Zrození Planety opic

Ako nie práve najväčší fanúšik opičej série som dával takmer nulovú pravdepodobnosť tomu, že sem po skončení filmu šmarím päť hviezdičiek. Jednému z filmov roku by bolo ale pokrytectvo z mojej strany, keby som tak neučinil. Veľmi vyzrelý snímok po všetkých stránkach. Režijne na vrcholnej úrovni, herecky priam autenticky zahrané, technicky vyblýskané, hudobne skvostné, príbehovo poučno-popcornové, jednoducho všetko, čo má správny trhák mať. Napätia habadej, citová zložka na výbornú, ale zo stopercentného zážitku ukojím kvôli emočne skoseného záveru. Ak by mala táto séria pokračovať v tomto duchu a kvalite a spraviť sa remake tej pôvodnej, určite budem za. V iných kombináciách je to odsúdené na zánik, čoho sme už boli svedkami. 95%. (03.12.2011)

Máloco mě v životě zděsilo víc než stará Planeta opic. Přesto (právě proto) jsem ji jako dítě žral. Na novinku jsem se nijak netěšil, 3 roky se jí vyhýbal, teď se k ní konečně dostal a jo, byl to velmi sympatický film, s citem a který nikam nepospíchal. A také vlastně jeden z prvních, kde musím speciálně vyzdvihnout CGI, jelikož se snad konečně blýská na lepší časy a digitální efekty už jsou na tom tak dobře, že nepůsobí uměle, začínají příjemně splývat a mít duši. Ze široka vzato tím filmem přímo oslněný nejsem, ale rozhodně jsem se bavil a jsem zvědavý kam to celé dotáhne dvojka. Toto je jedno z mála oživení staré série co nelze označit za zbytečné. (26.07.2014)

90%. Fantastický filmový úlet, ktorý je zábavný, primerane dojímavý, chvíľami skrz detailné opičie pohľady krásne emocionálny a čo mnohí oceňujú, má rýchly dejový spád. Som zbláznená do nových technológií (najmä kvôli nim hodnotím tak vysoko) a ako fanynka virtuálnych svetov som si digitálne opice vychutnávala tak, ako naposledy kingkongovské megalomanské bitky s dinosaurami. Problém ale vidím v krátkej minutáži. Tú dokážem odpustiť prostoduchým popcorňákom ako "Limitless" alebo "Source Code", ale tu s opičím potenciálom, ma tá dejová skratkovitosť trochu ubíja. Kvôli tomu je snímka hlavne vynikajúcou letnou zábavou s kúzelnými efektmi, ale nedosahuje epickej veľkoleposti filmov Pán prsteňov, King Kong či Avatar. Mala by som sa uchýliť k 4*, ale Caesarom (ktorý vôbec nepôsobí ako počítačová atrakcia, človek má pocit, že sa díva na ozajstného živého tvora) som tak fascinovaná, že je to málo vzhľadom k tomu, že aj pre tieto vizuálne efekty filmy milujem z celého srdca. So svojím výpovedným výrazom v tvári, ktorý je dokonale snímaný z každého uhla, mi ten šimpanz ešte aj teraz behá po rozume a zamilovala som sa do jeho prenikavého pohľadu tak, ako sa Pomo zamiloval do Carterovej šimpanzích očí v Burtonovej Planéte opíc :) (21.08.2011)

