VOD (3)
Série(4) / Epizody(12)
Obsahy(4)
Excentrický detektiv z příběhů Sira Arthura Conana Doyla hledá důkazy v ulicích moderního Londýna. (Netflix)
Videa (36)
Recenze (1 753)
Tak ... na doporučení svých zdejších přátel jsem se pustila do sledování prvního dílu tohoto úspěšného seriálu. Mé první pocity značí úsměv na rtech nebo spíš takové pochichotávání se :-) Podle všeho tento Sherlock Holmes je opravdový génius, který nosí v hlavě mapy tras všech taxíků v Londýně, všechno ví, všechno zná, umí své myšlenky interpretovat tak rychle, že jsem sotva stihla číst titulky. :-) A Martin Freeman, můj nejoblíbenější hobit z Kraje ... je kouzelný. Jeho role mi ale celkem hodně připomněla roli doktora House (lékař, kulhající úplně stejně s téměř stejnou holí). Jinak celkem vtipný a sympatický seriál se sympatickým hudebním doprovodem. ()
|| Scenár: Mark Gariss, Steven Moffat, Steve Thompson / Podľa námetu: Arthur Conan Doyle | Hudba: David Arnold, Pichael Price | Produkcia: Sue Vertue, Elaine Cameron | Distribúcia: BBC | Štúdio: Hartswood Films, BBC Wales, WGBH || Veľmi podarený seriál, bez kick-boxerského Holmesa. Intelektuálna struna má najvyšší kmitočet, aký kedy bol v hlave jednej osoby. Obsadenie a zpracovanie charakterov je najlepšiou časťou celého projektu (vedľa výborných scenárov avšak nie každej epizódy - čo je škoda) vďaka Benedictovi Cumberbatchovi a Martinovi Freemanovi. Ich herecký koncert dodáva seriálu to nevšedné plus, kôli ktorému som mal chuť púšťať diel za dielom. Napísať ešte silnejší scenár pre tretiu sériu, a Ritchie na čele s Downym môžu baliť, muhehe :) ()
Hodnocení úvodního pilotu: Jsem fascinován!!! Sherlockovské schéma nastíněné Ritchieho filmem (včetně podobného hudebního motivu, nebo hereckého projevu Martina Freemana v roli Watsona, který je především z počátku zcela totožný s pohybem a dikcí Juda Lawa) aplikované na současné reálie a obohacené o technické prvky, ale také třeba motiv registrovaného partnerství dodávají již tak nabušenému témetu ještě větší koule.. Tohle je vážně cool!!! Chci víc a hned!!! Hodnocení po druhém dílu: Dostal sem víc a u vytržení už tak nejsem. Brakové schéma zcela přiznaně vykrádající konspirační detektivky Dana Browna stíhá táhnout příběh vstříc zvláštnímu finále celkem solidním tempem, okouzlení a genialita prvního dílu už jsou ale ty tam... **** Hodnocení po třetím dílu: A je to v háji. Poslední díl završil sestupnou tendenci a předkládá překombinovaný, nelogický a navzdory neustálému posunu v ději spíše roztahaný a nudný díl, završený navíc tak urážející fackou vmetenou do divákovy tváře, že jsem byl na konci dílu vlastně mnohem víc nasraný , než natěšený na další díly... *** Celkově prozatím za čisté 4. Uvidíme dál... ()
Detektivky jsem nikdy nemusel. Knižní ani televizní. Kdy jindy bych měl dát šanci těm knižním, když ne s příchodem Cormorana Strika (J.K. Rowling a.k.a. Robert Galbraith, vřele doporučuju), a kdy jindy bych měl dát šanci těm televizním, když ne s příchodem Sherlocka? Já totiž Stevena Moffata miloval ještě v době, kdy to nebylo v módě, kdy ho v ČR znalo jenom pár vybraných fandů Couplingu. Po třech minisezónách Sherlocka musím s potěšením konstatovat, že ani tentokrát nezklamal. Znovu a znovu totiž dokazuje, že je mistrem point, a je jedno, jestli zrovna píše lechtivou komedii, epické sci-fi, nebo supercool kriminálku s kulometnými dialogy. V jeho podání mě zkrátka baví i tahle dvojka sestávající z arogantního vševěda a loajálního sidekicka, ke které bych si jinak cestu hledal jen těžko. Moffat staré známé příběhy kombinuje, převrací vzhůru nohama, a šperkuje humorem sobě vlastním, herci jsou bez výjimky přesní, a divák se pak jen těžko rozmýšlí, jestli mít nejradši Sherlocka, Watsona, dobrosrdečnou paní Hudsonovou, démonického Moriartyho, nebo geniálního Mycrofta (poslední dva jmenovaní jsou dost možná mí osobní favoriti). Není to dokonalé, některé díly místy váznou, některé dedukce působí až příliš vykonstruovaně, a na to, že je Sherlock schopný z půlvteřinového pohledu vydedukovat, co jste měli před měsícem k snídani, mu některé myšlenkové pochody trvají nelogicky dlouho, ale.. Komu to vadí? ()
Galerie (412)
Zajímavosti (107)
- Pri oficiálnej návšteve Číny v decembri 2013 sa vtedajší britský premiér David Cameron musel popasovať s rôznymi otázkami. Medzi nimi boli aj sťažnosti, že ich Briti nechávajú na každú sériu čakať neuveriteľné dva roky. Cameron odpovedal diplomaticky, že BBC je nezávislá spoločnosť a že jej nemôže hovoriť, čo má robiť, pričom ľudom odporučil, aby si čakanie skrátili čítaním Doylovej predlohy. (JOZZZKO)
