Režie:
Miroslav HubáčekScénář:
Jiří MuchaKamera:
Rudolf MiličHudba:
Miloš VacekHrají:
Miloš Kopecký, Vlasta Matulová, Jana Hlaváčová, Olga Schoberová, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Zdeněk Dítě, Eduard Dubský, Jan Libíček, Blažena Slavíčková (více)Obsahy(1)
Od tohoto večera si nikdo nic slibovat nemůže… Architekt Jiří Donát (M. Kopecký) se považuje za zcela průměrného starého mládence, ke kterému jeho okolí necítí přílišnou důvěru, ale neustále od něj požaduje více, než mu je schopen dát. Chce se zavděčit své mladé milence Evě (E. Schoberová) a dohodit jí u své vedoucí předvádění šperků na výstavě ve Vídni. Když neuspěje, rozhodne se Eva zkusit štěstí na pěveckém konkurzu v jedné kavárně, kam ji Jiří doprovodí. Když na ni čeká, potká svého záletného kamaráda Bedřicha (V. Menšík), který ho požádá, aby se před jeho blížící se manželkou vydával za přítele dívky, se kterou zrovna sedí. Když Jiří s neznámou dívkou (J. Hlaváčová) zůstane nakonec sám, rozběhne se večer, od něhož netuší, co čekat… Komedie Miroslava Hubáčka o charismatickém muži postrádající důvěru svého okolí, byla přímo psána na tělo Miloši Kopeckému. Ten však s původním scénářem nebyl zcela spokojen a k úpravám scénáře Otty Zelenky přizval Jiřího Muchu, který filmu dodal výslednou podobu nahořklé konverzační komedie. Za zmínku také stojí, že se ve snímku objevila ve svých počátcích bigbítová kapela Olympic s písní "Nebezpečná postava". (Česká televize)
(více)Recenze (30)
Architekt Miloš Kopecký klame tělem. Vypadá jako lev salonů, chodí s neméně exkluzivní Olgou Schoberovou, lidé si romantizují jeho profesi a bagatelizují jeho starosti a pochybnosti. Nevěří mu. Jedné noci se Kopecký za trochu trapných okolností seznámí se ženou, která je podobně nečitelná jako on sám. Je Jana Hlaváčová profesionálka? Zajímá se o něj ze vzdoru k jiné, zmarněné příležitosti? Nebo je to ta pravá? Potíž s Flámem je, že má duchaplné dialogy, ale plytký děj. Asi je to výsledek jeho nezvyklého zrodu. Miloš Kopecký přijal scénář s neskrývanými výhradami. Jako člověk, vnímaný veřejností značně pokřivenou optikou, dobře věděl, o čem je zde řeč, navrhl jisté úpravy a ty byly zpětně zakomponovány jím vybraným novým autorem Jiřím Muchou. Mucha je v titulcích uveden jen jako autor dialogů, takže chabý děj je zřejmě dědictvím první verze. Je to škoda, mohl to být lepší film. 50% ()
Téma mi sedlo a i přes pozdní noční hodinu mne přinutil sledovat jak to vyprávění dopadne. V jakémkoliv věku člověk pořád hledá sebe sama i spřízněnou duši. Když už se zdá, že to vychází vše pokazí jedna chyba, vyplývající z nedorozumění. Herecké výkony pana Kopeckého a paní herečky Hlaváčové nelze zpochybňovat, na rozdíl od Schoberové, kdyby tam nehráli oni, film by ztratil 60% ze svého půvabu. ()
Já nejsem špatný kluk, já jsem Rudýnek. Olympic hraje v původní sestavě s 24letým vlasatým Petrem Jandou, 28letý Jiří Menzel vede noční partičku socialistických chuligánů, půvabná 28letá Jana Hlaváčová se stylizuje do prostitutky a 44letý Miloš Kopecký se drží své typické role záletníka...a stejně to nestačí na víc než dvě hvězdičky. ()
Neprávem podceňovaný Flám uvádí do světa masek úžasným „horníčkovským“ monologem stárnoucího muže, jemuž zbyla jen sebeironie, jíž splácí své prohřešky. I tomu, kdo se přizpůsobuje „dnešním“ mravům, zbývá trocha naděje, naděje, kterou si jako piliny z milovaného stromu, nosí po kapsách, a z níž se snaží uhníst nový svět. A nejvhodnější příležitostí je seznámení se s přitažlivou ženou, tedy takovou, která nemusí být krásná ani vzdělaná, ale dokáže vnímavě rozmlouvat. Jaká směšná tragika ovšem cizopasí na takovém nevěřícně započatém rozhovoru! Jistě, ale: proč se vlastně dívat na to, jak někdo tone v příhraničních bažinách a srší vtipem, když by se stačilo namísto shrbené chůze rozeběhnout – bez ohledu na vytrasované stezky. Ale tomu se porozumí jen s těmi hříchy na hřbetě… ()
Filmový flám roku 1966 zde bez přívlastku velký... Flám relativně skromný, komorní, decentní, ale stejně dosti zábavný a mající minimálně jeden značně odvázaný vrchol u střetu s partou mladých motorkářů. A jako snad každý flám, i tenhle film už v posledních minutách trošku dodýchává, i s menší ztrátou na tempu u příchozího rána probdělé noci. Posléze od zazvonění budíku ještě silněji přichází vystřízlivení s návratem do každodenní reality a vážnějším začátkem nového dne. Velký smysl pro ironii a nadsázku v podání Miloše Kopeckého, v typické svůdnícké roli, vynikne obzvlášť v četných vnitřních monolozích hlavní postavy (byť 3 roky před Já, truchlivý Bůh ještě bez prolomování čtvrté stěny směrem k divákovi). Naladil jsem se brzy na komorní styl, bavil mě jemný humor i herci včetně tajuplné milenky Jany Hlaváčové a byl jsem také překvapen, kolik známých tváří se v drobných rolích této polozapomenuté komedie postupně objevilo (ještě i zpívající Olympic s Petrem Jandou v jednom z lokálů). Za mě hodně dobrý... „To už jsi vstal nebo jdeš teprv' spát?“ [80%] ()
Reklama