Režie:
Brad FurmanScénář:
John RomanoKamera:
Lukas EttlinHudba:
Cliff MartinezHrají:
Matthew McConaughey, Marisa Tomei, Ryan Phillippe, William H. Macy, Josh Lucas, John Leguizamo, Michael Peña, Bob Gunton, Frances Fisher, Bryan Cranston (více)VOD (1)
Obsahy(3)
Mickey Haller je charismatický advokát bez kanceláře. Úřaduje na zadním sedadle svého vozu Lincoln Continental, aby mohl být co nejblíže svým klientům - opilým řidičům, drobným podvodníkům, překupníkům drog a podobným existencím. Právo pro něj není otázkou viny či neviny, nýbrž záležitostí týkající se manipulace a vyjednávání. Když si ho jako obhájce najme playboy z Beverly Hills, kterého zatkli za napadení prostitutky, získá po letech prvního dobře platícího klienta. Kromě toho je přesvědčen, že se mu konečně naskytla šance obhajovat skutečně nevinného člověka. Postupem času odhaluje, že případ nebude tak jednoduchý. Mick pochopí, že při hledání neviny svého klienta přehlédl přítomnost nejryzejšího zla. Pokud mu chce uniknout, musí využít veškeré své schopnosti. V sázce totiž není jen ostře sledovaný soudní případ, ale i jeho život... (TV Nova)
(více)Videa (4)
Recenze (889)
Dobrá právnická thrillerová záležitost, o tom není sporu, který by bylo nutno vést před jeho ctihodností a porotou. Ale přece jen ne všechno je dokonalé. Pár kliček je trochu naivních (že se advokát nechá takhle jednoduše vmanipulovat do tristní situace, když sám zase tak dokonale umí manipulovat ostatníma) a hlavně mi zde dost chybělo větší sžití se s Michelem Hallerem, který je sice skvěle zahraný, jenže si moc libuje v manipulaci a úskocích a málo jedná jako chlap. Kdyby mě a mé rodině ten slaďoušek Louis vyhrožoval tak jako ve filmu, tak se prostě nebudu ohlížet na vztah obhájce - klient, ale tou baseballkou mu pořádně srovnám ciferník. ()
Přechcávací soudní drama, v němž nikdo nehraje poctivě, bylo natočeno podle románu ve Státech populárního (ale také u nás vydávaného) Michaela Connellyho. Pokřivenost charakterů většiny postav, protagonistu nevyjímaje, neslouží filmu za objekt kritiky. Naopak, Lincoln Lawyer nás nenásilně přesvědčuje, že to dnes jinak nejde. Důležité je na každého něco mít a když už nevíte víc než druzí, alespoň se tak tvařte. Cynická skořápka nakonec pochopitelně odhalí nezkažený vnitřek, „hodný“ příběh s lekcí slušného chování na závěr, ale líbí se mi, že jsou tradiční hodnoty zpochybňovány právě na území filmu o právu a spravedlnosti. Líbilo se mi rovněž, což už je více překvapující, jak Matthew McConaughey pojal svého dalšího arogantního frajírka. Svému frajerství tentokrát, oproti tuctu předchozích rolí, dokázal dát smysl. Cítíte, že se za jeho chováním skrývá něco víc. Kdyby nemachroval, je buď nula, nebo je pod drnem. Dramaturgicky dotažený, třebaže trochu dlouhý film z boků podpírají výborní herci ve vedlejších rolích (Bryan Cranston, William H. Macy). Problémem diváckých očekávání spíše než problémem režie je thrillerová nefunkčnost v Lincolnovi jezdícího právníka. Chtělo by to více neodkrytých karet, více napětí, více důvodů obávat se o něčí zdraví. Ale coby s dramatem jsem s filmem problém neměl. 75% Zajímavé komentáře: teutates, agathon ()
Podle mě je ten film chytřejší, než vypadá. Minimálně nelze popřít kvalitu, s jakou docela dlouho zakrývá fakt, že jde o tuctovou historku z právnického seriálu, kterou se někdo – Bůh ví proč – rozhodl předělat na film. Co je ovšem obzvláště zajímavé, je fakt, že úplně stejně zakrývá zpovykaný playboy Ryan Phillippe svoji skutečnou tvář. Takže tak jako zakrývá film, že je jen tuctovou historkou, zakrývá i Ryan Phillippe, že je jen obyčejným grázlíkem. Toto pozoruhodné zrcadlení podstaty filmu v jeho částech je v kinematografii docela časté, můžeme zmínit třeba roboty z Transformerů, které lze vnímat jako alegorii jejich vlastního ekonomického statusu – díky tomu, že mohou tak rychle měnit tvar, jsou úspěšní ve filmech, v počítačových hrách, v hračkářstvích, komiksech atp. Ty neustále se měnící roboti tak vlastně zrcadlí merchandisingovou podstatu