Sherlock
Sherlock
Sherlock
VOD (3)
Série(4) / Epizody(12)
Obsahy(4)
Excentrický detektiv z příběhů Sira Arthura Conana Doyla hledá důkazy v ulicích moderního Londýna. (Netflix)
Videa (36)
Recenze (1 753)
Po skončení třetího dílu mi teče slina po bradě a já jako hladový pes lačně vyhlížím další vraždu, která by byla dostatečně zábavná na to, aby se jí Sherlock chopil. Je to totiž hrdina z ranku absolutních asociálů typu Dr. House, či Sheldona Coopera, jejichž geniální mozky dokonale slouží práci a v rámci běžného života na této planetě jsou absolutně nepoužitelní a nesnesitelní. Typově perfektní dvojici Cumberbatch – Freeman to dokonale sedí, slovní špičkování nebere konce, případy jsou opravdu chytlavé a hlavně je to celé neskutečně zábavné. I ten pohříchu slabší druhý díl (slabší v rámci série, v běžné produkci by trčel jako vidle z hnoje) mi nezabrání, abych se přidal k oslavným tamtamům. Edit: Druhá série to celé posunuje ještě mnohem dále. Zvláště úvodní Scandal in Belgravia je kousek z ranku doslova mistrovských. Jen kdyby se na další řadu nemuselo čekat zase víc jak rok. ()
,,JMÉNO MÉ JE SHERLOCK HOLMES A JSEM KONZULTUJÍCÍ DETEKTIV“...... Přesně tak, vždy, když je policie v koncích (což je vždycky), tak případy konzultuje s Sherlockem Holmesem, chlápkem, který bydlí na Baker Street a kterýho by jste normálně nejradši poslali do hajzlu! Je to totiž sarkastickej namyšlenej frajer, kterýho si určitě hned zamilujete – pokud s ním teda nemusíte pracovat! A dr.Watson taky není roztomilej, uhlazenej elegantní stařík, ale válečnej veterán. Co by jste taky v době Google, SMS, smartphone a GPS čekali! Tenhle nápad s neotřepanou formou krimi příběhů vypadá opravdu výborně! Já totiž moc nemusím všechny ty kriminálky Vegas CBS, SKS, ADSL atd...... jen furt dokola omýlají méně či více záhadný vraždy (možná by ..part č.2 mohl být jejich parodií...). Tady je to naštěstí provětráno britským vtipem a nesourodou ústřední dvojicí. /// 2.SÉRIE /// JE SHERLOCK HOLMES TAKY JENOM ČLOVĚK?...... Ze Sherlocka se stal internetovej fenomén (díky doktorovi, samozřejmě). Není divu, že ho o pomoc (konečně) požádal ,,někdo“ s vlastním loďstvem. Zaujme i případ obrovskýho psa v Baskerville (to mě něco připomíná...) a jako v každý pohádce – ani v týhle sérii nechybí pořádnej padouch. BBC vědoma si (téměř jistýho) úspěchu povýšila televiznost o (minimálně) třídu vejš... prostě – kouká se na to fakt moc dobře! A doktor Watson? Je tu stále kvůli mě, abych si vedle dedukčních schopností a myšlenkovej pochodů génia nepřipadal sám jako idiot. Ale to nás asi bude víc. Takže je zřejmý, že otázka pro další sérii zní: JAK??? /// 3. SÉRIE /// ,,ŘÍKAJ O VÁS PRAVDU. JSTE VÁŽNĚ PSYCHOPAT!…“ /// CHLOUBA LONDÝNA JE ZPĚT! Právě včas, páč se chystá teroristickej útok… Vysoce funkční sociopat, idol žen, sarkastickej a ftipnej… jenže tentokrát je celá série trochu jiná. A divná. Ne úplně špatná, jen se řešej věci, který bych (za normálních okolností) nečekal. Watson v chomoutu (soráč, ale to byl dost slabej díl!) a překvapivě často se mi zdálo, jako by scénáristům docházela šťáva. Že by chyběl Moriarty? Několik důvodů, proč má sérii smysl vidět: 1.) Jsem detektiv na volný noze. 2.) Mám rád Britskej humor. 3.) S nadšením sleduju detektivní – kriminální seriály. 4.) Miluju, když někdo vykrádá Conana. (Doyla). 5.) Jakmile někde chybí v mozaice střípek, okamžitě ho doplním! 