Sherlock

Viktoriánska éra je nenávratne preč ale aj preradenie do súčasnosti má v prípade Sherlocka Holmesa svoje čaro. Hlavne ak sa toho chytí niekto, kto presne vie čo robí a touto zmenou dokáže dať najslávnejšiemu detektívovi nový impulz. Výborné herecké výkony a inteligentný scenár dokonale ťažiaci zo súčasných reálií dávajú v pohode zabudnúť na občasnú televíznosť, pričom špičkovanie medzi Holmesom a Watsonom je snáď ešte zábavnejšie ako za starých čias. Jediné čo môj dojem predsa len jemne zráža je mierna nevyrovnanosť dielov a súčasne ich dĺžka, ktorá mi v tomto prípade príde až príliš dlhá. Odhliadnuc od toho veľmi milé serialové prekvapenie, ktoré sa však bohužiaľ s pribúdajúcimi dielmi zbytočne zamotáva a posúva smerom až k čoraz väčšej neuveriteľnosti. (13.08.2010)

Fakt nemam rád suchý britský humor, nebo přízvuk nebo cokoli přehnaně britského, ovšem u Sherlocka to jsem ochoten překousnout. Je to ale možná z toho důvodu, že na to šli tvůrci tak originálně, že se to vymyká všemu, co jsem kdy z britské produkce viděl a atypicky představuje Holmese s Watsonem v moderní době, což je originální samo o sobě. Jednoduše se jedná o výborně zpracovaný, napsaný, neskutečně dobře sestříhaný a v neposlední řadě skvěle zahraný krimi seriál, který je sice zasazen do 21.století, neskutečně pečlivě však ctí původní předlohu, což lze odvodit nejen z jednotlivých dílů, ale i mnoha rozhovorů s tvůrci, ze kterých je poznat, že je pro ně Sherlock Holmes modlou, ze které se nesnažili jen vymámit sledovanost. Že je Benedict Cumberbatch neskutečně talentovaný charismatický herec asi netřeba pochybovat, o tom už byly sepsány haldy článků a bez něj by ten seriál ani náhodou prostě nebyl tak populární. Martin Freeman samozřejmě nezaostává a spolu tvoří velice neotřelou dvojici, které sekunduje spousta typických anglických herců, kteří sice už tak zajímaví nejsou, díky Benedictovu charismatu na to však hravě zapomenete. Nehodnotit po prvním dílu prosím! Důkaz geniality scénáře vyplyne na povrch až koncem série a vypadá to spíš, že až po více sériích, jelikož to na sebe velmi těsně navazuje. Kdo ví ale, kdy bude 4. série. Snad dřív než za 2 roky (EDIT : Haha :D), já budu u toho. PS : A taky jsem byl a musim uznat, že Sherlock je jeden z nejinteligentnějších seriálů, co jsem kdy viděl a ačkoliv se do mé top 10 nevejde, rád si ho za pár let zopakuji..95% (21.03.2014)

Po skončení třetího dílu mi teče slina po bradě a já jako hladový pes lačně vyhlížím další vraždu, která by byla dostatečně zábavná na to, aby se jí Sherlock chopil. Je to totiž hrdina z ranku absolutních asociálů typu Dr. House, či Sheldona Coopera, jejichž geniální mozky dokonale slouží práci a v rámci běžného života na této planetě jsou absolutně nepoužitelní a nesnesitelní. Typově perfektní dvojici Cumberbatch – Freeman to dokonale sedí, slovní špičkování nebere konce, případy jsou opravdu chytlavé a hlavně je to celé neskutečně zábavné. I ten pohříchu slabší druhý díl (slabší v rámci série, v běžné produkci by trčel jako vidle z hnoje) mi nezabrání, abych se přidal k oslavným tamtamům. Edit: Druhá série to celé posunuje ještě mnohem dále. Zvláště úvodní Scandal in Belgravia je kousek z ranku doslova mistrovských. Jen kdyby se na další řadu nemuselo čekat zase víc jak rok. (24.08.2010)