současného filmového průmyslu a způsobu, jakým Transformeři vydělávají. Chceme-li nějaký méně komerčnější příklad toho, jak se celek filmu odráží v jeho částech, můžeme vzpomenout Mlčení jehňátek, jejichž klíčovým tématem je proměna (lišajové Buffalo Billa, metamorfózy Lectera z distingovaného pána do kanibala, proměna Jodie Foster z dívky, pronásledované můrami o zabíjení jehňátek, do ženy s diplomem agentky FBI). Tato proměna se ovšem odráží i v nepřetržité proměně od jednoho filmového žánru k druhému. Metamorfóza, o níž film pojednává, tak popisuje i jeho vlastní podobu - kriminálního filmu, thrilleru (téměř až hororu) i psychologického filmu. Měli bychom proto odolat četným pokusům Hannibala patologizovat, prezentovat jej jako nemocného lumpa, ojedinělého parazita v jinak zdravém zeleném jablku. To jablko, ten film, je nemocný. ____ Když už bylo řečeno cosi o tom, jak se celek film odráží jeho částech, musí být zmíněn i opačný případ, kdy se film odráží v celé sérii či frančíze. Při troše zjednodušení lze tvrdit, že většina filmových příběhů začíná vesele a postupně nabírá na dramatičnosti. Stejně tak je tomu ovšem u filmových sérií, například Rychle a zběsile začínaly jako rozdováděný melodramata a ve čtvrtém a pátém díle najednou výrazně potemněly do místy až komicky senilní polohy. Totéž Pán prstenů, nebo Harry Potter, který prodělal podobný vývoj od vesele humorné pohádky pod Columbusem do Yatesovi ultravážné verze naládované obludnou epičností. Tahle universální triáda část – celek – série se ostatně netýká jen filmů, ale i národů, například: skobový nos – Žid – sionistické spiknutí. Nebo abychom zůstali doma: zlaté české ručičky - Honzové s fištrónem dobývající a přečůrávající svět – mesianismus propuknuvší například v husitství (ale i: špatně volené oblečení aneb v taplákách nejen do sámošky – banda zanedbaných, líných a zakomplexovaných zlodějíčků, podvodníčků, tunelářů, flákačů, okecávačů a švejků – národ, který si ani neumí sám vládnout a potřebuje dobré rady a vedení těch vyspělých lidí zvenku). Věc se má každopádně tak, že je vlastně jedno, jestli si všímáme částí, celku, nebo sérií, protože se navzájem zrcadlí. Mohli bychom to říct i tak, že objekt se nemění, mění se jen náš náhled na tento objekt, jak nám neustále naznačuje ve filmech kamera změnou velikosti záběru od detailů přes polodetaily a polocelky po celky, ačkoliv snímá principielně pořád totéž a mění jen velikost objektivu. () (méně) (více)
O soudobé - a nejen o ní - americké společnosti tento film vypovídá mnohé. USA nejsou jen čerň a běl, ale také pestrobarevná rozmanitost. Je dobré o tom vědět a uvědomovat si to. Každý se snaží po svém přežít; mravní hodnoty nejsou sice zcela opuštěny, ale jedinci srovnatelného typu je vnímají jaksi na pozadí. Jako celá americká společnost. ()
Kvalitních právnických filmů je asi tolik, kolik je právníků kvalitními lidmi. Ale ponechme stranou etiku. Michaela Connellyho jsem v knihovně vždy přecházel s tím, že to musí být ta vznešená detektivní nuda. Což možná v základní ose je, ale tenhle film se promenáduje takovou plejádou dobře napsaných, funkčních a výborně zahraných postav, až jsem ochoten odpustit i ty efektní pointy (no tak, pokud máte načteno a nakoukáno, nesebere vás to) a užít si tenhle skvělý žánrový přírůstek (po kolika letech vůbec?) bez dalšího lamentování. 4 a ½. PS: Toho Connellyho si ale půjčím. ()
Galerie (36)
Zajímavosti (14)
- Film mal pôvodne režírovať herec Tommy Lee Jones, ktorý mal hrať aj jednu z postáv. Z projektu ale nakoniec odišiel kvôli nezhodám týkajúcim sa scenára. (DiBuonaparte)
- Náklady na výrobu byly přibližně 40 milionů amerických dolarů. (NIRO)
- Mickeyho (Matthew McConaughey) dom s prekrásnym výhľadom na Downtown mesta sa nachádza na Minnesota St v Los Angeles. Dom hneď oproti tiež patril postave Sylvie (Eva Longoria) vo filme Drsné časy (2005), Beechumovi (Ryan Gosling) v snímke Okamih zlomu (2007) a tiež Rafaelovi Perezovi (Neil Brown Jr.) v počine Město lží (2018). (Real Tom Hardy)
Reklama