6.) Včera jsem nemohl usnout kvůli problému se srážlivostí slin. PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Sťahujem jednu hviezdičku za ten malý moffatovský manierizmus v závere prvej časti, kedy sa zbytočne predlžovala scéna medzi detektívom a vrahom za hranicu únosnosti. A podobné malé mušky... Ale inak Sherlock očaril aj mňa. Občas trochu prerazí na povrch "doctorwho-ovská" atmosféra (taký ten neidentifikovateľný fíling, že je to pre deti), ale je to veľmi zábavné a doslova milé. Všetky atribúty už z pilotu robia povinnú jazdu pre fanúšikov produkcie BBC, britského humoru aj pôvodného Sherlocka Holmesa :-) Ak mal byť niekedy Sherlock umiestnený do súčasnosti (pričom sa tvárime, že predtým neexistoval a všetko je presne ako má byť;-), tak by to nikto neurobil lepšie ako BBC. Podarilo sa. ()
Dějiny umění ukazují, že dynamika vztahů mezi novými nastupujícími médii a těmi starými dosavadními zůstává po celá staletí v mnohém stále stejná. Když byla vynalezena fotografie, která konečně dokázala věrně zachytit realitu (a v tomto se samozřejmě postupně zdokonalovala), malíři byli náhle osvobozeni od této zodpovědnosti, a ve výtvarném umění se tak otevřel prostor pro ryze avantgardní reakci na nastalý vývoj. Mohl vzniknout impresionismus, který nemusel zprostředkovávat uspokojivou a co nejvíc realistickou percepci skutečnosti, ale zabýval se percepcí samotnou a jejími procesy, byl o pocitu z vnímání. Vztah počítačových her a filmu přitom aktuálně prochází podobnou fází, kdy současná videohra - ať už jde o masové mulitplayery, inteligentní střílečky s příběhem nebo adventury - svému hráči definitivně zprostředkovává silnější pocit imerze a vcítění se do fikčního světa, než se kdy podařilo jakémukoli filmu. Klíčovým prvkem je samozřejmě interaktivita, kterou z principu film nikdy disponovat nebude, protože pak by přestal být filmem. Film sice vyžaduje aktivní spoluúčast diváka, ale ta není nutnou podmínkou pro jeho konzumaci. Jinými slovy, divák sledující detektivku je stále „za příběhem“ a pro jeho plné vstřebávání a pochopení si musí dávat dvě a dvě dohromady, sledovat myšlenkové procesy postav a ze syžetu konstruovat fabuli, ale film běží dál i pokud divák nestíhá/odskočí si na toaletu. Na hráče procházejícího adventurou však příběh čeká a nehne se, dokud od něj nedostane ten správný impuls. Reakce filmu na nedostižnou videoherní imerzi se doteď projevovala dvěma způsoby. Zástupcem prvního z nich je například Sucker Punch, který se nesnaží být videohrou, nýbrž komentářem k videohernímu diskursu, a důsledně přitom brání v jakémkoli vcítění se do jednotlivých akčních scén/misí. Kamera svým zpomaleným/krouživým pohybem a důrazem na hyperrealismus zpřítomňuje sama sebe a působí spíše zcizujícím dojmem. Zcela nepravděpodobné až absurdní míšení různých videoherních symbolů a fetišů je ve svojí podstatě především dialektické a neslouží věrohodnému vyprávění („suspension of disbelief“ tady prakticky už není možné, je vyřazeno ze hry). Druhý způsob vymezení se vůči hrám úspěšně prozkoumávají Neveldine s Taylorem, kteří ve svých radikálních, nekompromisních béčkách dekonstruují samotnou povahu videoherní estetiky. Gamer je filmem o tom, jaké to je surfovat na internetu a jaké to je hrát multiplayerové first person shootery nebo navštěvovat virtuální světy typu Second Life. Obecně řečeno, tento film je o pocitu z hraní, o tomto specifickém druhu interaktivity. Není imerzivní, je o imerzi. Tento přístup s sebou nese podstatné oslabení funkce vyprávění, které v druhém Cranku už de facto přestává existovat. Výtky vůči těmto zmiňovaným filmům, že jsou nudné/nezajímavé, protože „je to jako dívat se na kamaráda, co hraje na počítači, a nemoct si sáhnout na ovládání“, spočívají v aplikování nesplnitelných očekávání (nemůžu nikdy předpokládat, že mi fim "půjčí ovládání") a obávám se, že jsou pouhou