Skomírající detektiv (S04E02)

Až na tu hroznou vsuvku s Mary (vidím mrtvé lidi) a tím retardovaným závěrečným odhalením, které to samozřejmě zase všechno zabilo (další megamoffatovina, kterou nemůžu odpustit, ale třeba jí časem vezmu na milost, teď ale ne) to byl zase ten (téměř) starý dobrý Sherlock, kterého jsem si maximálně užil. Zběsilé tempo, šílené zápletky, excelentní herecké výkony (tentokrát tomu s přehledem vládl ďábelský Toby Jones), Sherlock na drogách, který se mi sice zezačátku nelíbil, ale pak jsem z něj byl nadšený, opět skvělá magie dialogů i funkčních vtipů, jenom ten Lestrade tam byl trochu málo, což je zrovna v tomhle případě fakt škoda. Lepší než minule, vysoký nadprůměr, ale k těm úplně nejlepším dílům to taky zařadit nemůžu. Ale udělalo mi to radost. Obrovskou. Jak jsem byl minule otrávený, tady se ve mně opět probudilo to obrovské nadšení z celého seriálu, tak snad to finále nepokazí. 90%. (11.01.2017)

Klasický Sherlockácký prostřední díl - to znamená, že se tu jede většinu doby na nepřepáleném vyšetřováním, které tentokrát ozvláštňuje to, že je hrozně přepálené (o=´ A ať už se jedná o drogy, přeludy, nebo pološílené filantropy, je to moc fajn, stejně jako věc, kterou u jakékoliv jiné detektivky nesnáším - od začátku víme, kdo je tu padouch a jde pouze o to, jak bude odhalen. Výborně funguje i civilní linka (viz konec první části), ovšem, obávám se, aby to hoši scénárističtí příliš nepřekombinovali (viz konec téhle část). A chci spinn off s paní Hudsonovou, sakra! (09.01.2017)

Ano, trochu se to zvedlo, minimálně proto, že už se neřeší pouze halucinace a Mary. I když halucinace se taky řešily dost. Jenom nechápu, proč musí být ty poslední díly Sherlocka tak strašně překombinované? Já už, jako divák, celý díl až do konce nevěřím ničemu, protože všechno je nakonec úplně jinak. Jednou se to zdůvodní zdrogováním, pak zas převlekama, lidi vstávají z mrtvých atd. Vždyť by bylo daleko osudovější, mít na konci jen jedno jediné odhalení pravdy a ne deset, které celý děj vždycky převrátí úplně naruby. Myslím, že zjednodušení na původní dávku první série by bylo údernější a efektnější... Jinak je to tak na 2 a půl hvězdičky - SPOILERY! opět se řeší hlavně vztahy, ačkoli tu byl potenciál dobrého záporáka, případy vražd ani nebyly vidět, a podezření postavené na tom, že někdo něco řekl, je tedy docela směšné. Hlavně, když Sherlock neměl ani jediný důkaz toho, že Smith kohokoli zabil, bylo při nejmenším zvláštní, že na to jen tak z ničeho nic přišel. Možná místo převleků a podobných hovadin, by se mohli Moffat s Gatissem příště zaměřit na pořádné a důkladné osvětlení případu. Ale chápu, párovat postavy je asi jednodušší a zábavnější. KONEC SPOILERU Musím ale opět vyzdvihnout krásný vizuál, výborný střih, dobré filmařské nápady. A především - skvělý herecký výkon Benedicta Cumberbatche, zřejmě úplně nejlepší za celý seriál, který v Sherlockovi poprvé úplně zastínil jako vždy citlivý, civilní výkon Martina Freemana. Kvůli němu klidně půl hvězdičky na hodnocení přidám. (08.01.2017)

Je až k neuvěření, jak si se mnou tahle epizoda pohrála. Celou dobu mě tenhle díl bavil zcela nejméně zatím ze všech shlédnutných epizod, hlavní záporák byl pro ně naprosto otravný, nezajímavý a pokud to srovnám s předchozími, tak i inteligenčně na dosti nižšní úrovni. Stačila ale závěrečná dvacetiminutovka, aby se všechno komplet přeházelo a kromě všudypřítomného smradu po Moriartym se ještě objevila zcela nová persona, která všechno staví na hlavu - ántré k závěrečnému dílu jak hovado !................moje hodnocení = 8 z 10. (25.01.2017)

Definitivně a neoddiskutovatelně samoúčelný konstrukt zvratů. Hlavně aby si fanoušci zaplesali nad tím, jak moc je to všechno chytré. A ono se opravdu zdá, že Moffat s Gatissem se buď smějí jejich zprzněným nárokům, nebo maskují tvůrčí krizi. Lying Detective rozhazuje jednu vějičku za druhou v přemíru složitém ději naplněném odkazy pro nenasytné Cumberbitches a maskuje to, že původní motivace postav, tak jak vzejdou z poskládaného příběhu, vlastně absolutně postrádají smysl. Tvůrci jenom potřebují dostat diváka do stavu mysli "nic není nemožné", což je vlastně perfektní alibismus. A člověk se skoro nechá zmást, protože ono to všechno pořád vypadá moc dobře, dokonce líp než kdy dřív - dynamika strhne, herci jsou přesvědčiví, technická stránka je brilantní a Sherlock má dokonce emoce... Ale pro co? Ono je někdy lepší proti namachrovanýmu válečníkovi se spoustou skills s šavlí vytáhnout pistoli jako Indiana Jones a poslat ho do hajzlu. (10.01.2017)