Vyrobeno v Dagenhamu

Nemůžu nevzpomenout na drama "Norma Rae" (1979), třebaže mezi oběma snímky existují nepřehlédnutelné rozdíly. Už jen samotný přístup k tématu je jiný. "Norma Rae" je vážnější - postrádá onu vtipnou, lehkonohou satiru, která i v nejtěžších chvílích věrně doprovází šičky z Dagenhamu. Mimo to: "Norma Rae" bojuje za vznik odborů, zatímco v automobilce Ford v osmašedesátém roce minulého století odborová organizace dávno není v plenkách - stala se silou, se kterou se musí počítat. Ovšem na druhou stranu trpí neduhy, s nimiž se potýká každé hnutí i každá partaj, jejíž funkcionáři si začnou žít nad poměry. To se potom horko-těžko hledají čisté, neposkvrněné ideály, které kdysi stály u jejich zrodu. Takže nezbývá nic jiného nežli iniciativa zdola. Nečekejte žádné pikantnosti, neboť sexuální diskriminací se rozumí nerovnost platových podmínek - nic víc ... a nic míň. Leč dějová linie je sama o sobě dostatečně atraktivní, aby vás dokázala zaujmout. P.S.: 1) Pravda, my jsme toho roku měli trochu jiné starosti. U nás Sověti svou demonstrací síly chtěli dokázat, že mají všechny své satelity pod kontrolou ... že žádnému z nich nehodlají trpět jakékoli výstřelky - a svým zásahem ve všech přihlížejících jen vyrobili či posílili averzi vůči své zemi a vůči společenskému řádu, který reprezentovali. A zatím ve Velké Británii necelé dvě stovky šiček bez použití tanků a palných zbraní přinutily svět, aby začal přehodnocovat svůj přístup k ženské práci; 2) V současném digitálním věku je svět zahlcený informacemi a událostmi, které musí den co den vstřebávat ... a někdy se mi zdá, že už to dost dobře nezvládá - že začíná být mírně sklerotický. Možná by neškodilo mu občas připomenout akci těch napohled něžných a křehkých, leč ve své podstatě neústupných a tvrdohlavých emancipovaných stvoření. (15.11.2013)

"Všechny ven!" Půvabné, barevné retro drama o tom, že práva nejsou výsada, odlehčené tak, jak dovedou dramata odlehčit asi jen Britové. Všechny role bez výjimky jsou skvěle obsazené (ale obzvlášť před Sally Hawkins smekám), napsáno i natočeno je to s lehkostí a myšlenka je - želbohu - stále aktuální, jak kromě aktuálního dění u nás i ve světě ostatně dokazují také některé zdejší ignorantské komentáře (autory nebudu jmenovat). Doporučuji všem. (02.01.2016)

Viackrát vo filme sa poukáže na zlý nacizmus a ako bojovali proti nemu (dala to ako vzor hlavná predstaviteľka) a paradoxne tento film je reklama na Ford, ktorý bol kľúčový sponzor nacizmu a vôbec sa tým netajil. Majiteľ papa Ford až neviem koľko po vojne sa vzdal toho ocenenia od Hitlera. Keď vo vojne umierali americký, britský, sovietský či francúzsky vojaci, tak papa Ford zásoboval nacistov všetkým čo sa len dalo v jeho fabrikách vyrobiť a to ešte aj na území USA :) . Zatiaľ čo bedač a robotníci hladovali a zomierali vo vojne, tak páni kapitalisti z divokého západu si plnili svoje nekonečné vrecká. O tom bola 2. svetová vojna a každému bolo u riti, či to stojí život žida, slovana, alebo frantíka a akým spôsobom. (20.07.2015)

Důležitý film, jehož téma je bohužel aktuální i v naší době. Člověk nemusí být feminista či feministka, aby chtěl stejný plat, tohle je prostě a jednoduše selský rozum. Film je skvělej asi na všech frontách a nemohla jsem se ubránit soucitu a podpoře vůči "holkám", sice je někde trochu naivní, ale přesto si to minimálně 4 hvězdy zaslouží, jelikož tohle téma šlo velice rychle pohřbít pod tunou nudného scénáře, což se ovšem nestalo ani náhodou, sama jsem ani nečekala, že mě to tak chytne. Pokud nejste ignorantský pitomci s myšlením jak ze středověku, tak vřele doporučuji, pokud ovšem jste (a dle komentářů koukám, že takoví lidé existují), dejte od toho ruce pryč, tohle téma totiž nemáte schopnost pochopit a ocenit. (04.06.2011)

Představte si ten paradox. V roce 1968 nám do země vtrhnou ruské armádní síly a v Anglii to nejdůležitější, co tam řeší, je rovnoprávnost žen v jejich zemi. Neřikám, že je to málo, ale v porovnání s naší zemí je to pořád docela dost podstatný rozdíl. O to více mě štve, že Angláni tenhle film vzali s noblesou a komediální grácií jim bližší, takže to vlastně v onom filmu tak hrůzně, jak to vypadá v nadpisu zde na čsfd, nevypadá. Sexuální diskriminace pak vypadá tak, že šičky šijí a aby se jim líp šilo, tak si prostě rozepnou blůzy a jednou za čas jim tam někdo skočí s nějakou zprávou a oni se z toho můžou potrhat. Tak oni tam řeší takovou sexuální diskriminaci a u nás se řeší otázka cti, nacionality a přežití? No prostě mě to zarazilo, protože jsem si uvědomil, jaké problémy ten rok jednotlivé země měly a docela by mě zajímalo, jak by Angláni prožívali to, co se v těch letech dělo u nás. (20.12.2011)