Poslední případ (S04E03)

Spoilery! Problém úpadku tohoto seriálu vidím v tom, že se tvůrci zoufale pokouší, aby každý další díl byl ještě šílenější a ještě úžasnější než ten předchozí. Osobně ovšem vnímám kvalitu tak, že čím více se pokusí díl překombinovat, tím se stává divnějším a hůře stravitelným. Opravdu nevím, co bylo za problém v úvodních dílech, které se zaobíraly klasickými případy. Osobně mě tyto díly bavily nejvíce. Nebylo k tomu rozhodně třeba 10 tajných příbuzných. Dalším obrovským problémem je ta neustálá snaha o polidšťování asociálů aneb sbohem humore. Tohle je obecně problém snad všech seriálů, kde se taková postava objevuje. Jakmile dojde na polidšťování, tak takový seriál míří obvykle do sraček, neboť asociálnost a výstřednost působí právě vtipně a zajímavě. Polidštěný hrdina už tak zajímavý není a působí spíše trapně. Tento díl by měl být pro dobro seriálu dílem posledním. Začínám mít pocit, že tvůrcům už před touto sérií došly nápady. Seriál si vybudoval zvučné jméno a byla by škoda o něj přijít. Stále se jedná o materiál, který převyšuje většinu současné tvorby. Problém je v nárocích diváků, neboť si předchozími díly nastavil laťku brutálně vysoko. Tento díl se i přes neatraktivní a zbytečně šílenou zápletku táhl v poměrně slušném duchu. Dokonce se objevilo několik zajímavých případů. Ovšem vzhledem k tomu, jak dlouho se seriál připravoval, jaké dusno kolem něj autoři budovali a jak dlouho na tuto sérii museli diváci čekat, připravil pro diváky neskutečně trapné a totálně ubohé rozuzlení. Ve finále nešlo o nic většího než o sérii zločinů ze žárlivosti kvůli šrámům z dětství. To od tvůrců vnímám trošku jako ránu pod pás. Vlastně celou čtvrtou sérii vnímám jako takovou ránu pod pás. (22.01.2017)

40%. The Final Problem vlastně docela dobře funguje, ovšem ryze jako samostatný prvek. V kontextu seriálu jako celku bohužel selhává, především proto, že postrádá tři pro Sherlocka nepostradatelně typické rysy - (a) narativní dynamiku (třebaže ta dramaturgická je excelentní); (b) legendární dedukce jakožto Sherlockův nejtypičtější charakterový aspekt, pro nějž je tím, kým je; (c) humor, cynismus a nadhled, které si Sherlock dříve zachovával i v těch nejdramatičtějších situacích. The Final Problem téměř nemá progresivní děj (v zásadě jen opakující se smyčku sice efektních, ale překombinovaných situací se zpravidla předvídatelným rozuzlením), nestaví na tradičních dedukčních monolozích (až na dvě chabé výjimky bez šance scenáristicky konkurovat dílům minulým) a nemá prakticky žádný nadhled (je zkrátka na Sherlockův vkus až příliš patetický). Jako nezávislý film (ač by mu v hlavní dějové lince chyběl kontext) by byl nadprůměrným popcornovým thrillerem s jistou paralelou v hororech typu Saw, jako dílčí prvek závislý na seriálu je bohužel (a zvlášť v komparaci s dosavadním vývojem seriálu) značně podprůměrný, tím spíš vzhledem k faktu, že jde o absolutní finále, od něhož fanoušci (včetně mě) přirozeně očekávali mnoho. Nemluvě o tom, že z jednoho z nejlepších antagonistů všech dob scenáristé udělali pouhou loutku v rukách nerealisticky inteligentní a manipulativní persony, což jim budu těžko odpouštět. Snaha tvůrců o epický závěr se v jistém slova smyslu podařila, ale je to závěr až příliš přemotivovaný a místy proto až hloupý a teatrální. Od samého finále bych čekal spíše komorní náladu, nálož odkazů na předchozí epizody seriálu, čekal bych víc Baker Street, intenzivnější zapojení vedlejších postav jako Lestrade či Molly, a především bych čekal, že se tvůrci udrží na hranici mezi realističností a psychologickým sci-fi, na níž se drželi po celých 7 let, a ne, že ji budou značně překračovat prakticky po celou epizodu. Škoda, i když jde o přirozené vyvrcholení dlouhodobě upadající kvality seriálu (zhruba od 3.dílu 3.série), přesto jsem doufal v mnohem důstojnější rozloučení; experimenty s přehnanou mimořádností jsou zkrátka příliš riskantní a Sherlockovi by do závěru dle mého názoru sedl spíše klidnější a vůči divákům možná i lehce sentimentální konec, který by mohl být paradoxně mnohem epičtější, než tahle likvidace atmosféry a genius loci, jež seriál po celou dobu vysílání - včetně prvních dvou dílů 4.série, kde už to ale výrazně pokulhávalo - udržoval, a jež by si taky zasloužil. (15.01.2017)

