Gilda

Noir bez viditelných chyb. Gilda je okouzlující žena, která je nešťastná z mužů kolem sebe a muži jsou nešťastní z ní. Stejně tak si omotá kolem prstu i diváka. A když začne tančit, zpívat "Put the Blame on Mame" a svlékat se ... uff .... Pokud neznáte hvězdnou krásku jménem Rita Hayworth, pak tento film je jistě tou nejlepší zkušeností. (22.05.2009)

Gilda je pro mě jeden z těch slabších noir filmů, jelikož občas mi připadalo, jako kdyby ztrácel dech a nabízel tak prostor pro nudnější pasáže (zejména ty písničkové). Přesto však jde o výbornou přehlídku hereckých výkonů a skvělé dialogy pak mnohé scény povyšují na uplně jinou úroveň. Více než dobře je zde namixována milostná linie příběhu s tou kriminální a dramatickou a musím se přiznat, že konec jsem očekával poněkud jiný. Nebudu vychvalovat Ritu Hayworth, jelikož v každém druhém komentáři je zmíněna, takže vzpomenu dvě mužské postavy. Johnny Farrell, resp. Glenn Ford byl sympaťák chlap. Pořád jsem si kladl otázku, odkud jej znám a už vím, že ze Supermana :) A ještě nesmím opomenout postavu Pia, jehož "filozofie obyčejného člověka" měla často velkou sílu. Jak by řekl on sám: "Na křupana dobry." (29.03.2011)

Tak moja noirova jazda dalej uspesne pokracuje a tentokrat padla volba na najlepsi Film Rity Hayworth menom Gilda. Reziser Charles Vidor /Divka z Titulni strany, Sbohem Armado/ sa filmu rozumel, jeho rezia je doslova genialna z kazdeho zaberu sa siri preciznost a skusenost. Pribeh je spravne noirovo cynicky, dialogy naprosto vyborne, Rita Hayworth /Lady From Shanghai, Cover Girl/ bola herecky megatalent a u mna je sakramentsky vysoko spolu s legendami ako Gloria Swanson /Norma Desmond v Sunset Boulevard/, Greta Garbo a pochopitelne aj Bette Davis. Dokonca si viac vazim legendarnu Ritu nez napriklad precenovanu Streep. Jej tanecky su nezabudnutelne a herecke vykony tiez. Okrem nej som tuna videl aj Glenna Forda /Caprov Pocketful of Miracles 1961, Superman 1978/ a Josepha Calleia /Touch of Evil 1958/. Pribeh nenudi, strhujucejsie tempo sa tiez najde, kulisy su vyborne, exterierove sceny tiez. Suhlasim s tymi pristupmi, ktore tvrdia, ze Gilda je suverenne najlepsi film Rity Hayworth. Za mna dalsi legendarny film -noir, ktory moze kvalitou kludne konkurovat Wilderovmu Sunset Boulevardu a Wellesovmu Doteku Zla. 100 % (26.01.2016)

Rita Hayworth a její Gilda - to bylo něco neuvěřitelného a nepopsatelného. Tento snímek stojí za to vidět už jenom kvůli ní (i kdyby jste měli sebevětší averzi vůči černobílým filmům s titulky). No a ten příběh šel tak nějak trochu mimo mě. Celá ta dějová linie s tím kartelem, která zezačátku byla tak strašně pěkně a slibně nastíněná, mi pak přišla naprosto zbytečná, takový křoví pro Gildu. Kdyby to tam vůbec nebylo a autoři se zaměřili víc na vztah Gildy a Johnyho bylo by to daleko lepší. Je to trochu škoda, že příběh nebyl propracovanější. (15.09.2009)

Velkolepá love story, jakým se nejvíc dařilo ve 40. a 50. letech, už ne tak naivní jako většina těch předválečných a ještě ne tak explicitní, popř. cynická, jako většina těch z pozdějších dob. Blízká příbuzná Casablanky – stejné prostředí nablýskaného podniku v závětří světa, stejné základní rozložení sil v milostném trojúhelníku, poháněném ovšem podstatně méně ušlechtilými vášněmi. Temné stránky milostného citu vykreslené bez zbytečného vysvětlování, s nádechem tajemství, kupodivu ne zas tak vzdáleného sebedestruktivnímu mystériu okolo jisté Laury Palmerové. K tomu jen náznakově vyprávěná, ale ne ošizená kriminální linka a (na noirovku) nečekaně odlehčené zakončení – za mě velmi doporučeníhodný kousek. (03.03.2015)