V průběhu let jsem si bbcovskému Sherlockovi vypěstovala dost podobný vztah jako k Sexu ve městě: na jednu stranu nepřehlédnutelné nedostatky jak stojící u samotného základu, tak plynoucí z nijak vzácných scenáristických úletů (Rudovous + Východní vítr, dafuq), na tu druhou ho ovšem nepokrytě a iracionálně žeru. Knižní doylovky jsem nikdy nemusela, televizní a filmové inkarnace mi snad všechny přijdou na jedno brdo a samotnou ústřední postavu, zobrazovanou takřka vždy z obdivného pohledu tupého untermensche, považuju za zcela nesnesitelnou. Je tudíž zvláštní, že jedinou přijatelnou verzí se v mých očích stal místy bolestně průměrný televizní počin, který i přes nápaditou aktualizaci stojí právě na protagonistovi, jehož aroganci a všeobecnou píčovitost nevybíravě vytáčí do červena a který je záměrně vystavěn tak, abychom na rozdíl od typických christieovek měli minimální šanci úspěšně zapojit intelekt a naopak se museli vytrvale ráchat v neustálém připomínání, že oproti té Miss Asociál Jakou-Psychickou/Osobnostní-Poruchou-To-Vlastně-Trpím jsme neskutečně nedůvtipní idioti. A ono to funguje… celkem a nějakou dobu. Omezený koncept nahlížení na dění přes záda hlavní postavy se totiž extrémně rychle okouká a už od druhého dílu začne převládat dojem, že se ode mě vlastně nechce nic než tupě přihlížet a nechat se bavit. První dvě série nicméně výborně balancují na hraně mezi detektivní a charakterovou linií, jejímž účelem je právě kvůli zmíněné omezenosti čím dál zřetelněji dodat ústřední postavě aspoň trochu lidskosti, třetí je pak už nepokrytá fanfikce. Čtvrtou řadu nebrat, snad pouze jakožto tečku v emočním/charakterovém vývoji a z něj vyplývající završení postupného přesunu v řešení případů od stylu chladné "logické" dedukce k empatii. Škoda jen, že tahle tečka by bývala byla mnohem údernější, kdyby nepřišla doopravdy na přetřes až v úplně poslední epizodě. Potenciální pátou sérii si strčte někam a radši mi nechte momentálně oficiální Sherlolly , děkan. (15.02.2014)

Pokrok nezastavíš, milý Watsone. Dětinská radost z pilotní epizody („měli bychom aktualizovat jejich status“) se během dalších dvou dílů neopakovala, ale pocit, že sleduji nejvybroušenější kriminální seriál posledních let, zůstal. Tvůrci s námi hrají vyrovnanou partii. Než pustí ke slovu Sherlocka, ponechají prostor divákově dedukci. Kdo chce s géniem (nebo úchylem, jak je libo) držet krok, musí přemýšlet dopředu. Pasivní přijímání nabízeného k plnému prožitku nestačí. Abychom to neměli snadné, jsou nám předkládány zavádějící (nikoli lživé) informace. Každý detail má svůj význam. Zatímco nálada jednotlivých epizod je poměrně nevyrovnaná (od lehce žoviální k těžce pochmurné), Sherlock a Holmes, sociopat a labilní válečný navrátilec, zůstávají konzistentně zábavní. Většinu pozornosti si pochopitelně nárokuje Holmes, v podstatě nerd, který rozumí moderním technologiím lépe než lidem. Ukázkově ambivalentní postava: zločiny řeší a zároveň k nim má obsedantní vztah, protože mu odhalování pravdy činí radost – méně krvelačná verze Dextera. Watson vedle něj působí poněkud méněcenně, ale kdo by ne (svou otravnou vševědoucností Holmes pro změnu nachází paralelu v Sheldonovi z The Big Bang Theory). Napsat po posledních minutách třetí epizody, že na pokračování jenom těším, by bylo jako označit Holmesovy dedukční schopnosti za ucházející. Nemůžu se dočkat! Apendix: Překombinované, násilně překvapivé a příliš mnoho pravidel naráz porušující finále třetí série, která celá působila jako zkouška, co všechno postava Sherlocka snese, výrazně utlumilo mou touhu vidět další epizody. Paradoxně bych raději viděl spin-off s čím dál pozoruhodnějším Watsonem než další experimentování s nelimitovaně nepředvídatelným Sherlockem. Minimálně prví díl třetí řady je ale svou fanfikční metarovinou, reflektující tvůrčí přínos diváků, vtipně a sympaticky "up to date". 90% Zajímavé komentáře: imf, DaViD´82, Oskar, Rex Mundi, Toj, Hwaelos, agathon (07.04.2011)