Vyměřený čas

Kdybych to měl říct v účetnických pojmech - a ten film k tomu svým důrazem na čísla nabádá -, tak největší problém Vyměřeného času vězí v rozklíženosti mezi plánovanou kalkulací a výslednou fakturou. Zatímco plán zjevně počítal s ambiciozní velkolepou dystopií po vzoru Metropolisu, Brazilu nebo Potomků lidí, výsledkem je skromný, malý a trochu tezovitý film, ve kterém nejenže má duch dovolenou, ale pást se nemohou ani oči. Například to ghetto měla být totální anarchie, kde bez bouchačky nemůžete vyjít na ulici, místo toho je tam jeden srandovní gangster, co loupí čas. To je asi, jako kdybyste chtěli točit výpravný film o Kyklopech, i film samotný nazvali „Kyklopové“, ale pak ani jednoho Kyklopa na plátně neukázali. Jako kdyby chtěl Vyměřený čas tímto rozkolem mezi velkými plány a nevalným výsledkem pojmenovat problém všech pokrokářských hnutí, které také vždy dojedou na to, že se ideál začne odchylovat od skutečnosti, jak jsme to měli možnost vidět ve dvacátém století třeba v Sovětském svazu. Nejlépe tuto bezradnost Vyměřeného času vystihuje následující hádanka: představte si, že bychom vzali tentýž film, úplně stejný se vším všudy, akorát s tím rozdílem, že namísto ciferníku na předloktí odtikávajícího lidem čas budou ve filmu klasické peníze. Co bychom dostali? Dostali bychom naprosto esenciální béčko, ne-li ještě něco horšího (stejným způsobem se mimochodem interpretují horory – představíte si stejný horor, akorát bez monstra, o něž většinou moc nejde, je to jen taková vábnička odvádějící pozornost od hlavních postav). A i když se nabízí námitka, že právě to je pointa filmu, vyměnit čas za peníze, samo o sobě mi to přijde málo. Svým způsobem tak připomíná Vyměřený čas všechny ty okupanty z Wall Streetu - je to jen takové gesto bez uceleného programu a skutečného záběru. Ba co víc, dokonce ten film může být chápán, podobně jako Cameronův Titanic, jen jako takový příběh o bohaté dámě Amandě Seyfried, která ztratila chuť do života, podobně jako znuděný milionář omrzený přepychem na začátku, a aby rozehnala nudu a nalezla ztracenou vitalitu, pustila se do dobrodružství s chudým chlapcem, ale o nic víc tu vlastně nikdy nešlo. A naopak – chudý mladíček Timberlake, jak naznačuje konec filmu (-spoiler-), přesidluje z ghetta do světa fantazie bohatých, kde může realizovat své sny a spolu s novou přítelkyní užívat života na maximum. Závěr filmu si lze tedy vykládat jako zoufalé řešení hrdiny, který ze světa skutečné reality definitivně přesídlí do světa fantazie – jako by se Neo z Matrixu opětovně rozhodl beze zbytku rozpustit v digitální realitě matrixu. Chtěl bych proto vzkázat všem důvěřivým duším, že tento film nekope proti bohatým ve prospěch chudých, nýbrž spíše naopak. (28.01.2012)

Novější sci-fi podívanou prostřenou Andrewem Niccolem, jsem hltal naplno a 109 minut utíkalo rychleji, než životní čas Justina a Amandě. ORIGINÁLNOST, hudba, výprava, myšlenka, která vleze pod kůži a nepustí ani v dalších projektech. Dobrá filmařina. Andrew Niccol, který nepoužil přehnanost a soustředil se především na herecké výkony, než na triky. Kamera je fascinující a barevností detaily ve všech směrech skvělé. (25.02.2012)

Andrew Niccol má na svém kontě dva superbijáky, Obchodník se smrtí a především Gattaca mě dokázali nadchnout a když k tomu přidám i jeho práci na scénáři Truman Show, jsou jeho zásluhy v mých očích mimořádně vysoké. Simone sice nebyl film, o kterém by se dalo hovořit v superlativech, ale pořád šlo o velmi slušnou a jednoznačně nadstandardní záležitost. Vyměřený čas je naproti tomu po všech stránkách sešupem kvality, jaký se vidí jen málokdy. Zvlášť bolestně to vynikne ve srovnání se žánrově i tématicky spřízněnou Gattacou. Gattacu bych označil za kultivovaný a chytrý kousek, tohle je banální plytká hollywoodština bez špetky logiky, kde se plně shodnu v hodnocení i komentáři např. s Radkem99. Pravda, je to natočené v rychlém tempu a s nezpochybnitelným režijním profesionálním standardem, má to, nechci říct, kvalitní, ale aspoň pohledné herce v hlavních rolích, já tomu tedy se zamhouřenýma očima druhou hvězdičku nechám, především s ohledem na Niccolovy předchozí zásluhy. Ale opravdu s těžkým srdcem, protože ten film je prostě, řečeno na plná ústa, blbej. Celkový dojem: 30 %. (17.12.2016)

Justin Timberlake je nový Robin Hood, který obírá boháče s bondovskou elegancí. Ambiciózní sci-fi thriller Andrewa Niccola je nakonec o něco méně akční, než se čekalo. Za to ale nabízí propracovaný svět a spoustu sofistikovaných nápadů, které přeci jen dávají najevo, že před sebou máme film od tvůrce Gattacy. Jistě, mohlo to být o něco našlapanější a inteligentnější. I takhle se ale jedná o hodně vydařenou podzimní žánrovku, za níž se nikdo ze zúčastněných ani zdaleka nemusí stydět. 7/10 (26.10.2011)

Výborný námět, se kterým se ale mohlo pohrát ještě daleko víc. Celý ten nápad budoucnosti, ve které si všechno platíte časem ze svého života se mi hodně líbil, stejně jako všechny ty vychytávky typu pujčování peněž, nebo souboj v páce. Hlavně díky těmto nápadům celá první půlka strašně rychle uteče. V druhé půlce to ale celé přejde do "Bonnie a Clyde" roviny a ta už se mi tolik nelíbila. Nejspíš je to i tím, že mezi Justinem a Amandou to moc nefunguje, i když se oba snaží, seč můžou. Ta romantiká linka mě prostě nebavila a mrzí mě, že kvůli tomu musela ta sci-fi linie ustoupit spíše do pozadí. Niccol ale točit a všechny scény, ve kterých hlavním hrdinům dochází čas jsou správně napínavý. Herecky to také neselhává a překvapí hlavně Alex Pettyfer. I tak si ale myslím, že se z toho nápadu dalo vytřískat mnohem víc než jen future variace na Bonnie a Clydea.70% (17.11.2011)