Díl sám o sobě je skvělý, byť pro mnohé vrcholně neoriginální a opakující to, co už v Sherlockovi viděno bylo - ale je to chyba? Není, jelikož se jedná, dost pravděpodobně, o završení celé téhle série, je zcela logické, že tvůrci využijí všech možných motivů použitých v dílech minulých. Tempo je tu zas vražedné (tak, že důležité vedlejší postavy jako Gregg Lestrade a Molly jsou trestuhodně upozaděné) a přestože dobrá polovina "odhalení" co v druhé polovině přichází, se dají bez nejmenšího problému odhalit vzápětí po té, co jsou naznačeny, jsou natočeny řemeslně zcela perfektně. A hlavně - neskutečně, ale fakt neskutečně dobře tu fungují emoce a to bez patosu. (16.01.2017)

Na Moffatovi určitým způsobem obdivuji dvě věci: Tou první je, že na začátku dílu někam nažene všechny postavy, pak si to ale rozmyslí a pár minut před koncem je nažene někam úplně někam jinam, aniž by komukoliv včetně něj bylo jasné, jak se tam vlastně ocitli. Tou druhou je, že vymyslí nějakou úplně novou postavu, třeba malou holku v letadle, vytvoří kolem ní nějaký charakter a pár minut před koncem z ní udělá úplně někoho jiného a dělá, že ta původní postava nikdy neexistovala a neřeší, že jakýkoliv pokus o vysvětlení je spíš jako z Doctora Who. Jinak je to ale naprosto fantastická epizoda, kterou jsem si nehorázně užil a ze čtvrté série je rozhodně tou nejlepší. Euros je překvapivě funkční postava, výborná, skvěle napsaná, perfektně zahraná a je vlastně docela i škoda, že se objevila až teď. Návrat Moriartyho (mimochodem v královském stylu) byl skvělý, jsem rád, že aspoň tohle se vyřešilo "normálním" pozemským způsobem. Děj dynamický, výborně napsaný, interakce postav je naprosto úchvatná, tempo je perfektní, vše je podbarvené skvělou hudbou. Ty hry s Sherlockovou genialitou tvůrcům vždycky šly a tady to k mé radosti opět vyždímali na maximum, jen je škoda, že kvůli tomu byly tak trestuhodně upozaděné postavy Lestrada, paní Hudsonové a Molly, která tady alespoň měla (doslova) tři minuty slávy. A nikdy bych neřekl, že mě potěší Mary Watsonová, ale ta její závěrečná řeč byla vážně perfektní a tím, že se tvůrci tak nějak symbolicky vrátili k první řadě se to celé vážně docela hezky zakončilo. A taky mě naštvalo to vysvětlení Rudovouse. Docela přehnané. Jako finálový díl (ať už série nebo celého seriálu) to už snad ani lepší být nemohlo, bylo to o postavách a jejich vzájemných vztazích a hlavně to dost prohloubilo vztah mezi Sherlockem a Mycroftem, který se z poměrně retardované postavy vypracoval až (skoro) na tu nejlepší - a tak to má být. Ty podivné mysteriózní sci-fi twisty a drogové experimenty v celé čtvrté sérii tvůrcům asi časem odpustím, ale za tuhle epizodu jsem jim skutečně vděčný. Udělala mi velikou radost. Děkuji všem, kteří se podíleli na tvorbě seriálu a stvořili fenomén a jednu z nejlepších adaptací Sherlocka. Děkuju hlavně hercům. Děkuju i Marku Gattisovi. A.... ach, Bože.... děkuju i Tobě, Moffate :). 100%. (25.01.2017)

V rámci 4. série dobré, od vyvrcholení takového fenoménu, jakým se Sherlock bezesporu stal, jsem ale přeci jenom očekával trochu víc... Finále poměrně obstojně a logicky uzavírá předchozí dějové linky a tak nechápu to volání po dalších dílech, které se tady objevuje... Třetí a čtvrtá série na první dvě svou kvalitou už nenavázala a očekávat, že by se mělo v budoucnu něco měnit, je naivní... I když jsem měl Sherlocka rád, ještě radši se podívám na filmy / seriály, které teď bude moci Cumberbatch díky ušetřenému času natočit... Už aby to bylo... (15.01.2017)