Nikita

1. série - 85% - And the last word they'll breath before the end will be my name. Akčně-špionážní seriál, který by nezapomínal na svou prvně jmenovanou složku, tu nebyl od závěru 24. Přestože se Nikita podle úvodní premisy mohla stát zcela zbytečným a tuctovým pokusem, dokázala překvapit a už během první série si tak na současné seriálové scéně vydobýt suverénní pozici. Akční scény totiž rozdávají adrenalin po sloních dávkách, příběhové twisty obzvlášť ve druhé polovině několikrát pořádně zatřesou srdečním svalem a nebyla by to stanice CW, kdyby i mezilidské vztahy nebyly v popředí. Když se navíc v průběhu objeví několik dlouhodobých linek (které sympaticky zůstávají rozehrány i do další série), nezbývá než dopřát všem hlavním postavám tuhý kořínek a dostatek nábojů. Tenhle boj totiž slibuje ještě hodně potu a krve. 2. série - 90% - Přestože je hlavní hrdince souzeno trvale zůstat mimo nejsledovanější televizní proud, neubírá jí to na kvalitě vůbec nic. Druhý rok jejího snažení naopak rozehrává díky změnám stran příběh ještě větší, hlubší a hlavně překvapivější. Niki, Michael, Alex a spol. totiž pořád střídají lokace a jejich akční počínání je snad ještě nepředvídatelnější než dříve, ale z několika provázaných dějových linek se neustupuje ani o krok. Záporáci totiž jedou naplno (Percy bere dech, i když celou epizodu jen sedí za sklem), twist může čekat hned v další scéně a nebýt trochu slabších epizod s Carlou, přemýšlel bych už i o nejvyšším hodnocení. 3. série - 85% - Tvůrčí tým kolem Craiga Silversteina má ve scénářích dokonalou jistotu. Přesně ví, o čem chce vyprávět, všechny linky bezpečně zakončí a nechává si v rukávu jen tolik otazníků, kolik unese zkrácená finální sezóna. Třetí rok překvapil nečekaně silným pesimismem (zápletka se vzpourou pro mě byla trochu silné kafe), počítá spoustu ztrát na obou stranách barikády, ale nezapomíná ani přidat tunu nových popkulturních narážek. Mojí spokojenosti ale nejvíc pomáhá fakt, že se s Ryanem a Owenem počítá napevno a děj tak díky dvěma dlouhodobým tahounům v přední linii získává nový náboj. Sama Nikita tak teď stojí před závěrečným skokem. Když se jí povede, zůstane nám nevyvratitelný důkaz, že akční seriál může zcela přirozeně přecházet do čistokrevné vztahovky a zase nazpátek. 4. série - 80% - Trochu na jistotu, trochu s dějovým rizikem, ale i napočtvrté k mojí velké úlevě až neskutečně spolehlivé. Paradoxně právě seriál, který měl i na poměry stanice CW doslova mizivou sledovanost, se na rozdíl od programových kolegů dokázal celou dobu vyhýbat kvalitativním skokům tam a zpět. Díky silně zkrácené sezóně ale tentokrát scénáře ani neměly šanci zabřednout do hluchých míst a tempo naopak uhánělo dopředu snad jako nikdy předtím. O chlup nižší hodnocení tak směřuje hlavně na vrub lehce přestřeleným ústředním intrikám a trikům, kde si trable s dvojníky dávají k snídani i finty z Mission: Impossible a koketují už téměř se sci-fi. Nic proti odvážným tvůrčím krokům, ale některé záměry už byly skoro moc. U každé správné finální série ale rozhoduje dojem pár minut po úplném konci a ten je naštěstí pozitivní a dochází mi, jak moc jsem měl své zdejší oblíbence rád. A vždycky mě bude mrzet, kolik diváků odsoudilo Niki v jejích začátcích už při pohledu na první plakát. (15.07.2011) (méně) (více)