Skomírající detektiv (S04E02)

// "It is what it is." Tohle asi dokáže jedině Sherlock, abych první díl prospal, a pak druhej jenom čuměl, jak se to celé najednou neskutečně vyplácí. Klobouk dolů, tohle chtělo koule, každopádně abych v půlce čtvrté série znovuobjevil ty dávno ztracené pocity, které jsem k tomu seriálu choval během první a především druhé série, to se fakt jen tak nestává. Teprve leden a já už mám zaděláno na největší překvápko roku. Nářez. Neskutečnej nářez! 10/10 (09.01.2017)

Príliš prekombinované, zmätočné a okázalé, a to už hovorím ja, človek, ktorý sa výživa v mysterióznych až kryptických príbehoch. Každopádne, samotná spletitosť zápletky mi nevadí, takisto ani večne enigmatický Sherlock, v tom problém nevidím. Avšak kameň úrazu tkvie v tom, ako vyslovene nerealisticky a nelogicky sú niektoré fakty podložené, dosť sa tu hraje na náhodu. Je vidieť, že autori žiaľ varia už z vody a až príliš povolili uzdu svojej fantázie. Na druhú stranu musím uznať, i keď som spočiatku pokladal vývoj deja za predvídateľný, nakoniec som bol poriadne prekvapený. A tiež uznávam, že záverečná osobitná chvíľka ma krásne rozcítila, aj keď ma vsuvky s Mary iritovali. Epizóda ako akýsi psychedelický zážitok celkom dobre fungovala, drogy vskutku pozoruhodne otvorili Sherlockovú myseľ. (08.11.2021)

(Komentář obsahuje spoilery.) Scénáristé Sherlocka by pro dějový twist prodali matku do otroctví. Celou dobu jsem byl nadšený, říkal jsem si, že po dlouhé době se objevil skutečně skvělý díl - Sherlock propadající hrůzostrašným drogovým stavům, Watson rozmlouvající s mrtvou manželkou a k tomu odporný záporák, trpaslík, který chce zabít KOHOKOLI jen pro potěšení z vraždění (,,Mám rád, když mohu lidi proměnit ve věci."). Deprese, bezvýchodnost a špína, kam se podíváš. Navíc se autoři po nejrůznějších úletech o manželkách-špiónech a lidech, co přežijí i pád na hlavu z paneláku, vrátili k původní předloze A.C. Doyla (povídkaThe Dying Detective), a tedy i k tomu, čím v prvních dílech tolik fascinovali své fanoušky - senzačnímu převedení staré klasiky pro moderní věk. Pak ale dojde na poslední minutu a celá hodina a půl skvěle budované atmosféry se spláchne do hajzlu. Tento díl by se mohl pouštět studentům scénáristiky jako ukázkový příklad překombinovanosti. Pokud přijmeme pravidla hry, tedy že Sherlock je brilantní psycholog, člověk enormně prozíravý a nadaný geniální schopností dedukce, můžeme si klidně představit, že se záměrně nechá zmlátit, aby se dostal na kliniku hlavního záporáka, protože předvídá, že díky tomu Watson přestane truchlit nad smrtí své ženy a vyrazí mu na pomoc. Jenže ve chvíli, kdy zjistíme, že psychoterapeutka Watsona je vlastně Sherlockova ztracená sestra a celé to byl JEJÍ plán, pak nezbývá než zmatek a spousta otázek. To máme přijmout, že Eurus předvídala, že Sherlock bude předvídat, že Watson bude předvídat atd.? No nic. Hodnotím nadprůměrně, protože jsem se rozhodl, že se mi těsně před poslední scénou vybil laptop. (24.01.2017)

Definitivně a neoddiskutovatelně samoúčelný konstrukt zvratů. Hlavně aby si fanoušci zaplesali nad tím, jak moc je to všechno chytré. A ono se opravdu zdá, že Moffat s Gatissem se buď smějí jejich zprzněným nárokům, nebo maskují tvůrčí krizi. Lying Detective rozhazuje jednu vějičku za druhou v přemíru složitém ději naplněném odkazy pro nenasytné Cumberbitches a maskuje to, že původní motivace postav, tak jak vzejdou z poskládaného příběhu, vlastně absolutně postrádají smysl. Tvůrci jenom potřebují dostat diváka do stavu mysli "nic není nemožné", což je vlastně perfektní alibismus. A člověk se skoro nechá zmást, protože ono to všechno pořád vypadá moc dobře, dokonce líp než kdy dřív - dynamika strhne, herci jsou přesvědčiví, technická stránka je brilantní a Sherlock má dokonce emoce... Ale pro co? Ono je někdy lepší proti namachrovanýmu válečníkovi se spoustou skills s šavlí vytáhnout pistoli jako Indiana Jones a poslat ho do hajzlu. (10.01.2017)

Uf, takže ... dostanete zprvu 75 minut balastu a nudy. Opravdu jsem to řekl? Ano, nuda. Už to tu bylo několikrát. Nic překvapujícího. Ovšem potom dostanete herdu takových emocí, že se z toho doslova posadíte na zadek. Říkal jsem si, sakra, to je teda závěr. Ovšem to jsem se nemohl mýlit víc. Posledních 5 minut je doslova omračujících. Takže ve finále cítím spokojenost. Dobře zahrané pane Holmesi ... (17.01.2017)