Gilda

Jelikož jsem (oproti mužům) stihla sledovat i film a nejen Ritu :- ), tak musím konstatovat, že kromě ní tam byla i poměrně komplikovaná detektivní zápletka, v příběhu jinak plném lásky, nenávisti, žárlivosti a vzájemných vyřizování si účtů. Hazardní hráč Johnny Farrell se v jedné uličce seznámí s Ballinem Mundsonem, podruhé se setkávají už v jeho nelegálním kasinu a Johnny pro něj začíná pracovat. „Umožnil mi vyšvihnout se až nahoru.“ Vše k oboustranné spokojenosti „stará se o všechno, co mi patří“, ale jen dokud Farrella neseznámí s Gildou, se kterou se právě oženil. Gilda je nejenom krásná, ale i vyzývavá a sebevědomá žena, také bez minulosti. Osudová žena, která svým chováním narušuje přátelství obou mužů, má nad nimi moc. „Pohlcuje vás tak, že nedokážete reálně uvazovat.“ No a dál už s vámi pánové musím souhlasit. Rita Hayworth byla opravdu úžasná a její vystoupení končící větou „Na zipy jsem dost levá, ale kdyby mi někdo pomohl ...“ to nemělo chybu. (16.08.2006)

Rita Hayworth a její Gilda - to bylo něco neuvěřitelného a nepopsatelného. Tento snímek stojí za to vidět už jenom kvůli ní (i kdyby jste měli sebevětší averzi vůči černobílým filmům s titulky). No a ten příběh šel tak nějak trochu mimo mě. Celá ta dějová linie s tím kartelem, která zezačátku byla tak strašně pěkně a slibně nastíněná, mi pak přišla naprosto zbytečná, takový křoví pro Gildu. Kdyby to tam vůbec nebylo a autoři se zaměřili víc na vztah Gildy a Johnyho bylo by to daleko lepší. Je to trochu škoda, že příběh nebyl propracovanější. (15.09.2009)

Film se ke mě dostal v o trochu horší kvalitě, což bohužel znamenalo nízkou frame-rate při karnevalové scéně, ale ani několik kostiček navíc mě od filmu neodradilo a vskutku nebylo čeho litovat. Film postavený okolo jedné femme fatale (a že stála za to) má pro mě osobně trochu slabší zápletku s německým kartelem na pozadí (a nebyl to v té době jediný film s tímto tématem), v žádném případě to ale nebude mít vliv na mnou udělených 5 hvězdiček. Rita Hayworth byla skutečně bohyně (jak jí ke konci filmu nazval strýček Pio), byla by ale škoda nevyzdvihnout také výkon Glenna Forda, pro nějž byl tento film skutečným startem pro jeho bohatou filmovou kariéru. Celý film mi strašně připomínal Notorious od Hitchcocka (úplně vším) a jedinými rozdíly byla Rita a uživatelem xxmartinxx zmíněný poněkud odfláknutý konec. V neposlední řadě bych ještě rád vyzdvihnul návrháře Jeana Louise, jehož černé šaty stojí spolu s Ritou za nejslavnější scénou celého filmu - jednorukavičkovým striptýzem :-) Originál šatů se údajně před 4 roky prodával na eBay a zajímalo by mě, jak aukce dopadla - osobně jsem to nedokázal dohledat (ale údajně se částka pohybovala kolem 30 tisíc $). Nakonec ještě upozorním, že přestože během striptýzu písničku Put the blame on Mame nazpívala Anita Ellis, je pomalejší kytarová scéna ve filmu skutečně zpívaná božskou Ritou Hayworth a tudíž se jedná o originál. Skvostná scéna. (06.04.2013)

Gilda splňuje všechno, co od filmu noir očekáváte. Od věcí, jako je skvělé nasvícení, přes "kouřové scény" až po výborného padoucha, kterého výborně stvárnil George MacReady, a neskutečnou femme fatale v podání Rity Hayworth, která dokáže každou scénu nabít takovým erotičnem až člověk zapomíná dýchat. Přesto pár věcí mu k dokonalosti chybí. Tím hlavním je přesvědčivý hlavní hrdina. Glenn Ford je z jmenovaného trjúhelníku jednoznačně nejslabší k čemuž mu dopomáhají i ty povětšinou naprosto zbytečné vnitřní monology. (29.04.2010)

"Žena a hra, to nejde dohromady." No to určitě nejde, ale já jsem byl zpočátku přesvědčen, že půjde o podvodné hraní, pak zase o německé patenty, ale nakonec z toho vylezla love story krásné dračice Gildy a šarmantního křupana Johnnyho. Dýchlo to na mne kouzlem starého dobrého Hollywoodu, což mne potěšilo a navíc mě pořád bavil holič a filozof Pio, jehož hláškovací nálada byla nakažlivá. (10.05.2016)