racionalizací vlastního pocitu nudy či frustrace. ______ A teď konečně něco k Sherlockovi. Ten je v tomto kontextu výjimečný tím, že snad jako první film nebo televizní seriál efektivně pracuje s prvky herního žánru adventur a dokonce je využívá ve prospěch svého vlastního filmového vyprávění. Dochází tu k zajímavému propojení mezi oběma médii, které má symbiotickou povahu. Zatímco staré point-and-click adventury si pro to, aby mohly být vůbec funkční, musely povolat na pomoc filmové výrazivo ve formě hereckého projevu hlavního hrdiny či dialogů (po zadání příkazu typu „Look at“ nebo „Explore“ postava hráčovi zahlásila na jaký předmět se to vlastně dívá a naznačila, co s ním lze dále provést), Sherlock využívá adventurního zobrazení textu na obrazovce k narativní zkratce (znění přišlé sms se objeví vedle hrdiny na obrazovce a není nutné vkládat detailní záběr na mobil) nebo k důmyslnému nahlédnutí do hlavy detektiva (ohledávání mrtvoly a zkoumání místa činu v A Study In Pink), které doteď povětšinou řešil nešikovný voiceover nebo dialog/monolog. Estetika těchto scén a rozvržení textu v mizanscéně přitom nápadně připomíná úspěšnou adventuru Heavy Rain – vizuální podobnost je tady nepřehlédnutelná. Seriál ale zároveň kráčí i ve stopách již zmiňovaného Gamera, když při naháněné taxíku prostřiháváním na typickou herní minimapku ulic města (a rytmizováním akce) zprostředkovává dojem z hraní Grand Theft Auta (střídání obou pohledů – hráčův avatar x mapa jako nutnost pro úspěšnou navigaci). Samotné ústřední postavy, Cumberbatchův Holmes a Freemanův Watson, navíc zosobňují některé podstatné archetypální vlastnosti počítačových hráčů. Sherlock je sociopatický, nemá žádné přátele a jeho bystrost a schopnost docházet ke správnému řešení přes zcela neobvyklé kombinace a těžko postřehnutelné detaily svědčí o tom, že jako malý pařil Gabriel Knighty a Broken Swordy. Watson je zase poznamenaný hraním vojenských stříleček typu Call of Duty, když o virtuální povaze jeho zkušenosti z války svědčí čistě psychosomatické kulhání a jeho třesoucí se ruka nakonec není ničím jiným než abstinenčním příznakem. Motiv hry prochází všemi složkami seriálu a je tematizován v samotné zápletce prvního dílu, kdy závislost na hře na jednu stranu stojí za Sherlockovým odhodláním vyřešit případ, jehož finále ale zároveň odkrývá její slabinu v až sebedestruktivních tendencích a patologické snaze hrát (a zvítězit) za každou cenu. Sherlock je o hrách a o hráčích, aniž by se ale přitom vzdával vlastní filmovosti. ______ Teď, když se konečně zdá, že film začíná umně absorbovat nové videoherní prvky a využívat je ku svému prospěchu, nezbývá než čekat, co jména jako Spielberg, del Toro nebo Jackson, která oznámila svoji účast ve vývoji počítačových her, v tomto průmyslu provedou a jakým způsobem dojde k ještě užšímu propojení obou médií. () (méně) (více)
V průběhu let jsem si bbcovskému Sherlockovi vypěstovala dost podobný vztah jako k Sexu ve městě: na jednu stranu nepřehlédnutelné nedostatky jak stojící u samotného základu, tak plynoucí z nijak vzácných scenáristických úletů (Rudovous + Východní vítr, dafuq), na tu druhou ho ovšem nepokrytě a iracionálně žeru. Knižní doylovky jsem nikdy nemusela, televizní a filmové inkarnace mi snad všechny přijdou na jedno brdo a samotnou ústřední postavu, zobrazovanou takřka vždy z obdivného pohledu tupého untermensche, považuju za zcela nesnesitelnou. Je tudíž zvláštní, že jedinou přijatelnou verzí se v mých očích stal místy bolestně průměrný televizní počin, který i přes nápaditou aktualizaci stojí právě na protagonistovi, jehož aroganci a všeobecnou píčovitost