Šťastný Nový rok

Po vzoru úspěšné "Lásky nebeské" nám i klasik romantického žánru Garry Marshall, přináší několik rozdílných romantických příběhů v jednom, tentokrát v období, blížícího se konce roku. Dané příběhy sice nejsou tak romantické, aby dokázaly vytvořit slzy ani tak zábavné aby rozesmály ale díky hereckému ansámblu, čítajícím řadu výborných herců, dokáže film zaujmout, mužskou i ženskou část publika, zvláště, když je určen pro sledování, právě s tím, koho máte rádi. V tom případě možná přidáte i hvězdu navíc. (04.01.2013)

Po Valentýnu se Marshall rozhodl složit také novoroční puzzle. Posbíral hollywoodské hvězdy, které zrovna neměly do čeho píchnout, vzal stejnou kostru a zavěsil na ni několik romantických povídek, ze kterých klasickým postupem upletl takový milý nekonflitkní cop. Některé jeho prameny jsou nudné, tuctové nebo plné klišé, a některé jsou překvapivě svěží nebo alespoň milé. Není to samozřejmě žádná Láska nebeská, není to ani tak dobré jako Valentýn, ale Michelle Pfeifer a Robert deNiro jsou výborní a také jejich příběhy patří k těm nejlepším. Není to samozřejmě nic pro cyniky, ale pro nás, notorické romantiky, příjemná, hladce plynoucí pohodovka, která nám večer nezkazí. A ani nevadí, že nejvtipnější momenty čekají u závěrečných titulků, vyzdobených legráckami z natáčení. (04.01.2013)

Protože byla v Anglii Bonfire Night a za okny mi řádili lidé s ohňostroji a petardami, dostala jsem náladu na nějaký slavnostní film. New Year's Eve nebyla ta správná volba. Ne snad proto, že by nebyl Silvestr nebo že by se mi nelíbila oslava v New Yorku (co bych za to dala, stát na Times Square..). Ani nepatřím mezi diváky, kteří u každého druhého filmu brečí, že je to předvídatelné klišé. Ale tady těch příběhů bylo tak moc, že žádný nedostal tolik prostoru, kolik by si zasloužil. Dějová linie Efron-Pfeiffer však byla výborná a ráda bych na toto téma celý film (a nějaké objasnění, proč její postava byla tak divná..). Ostatní byli naprosto nezajímaví, v čele s Bon Jovim (fuj! to nejstrašnější z celého filmu...) a Abigail Breslin, která se z krásné sympatické holky stala vyumělkovanou figurínou.... (06.11.2012)

Přiznám se, že Garry Marshall patří k mým oblíbeným režiserům a má na svém kontě z mého pohledu nezapomenutelné kousky jako Pretty Woman či Nevěsta na útěku. I loňský "Valentýn" dopadl dobře, o to víc jsem rozčarován z kvality tohoto snímku, ve kterém absolutně chybí práce s postavami, charaktery, vykreslení vztahů a kontextu. Není se pak čemu divit, že jednotlivé příběhy působí uměle, nepřirozeně a člověk těžko hledá sympatie k jednotlivým charakterům. Marshall upřednostnil kvantitu před kvalitou. Tudíž má film natřískaný zvučnými jmény, bohužel herci nemají co hrát a jejich výkony budí pouze a jen rozpaky (někde trapnost výkonu překvapí, někde nikoli -> Ashton je kritický). Abych pouze nekritizoval, tak některé dějové linky mají své kouzlo a sem tam nějaký ten dialog či moment vykouzlí na tváři úsměv (paradoxně nejpřirozenější a nejvtipnější scény přijdou až u závěrečných titulků). A přidám ještě výtku, která je možná vůbec tou nejpodstatnější. Film je totiž reklamou na komerci a konzumní společnost, každý záběr propaguje značku, produktu či jiný film (tolik Holmese jsem v jiném filmu nečekal). Product placement dotažený do absolutního extrému a působící jako největší zlo (podobně mě to vytočilo v případě značky Avon ve filmu "Román pro ženy"). Verdikt: Možná to vyzní prapodivně, protože i přes mé výhrady nemohu říci, že bych se nudil. Je to průměrné, ale občas atmosféra vánočního New Yorku dýchne a nějaký ten oblíbenec v malé roli potěší. Tudíž smířlivých 5/10! [14.12.2011_Cinema City_Letňany] (15.12.2011)

Působilo to na mě tak, že se tvůrci velmi snažili, ale často zbytečně a bezvýsledně. Je zde vidět i snaha o vtip, který také mnohdy nevychází. Někdy však naštěstí ano. Nejvíce se mi líbila Sofía Vergara, která se svým přízvukem musí pobavit většinu lidí. Závěrečné titulky se mi líbily asi nejvíce. Nejen díky písni od Pink. (14.12.2011)