Výjimečný či dokonce geniální film může vzniknout v zásadě dvojí cestou: buďto autorsky, anebo kolektivně. Autorská cesta zahrnuje všechny ty věhlasné režisérské osobnosti, které ční nad ostatní jako péro z divanu, kdežto kolektivní cesta stojí na perfektně odvedené práci celého štábu. Problém této druhé cesty je v tom, že vždycky nějaká složka selže, například kamera není stoprocentní, nebo vám nezahrají dokonale herci, takže natočit výjimečný film kolektivní cestou je zhruba totéž jako hodit na deseti kostkách šestku, kdy každá kostka zahrnuje jeden prvek filmu (scénář, hudbu, kostýmy, střih, triky a postprodukční práce atp.). Pravděpodobnost je v tomhle ohledu zcela nekompromisní – šance, že se vše povede a všechny kostky ukážou šestku, je asi jedna ku šedesáti milionům, proto je vždycky tak obrovské překvapení, když se to podaří, a u tohohle filmu, kde nikdo neční nad ostatní a všichni dřou pro celek, bych se i nebál říct, že se to celkem povedlo. Vlastně je na tom postaven i samotný příběh, který nenavazuje ani tak na legendární opičí ságu, jako spíš na Howardovu Čistou duši, neboť svoji premisu staví na principu amerického matematika Johna Nashe zvanou Nashova rovnováha, čímž se tady míní spolupráce všech opic na vzpouře na úkor jednostranného egoismu. Podívejme se na samotný okamžik z Howardova filmu, kdy se Nashovi podaří přijít na svou geniální myšlenku: v okamžiku, kdy v diskusi se spolužáky o vnadách jedné studentky zazní známý výrok Adama Smithe o neviditelné ruce trhu, kdy bude nejlepšího výsledku dosaženo v případě, když každý bude hájit své vlastní zájmy, Nash náhle prozří a uvědomí si, že pokud se všichni zaměří na získání jediné dívky, nezíská ji nikdo (nepotvrdí-li se tedy slavné Čtvrtníčkovo „nejsilnější pes mrdá“). Optimálního výsledku bude dosaženo, pokud každý bude hájit své a společenské zájmy dohromady. Odtud nejen Caesarův výrok „jedna opice je slabá, společně budeme silní“ a jeho mazané popostrkávání všech rozdrobených frakcí ke spolupráci, ale i důvod, proč se chystané pokračování filmu zřejmě nepodaří: je celkem jasné, že se v dalším díle opice rozdělí v názoru, zda ubližovat lidem (šedý dominantní šimpanz Rocket), nebo zůstat v defenzivě (stanovisko Caesara a cirkusového orangutana Maurice), a že konec této teamovosti nějakým způsobem postihne i filmařský štáb. (15.11.2011)

|| Scenár: Amanda Silver, Rick Jaffa | Hudba: Patrick Doyle | Produkcia: Amanda Silver, Rick Jaffa, Peter Chernin, Dylan Clark | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Chernin Entertainment | Rozpočet: 90 miliónov $ | Tržby: 308,759,484 $ || I.: *James Franco sa stáva ochrannou známkou kvalitných filmov.* Andy Serkis je tak dokonalý, že je vo filme nenápadný. (Asi prečo? :D) John Lithgow sa na staré kolená stáva "znovu" hviezdou HW. Freida Pinto sa po Milionárovy z chatrče znovu dostáva pod hlavné reflektory (Woodyho You Will Meet a Tall Dark Stranger verejnosť nenadchla). Jediný mínus, kôli ktorému nie je prequel Planéty opíc dokonalý: Chlapci z WETA sú síce šikovný, ale digitálne postavy proste nikdy nebudú živé... II.: Samotná tematika človek vs rasaX bude pre diváka vábivá a kôli nevysvetlitenému faktoru strachu i vždy a znovu napínavá, sa dá povedať, že je dokonalou voľbou pre autora, keď sa nechce zaoberať vystavovaním základných pilierov filmu, pretože ich môže mať zo základu vybudované. Psychika postáv tu týmto pádom dostáva nevídaný priestor, všetko funguje podľa vývoju scenára lineárne s chovaním postáv. Technicky, fyzicky, a chemicky je obsah tak zvládnutý, že väčšine divákov nemôže film vadiť, tak isto, ako z remeselnej stránky. III.: Prečo teda nemôžem dať Rise of the Planet of the Apes plnú pálku? Pretože predstavuje dokonalú fúziu strachu pre človeka pred faktormi, ktoré sú ľahko predstaviteľné aj v reále, a robia z nej hororovú záležitosť s ratingom A+, pričom ja horror nemám rád, a opis filmu ma na tento fakt neupozornil. ...Plnohodnotný non-esenciálny zážitok. (02.08.2011)