nevybíravě vytáčí do červena a který je záměrně vystavěn tak, abychom na rozdíl od typických christieovek měli minimální šanci úspěšně zapojit intelekt a naopak se museli vytrvale ráchat v neustálém připomínání, že oproti té Miss Asociál Jakou-Psychickou/Osobnostní-Poruchou-To-Vlastně-Trpím jsme neskutečně nedůvtipní idioti. A ono to funguje… celkem a nějakou dobu. Omezený koncept nahlížení na dění přes záda hlavní postavy se totiž extrémně rychle okouká a už od druhého dílu začne převládat dojem, že se ode mě vlastně nechce nic než tupě přihlížet a nechat se bavit. První dvě série nicméně výborně balancují na hraně mezi detektivní a charakterovou linií, jejímž účelem je právě kvůli zmíněné omezenosti čím dál zřetelněji dodat ústřední postavě aspoň trochu lidskosti, třetí je pak už nepokrytá fanfikce. Čtvrtou řadu nebrat, snad pouze jakožto tečku v emočním/charakterovém vývoji a z něj vyplývající završení postupného přesunu v řešení případů od stylu chladné "logické" dedukce k empatii. Škoda jen, že tahle tečka by bývala byla mnohem údernější, kdyby nepřišla doopravdy na přetřes až v úplně poslední epizodě. Potenciální pátou sérii si strčte někam a radši mi nechte momentálně oficiální Sherlolly , děkan. ()
Galerie (412)
Zajímavosti (107)
- Speedy's Cafe, často navštevované Sherlockom Holmesom (Benedict Cumberbatch) a dr. Watsonom (Martin Freeman), je reálny sendvič bar na Gower Street v Eustone. Turisti z celého sveta si tam môžu vybrať napríklad Sherlockov wrap (kura, slanina, čedar, rukola, paprika, červená cibuľa, uhorka a čili - "všetko zabalené tak nepriepustne ako Sherlockova povaha") alebo Watson wrap (grilovaná zelenina, špenát, paradajky, jarná cibuľka, syr brie a kyslá smotana - "bezpečný, hrejivý a pokojný, presne ako Watsonova povaha"). (JOZZZKO)
- Martin Freeman v seriáli hrá armádneho doktora Johna Watsona, spadajúceho pod Royal Army Medical Corps. V skutočnosti, Martinov starý otec bol doktor v 150. pluku poľnej nemocnice RAMC počas WWII. Leonard Freeman bol zabitý počas útoku Luftwaffe 24. mája 1940 v bitke o Dunkirk. (JOZZZKO)
- Scéna, v ktorej Sherlock požiada pani Hudsonovú, aby mu pošepla meno antagonistky "Norburyová" (orig. "Norbury"), kedykoľvek sa jej bude zdať, že je namyslený či príliš sebaistý, naráža na podobnú žiadosť, ktorú dal Sherlock Watsonovi v knižnej predlohe príbehu Arthura Conana Doylea "Žltá tvár" ("The Adventure of the Yellow Face"). V nej je Norbury miesto jedného z prípadov, v ktorom zlyhali schopnosti tohto slávneho detektíva. V oboch prípadoch je to symbol Sherlockovho prenáhlenia sa a precenenia svojich schopností. (Phosphorus)
Související novinky
Andrew Scott je nový pan Ripley
Hvězda seriálů Sherlock (Moriarty) a Potvora (sexy kněz) Andrew Scott získal hlavní roli v připravované seriálové adaptaci slavné série knih o známém zloději, podvodníkovi a sériovém vrahovi Tomu… (více)
Drákula od tvůrců Sherlocka našel obsazení
V nové drákulovské minisérii od tvůrců seriálového Sherlocka se v hlavní roli objeví herec Claes Bang (Dívka v pavoučí síti, Most). Třídílnou sérii dělají Steven Moffat a Mark Gatiss pro BBC a… (více)
Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku
Pětadvacátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest letos nabízí velmi kvalitní dramaturgii a zajímavé hosty. Tím jistě nevyhledávanějším bude francouzská herečka Catherine Deneuve… (více)
Bond má prvního kandidáta na režii?
Po miliardovém Skyfallu nám bondovská série nabídla Spectre, které se dočkalo horšího přijetí a nevydělalo ani 900 milionů dolarů. Filmová logika v takových případech velí zastavit stroje a zvážit… (více)
Reklama