- Třetí řada seriálu měla být původně uvedena v polovině února roku 2013. Kvůli vytížení obou hlavních představitelů Benedicta Cumberbatche (Sherlock Holmes) a Martina Freemana (dr. John Watson) v souvislosti s filmem Hobit: Šmakova dračí poušť (2013) se premiéra přesunula až na podzim. (Anka1597)
Once you rule out the impossible, only the improbable remains... Zdá se nemožné přijít na poli kriminálních seriálů přijít s něčím novým. Ne v éře mentalistů a anatomů lži, kteří, aby dodrželi zákon a pořádek a nestaly se z nich odložené případy, musí procestovat všechny kouty světa, aby navštívili kriminálku v každé díře a stejně není jisté, zda nebudou jenom sbírat dávno ohlodané kosti. Naštěstí Moffatovi s Gatissem došlo, že originalita za každou cenu se ne vždy vyplácí a že když se osvědčilo navléknout nový kabát starému doktorovi Jekyllovi a panu Hydeovi, proč troškařit a nezkusit totéž s nejslavnějším čmuchalem všech dob. "Není nad původnost. Každý po ní touží. Lidé chodí přes most. To já půjdu louží," napsal svého času o vyhraňování se za každou cenu Karel Havlíček Borovský a tak zatímco nám Ritchie v té louži se svým druhým Sherlockem vymáchal čumák (tím tě nechci nějak shazovat, Guyi, naopak jsem tě v době tvého prvního příběhu o obyvateli Baker Street 221 hájila, když jiní distinguovaně zvraceli do svého čaje o páté), Moffat a Gatiss nad tou louží vystavěli elegantní moderní most na pevných pilířích. Prvním je vědomí, že akcie excentrických géniů s diagnózou potácející se někde mezi autismem, sociopatií, bipolaritou a schizoidní poruchou, IQ mezi Stephanem Hawkingem a Da Vincim a sociální a emoční inteligencí kdesi mezi ploštěnkou potoční a paúhořem elektrickým jsou dlouhodobě na vzestupu ("měla jsem Aspergera dřív, než to bylo cool," zkonstatovala na toto téma moje sestra). Druhým úcta k předloze a zapracování i nejmenších detailů do nového rámu, takže pravověrný holmesovec spokojeně vrní v souzvuku s moderním divákem. Třetím využívání Sherlockova nového habitu v Londýně jednadvacátého století a mobily, Google a taxíky hrají první housle v příběhu spolu s Holmesovými stradivárkami. Čtvrtým bezchybné herecké obsazení a postavy, kde žádná není jednorozměrná a vztah Holmes-Watson je posílen vědomím, že stojí sami proti světu, do kterého obtížně hledají cestu. Pátým dialogy a jazyk celkově. Šestým... ále kašlu na to, nebudu tady rozebírat cihlu po cihle, podívejte se sami. Druhá série hravě přeskakuje nastavenou laťku a obohacuje humor a napětí předchozích tří dílů o emoce v celé jejich ne/kráse. Skandální čtvrté Sherlockovo a Johnovo dobrodružství dokazuje, že rozum a chtíč nemohou zůstat v opozici natrvalo, i když mezi námi, být zrychlený tep a rozšířené zorničky důkazem lásky, tak jsem hluboce zamilovaná do finančního úřadu při jeho pravidelných návštěvách naplněnými děsem, co ti Vogoni zase vymyslí. Psi baskervillští zase nechtěně dokazují, že starého psa novým kouskům nenaučíš a tak je postihlo prokletí prostředních dílů a v Dartmooru protentokrát poněkud chcípl pes. Ale může to být čistě tím, že tenhle případ zná každý do detailů a neobčůrávat tisíckrát označkovaný plot je hodně těžká práce, takže dost možná štěkám na nesprávný strom. Každopádně přeměna Sherlocka z antisociálního magora ve frajírka, kterému všechno projde, protože velký bratr se dívá a v případě potřeba uhladí cestičku, mi nepřijde úplně nejšťastnější. Ale vem čert všechny výhrady, Reichenbach Falls coby londýnská varianta Temného rytíře dělá čest svému titulu a po setkání s Moriartym, unikátním mixem Alexe z Mechanického pomeranče a Jokera dosvědčujícím, že some men just want to watch world burn, se budete cítit jako po pádu z hodně velké výšky a povzneseně současně - konečně slovy mistra "falling is just like flying, except there's a more permanent destination." A na okamžik zůstane i prostor na pochyby, než si vzpomenete na ďáblův nejpovedenější trik spočívající v tom, že lidi přesvědčil, že neexistuje. Tenhle luxus ale máme jen my, kteří vidíme víc než postavy v Sherlockově univerzu, zatímco tam zůstal Sherlock osamoceně s vědomím, že pavouk i v lidské podobě mívá víc párů očí než jeden. V duchu grimmovského ladění závěrečného dílu tedy rytíř vyráží do boje proti drakovi, kterému nestačí utnout jednu hlavu a my si musíme povzdechnout s vědomím, že dobrého pomálu a počkat si na rozuzlení po konci světa. Vědomí, že než se zase shledám se svým oblíbeným hrdinou, bude můj syn už chodit a mluvit, to moc neusnadňuje, ale snad mi do té doby ještě zůstanou nějaké nehty. () (méně) (více)