Slepý bankéř (S01E02)

Druhá časť je veľké sklamanie, samotný Sherlock pôsobí ako nepodarená paródia svojho (v skvelom úvode) načrtnutého charakteru. Dôvtip a nápaditosť sa vytratili, miesto nich sa kŕčovito snaží The Blind Banker pretláčať akciu, čo mu však vôbec nepasuje. Dúfam, že sa v ďalšej časti napravia, toto bol čistý priemer. (04.09.2017)

Je zřejmé, ře i Sherlock je jenom člověk, tudíž i jemu se situace tu a tam lehce vymyká z rukou, což sice může být pro nezúčastněného diváka zábavné ... ovšem pro zainteresované aktéry mohou být následky každého z takových - byť drobných zakolísání nevratné. Nicméně ... "vysoce výkonný sociopat" neobyčejně flexibilně přizpůsobil styl své práce zcela nové - a pro něho osobně až dosud nepoznané situaci, v níž se neočekávaně ocitl už v pilotním díle: Má parťáka, který ho bere takového, jaký je ... parťáka, kterého poznamenala válka - a možná i proto se po svém dokáže vyrovnat se všemi ... řekněme nestandardními způsoby a výstřelky svého spolubydlícího. Krom toho ... zdá se, že na pozici "úhlavního" nepřítele se nenápadně, leč převelice cílevědomě dere úplně jiná persona nežli ta, která tak sama sebe dílem ne(sebe)kriticky a dílem sarkasticky ocejchovala minule. (03.02.2017)

Slepý bankár je jedným z tých konšpiračných prípadov, kedy sa hlavný hrdinovia dostanú do problémov so syndikátom pašerákov, ktorý sú nebezpečnejší a rozšírenejší než sa na prvý pohľad zdá. Charaktery postáv sa rozpitvávajú a aj keď zápletka ani zďaleka nedosahuje elegancie a prekvapivého zvratu ako v prípade prvého dielu, tak každému z nás je jasné, že chtiac, či nechtiac sa dostávame k odhaleniu totožnosti tajomného pána M. alias Moriartyho. 80% (13.10.2020)

I s druhou epizodou první řady jsem byl v podstatě spokojen, přestože k ní mám pár připomínek. Klidně bych se smířil s tím, kdyby tvůrci více šetřili s akcí, některé scény mi totiž přišly úplně zbytečné, oželel bych i příšerně překombinovanou popravu pomocí jakési minibalisty (či obří kuše), ale přidal bych Mycrofta, ten mi tady chyběl. (08.04.2019)

*** a půl poníka ------ Naděje v individuální ocenění zmařeny, přidávám se k hromadě sníženého hodnocení. Méně humoru (např. Sherlockovy sociální interakce s jedinci schopnými sarkasmu a respektu zároveň), méně závislostí, více nudy, nepovšimnutá hudba. Hezká kamera. Uvěřitelná přítelkyně. Chybějící Lestrade (Wrong!). Chybí mi atmosféra... jakákoliv. Schází napětí, schází očekávání. Je to Moffatem? U Doctora se cítím podobně, čím dál v sériích, tím silněji. A přitom - těch nápadů, krucifix! Hodlají vyházet všechna tajemství najednou? ------ Zpátky. Přemýšlím, zda k Sherlockovi není třeba průpravy. Mít rozsáhlejší zkušenosti ve čtení anebo sledování detektivek, možná bych jej ocenila spíš. A možná také ne. Neklid přijde, kdykoliv tempo děje zvolní; nikdy jsem nedokázala udržet pozornost u "starých dobrých klasik", s výjimkou Colomba (místy to byla fuška, ještě že Peter Falk nemá chybu). České detektivky leží bez ladu a skladu v paměti sedmiletého dítěte, neviděla jsem drtivou většinu Hitchcockovy práce ani Sherlocka v podání Jeremyho Bretta, Poirot mě - poměrně k jiným nabízeným drogám - k uzoufání nudí. Takže možná jo - možná mi chybí patřičný zápal. (NEBO HUDBA. Kéž by byla hudba lepší.) Downeyho Sherlock je nezastíraná akční komedie, srovnávat jej s tímhle nemá smysl. Co je opravdu zlé: nečetla jsem Doyla. To stoprocentně napravím. ------ Chci se bavit i bez průpravy. Moffata považuji přinejmenším za záruku legrace. Někde. Nějaké. Většinou. Tak kde vězí? Sherlock od BBC sice zatím nestačí k tomu, abych byla unešena, ale epizod je málo a The Great Game slibuje zajímavý děj. Jsem více než ochotna to risknout. (24.04.2016)