých příbuzných nemá hudební nadání, a navíc trpí silným odporem k hudbě. Nyní se dostává na stopu skupinky hudebníků, která se rozhodla ovládnout veřejný prostor svými akustickými útoky. Podaří se mu překazit kompozici pro šest lékařů, pacienta a operační sál, anebo se sám stane obětí války vedené pomocí hudby? Tvůrci filmu naplno zúročují svou fascinaci městským prostředím a ke zvukům, které nás obklopují, přistupují s obdivuhodnou kreativitou. Způsobem, jakým proti sobě staví hlavní postavy a jejich rozdílné postoje, bojuje snímek proti tichu, nudnému střednímu proudu i hudebnímu snobství, ale také ukazuje, že hudební moderna může být zábavná. Při tom všem ale film nezapomíná na své hrdiny a jejich touhu po naprostém klidu, či naopak hlučném vytrhávání z každodennosti. Zvuk hluku dokazuje, že hudba může opravdu měnit životy lidí. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (3)
Recenze (259)
Vynikající a netradiční. Pořád čekáte, s jakým novým nápadem hudebníci přijdou. A přidání inspektora, který neslyší zvuk toho, na co už naše banda hrála, byla opravdu třešnička na dortu. Sice mi přišlo, že už v poslední čtvrtině tak úplně nevěděli, jak to všechno zakončit, ale i tak, opravdu jsem se pobavila a užila si všechna netradiční vystoupení. ()
Základem a stěžejní linkou filmu jsou akustické útoky, které jsou vtipné i originální. Dvě hvězdy za zvukovou i vizuální podívanou. Vzhledem k tomu, že mi všichni muzikanti také lezli na nervy, jsem měla jasné komu fandím. Policajt, který nenáviděl hudbu byl můj favorit a pro mě důvod k další hvězdičce. Škoda, že romantická a kriminální linie byla jen výplní a nedošlo ani k žádné katarzi, která byla v očekávání. Ale i tak film držel pohromadě a pobavil netuctovým způsobem. ()
Svérázná hudební komedie Zvuk hluku oslavuje alternativní kulturu, minoritní hudební žánry a umělecký aktivismus. Sympatie jsou přitom v příběhu jak na straně policisty, který stíhá „hudební teroristy“, tak i na straně skupiny hudebníků postavených mimo zákon, jenž vynalézavým způsobem a s punkovou vervou hrají na věci každodenního užití. Oproti příběhu filmu, který vyzdvihuje nespoutanost, svobodu a protest proti společenským konvencím, působí ale samotné vystavění filmu až příliš fádně, s hrdiny bez jakékoli šmouhy, kazů či neřestí, kde vše ústí do uspokojujícího a šťastného konce. Dalo by se říct, že film se trochu alibisticky snaží nikoho neurazit a být pro všechny – což nijak nekazí jeho zábavnost (v některých scénách jsem doslova brečel smíchy), ale spíše přináší následně rychlé vystřízlivění. ()
Mám nezřízenou chuť zamlátit si do bubnů, zapreludovat si na lidské tělo, vydráždit bankovkami skartovačku, zajamovat si bagrem, lechtat smyčcem dráty vysokého napětí či si jen tak zadirigovat zvuk stříkající vody. K filmu samotnému mne sice napadá nejedna výhrada, ale ruce, nohy i uši byly po celou dobu sledování tak zaměstnané dodržováním rytmu, že mne vlastně nic jiného nezajímalo. ()
Money for you, honey. 1) Desetiminutový klip roztáhli po devíti létech stejní tvůrci do celovečerního filmu...posuďte sami, jestli to za to stálo. Film nenabízí nic navíc - zase jen několik skvělých a originálních, pravda, rytmických klipů a okolo něco omáčky, která tomu všemu má dodat punc filmu. Mohli by to být ti hostující čeští vědci. 2) Snímek kopíruje klasickou symfonii o čtyřech větách: Doctor, Doctor, Gimme Gas (In My Ass), Money 4 U, Honey, Fuck The Music Kill! Kill! a Electric Love. Hudby v klasickém pojetí se v něm ale nedočkáme - zde odkazuji na komentátora Arbitera, který si všiml rozpaků, jaké se většiny posluchačů zmocní, mají-li předváděnou kakofonii zvuků a (perfektních) rytmů označit za hudbu. 3) Výstižný koment: Dudek, Arbiter. ()
Reklama