Motýl vzlétl k záři

Naprosto vyborny film. Herecky v rolich zacinajicich a neuspesnych taky herecek byly tak presvedcive, ze mi plne dokazaly navodit atmosferu ubytovaciho zarizeni a to i napric vice nez 70-ti leteho odstupu a kultury jine zeme. Vyborne dialogy, vtipne prupovidky devcat, na ktere se mimochodem prijemne divalo. Scena z divadelni premiery a nasledna " dekovacka " je ale skutecnou perlou celeho filmu a ac me spousta filmu nechava chladnym, zde jsem slzu uronil... Vyborna podivana! ----------------- Jen nejsem schopen pochopit, proc se filmy takoveho formatu musi vysilat ve vsedni dny v devet rano nebo v jednu v noci a v hlavni vysilaci cas pousteji ty nejvetsi kokotiny s tema nasima radoby umelcema! (09.03.2010)

Hned po doběhnutí úvodních titulků se na vás začne valit kaskáda břitkých dialogů, ironických prupovídek a nevybíravých glos, to všechno v podání asi patnácti nudících se hereček bez práce. Dost neobvyklý úvod do příběhu, řekl bych. Chvilku trvá, než si člověk zvykne na slovní ping pong, podle kterého je možná až příliš poznat, že se původně jednalo o divadelní hru. Jakmile ale vstoupí na scénu jako vždy bezchybná Hepburnová, začne se děj pomalu rozbíhat a přes konverzační komedii přechází až do závěrečné tragédie. Na můj vkus poněkud násilně a přehnaně, s přivřením oka se to ale dá akceptovat a na emocionálnosti to nijak neubírá. A Adolphe Menjou má snad na ty usměvavé pokrytce patent, v Kubrickových Stezkách slávy byl skoro stejný parchant jako tady. (11.10.2010)

Valná část filmu je čistá komediální konverzačka, kdy není ani chvilku ticho a na každou repliku se najde nějaká vtipná odpověď. To vše v penzionátu mladých dívek, jejichž jediným snem je získat nějakou roli na divadle a získat tím vstupenku do lepšího života. Škoda jen, že těch dívek je moc a splývají. Ční nad nimi Katharine Hepburn, Ginger Rogers a Andrea Leeds. Na konci se však film zlomí do dramatu, možná až příliš okatého. Jsou zde nějaké nedotahy, ale i tak slušná zábava. (24.08.2011)

"Na spaní používáme klapky." - "Co s tím mám dělat. Dát si to na oči?" - "Ne, spolkneš je a zapiješ vodou." Bohužel podobných výměn v Stage Doors není tolik, kolik bych si přál. Výsledkem je spíš průměrnější screwball, který bledne ve srovnání s o rok novější Leopardí ženou. Ale nutno přiznat, sledovat kočkování mezi Katherine Hepburn a Ginger Rogers mě těšilo. Překvapivý je hlavně neutěšený závěr, který z feministických pozic útočí na broadwayský (a potažmo hollywoodský) způsob zacházení s herečkami, coby materiálem na jedno použití. (30.07.2020)

Ani nepočítám, kolik se tady sešlo výborných a nádherných hereček v čele s Katherine Hepburn, Ginger Rogers nebo Andreou Leeds. Jejich postavy jsou zábavné, sarkastické a vůbec si tu slovní pálkovanou užívají s celou vahou své okouzlující osobnosti, ale někde v pozadí už se plíží stín velké tragédie. Poslední třetina filmu tak z lehkovážné konverzačky přechází v tíživé drama, kde jsem se ani já nakonec neubránila, aby mi trochu nezvlhly oči. Protože na rozdíl od svých zářných představitelek, Kay, Jean a ostatní dívky z penzionátu, své místo na výsluní ještě nevybojovaly a jak to tak na pozadí hollywoodského pozlátka bývá, jejich naděje nakonec zapadnou do ztracena, stejně jako jejich krása. (08.10.2014)