Čaroděj ze země Oz

Za prvé dokonalý muzikál. Za druhé významný krok filmové animace a mezník i pro Technicolor. Hlavně však čarokrásný příběh o dvou rovinách, z nichž si až teď vychutnávám tu skrytou, "dospěláckou". A pohádková část filmu dodnes baví všechny alespoň trochu inteligentní děti, které nepřestoupily k bezduchým moderním animákům. (30.03.2005)

Tý jo,tak tohle byla síla.Něco tak barevného a hyperoptimistického jsem neviděl.No,možná Zpívání v dešti se atmosféře téhle klasiky blíží.Ale to je jedno.Je pravda,že těsně po zhlédnutí jsem byl rozpačitý,možná trošku zklamaný,ale jak se mi to rozleželo v hlavě,tak musím uznat,že je to klenot celé kinematografie a já jsem šťastný,že jsem měl příležitost jej vidět.No co bych si počal bez těch geniálních hlášek("To jsi celý ty!"),těch skotačivých a strašlivě chytlavých písniček("Off to See the Wizard") a těch úžasných,sympatických postav(Strašák je král,Lev v těsném závěsu).Ta kolorovaná verze je neuvěřitelná,tohle že vzniklo v roce 1939?Neuvěřitelné.90 % (03.12.2009)

V roku 1900 napísal americký spisovateľ Frank Lyman Baum titul "Čarodejník zo zeme Oz" (The Wonderful Wizard of Oz). V Spojených štátoch amerických sa táto rozprávka dodnes teší obrovskej popularite. Ja som však Slovák a prečítal som si ju len nedávno, vo veku štyridsať šesť rokov. Takže zrejme preto vo mne nevzbudilo toto dielo nijak nadšené reakcie. No povedal som si, že si pozriem niektorú jej staršiu filmovú adaptáciu. Siahol som muzikálovej verzii z roku 1939. Avšak ani filmové putovanie Dorotky z Kansasu a jej troch podivných kamarátov po fantasmagorickej krajine Oz ma neohúrilo. V mnohých detailoch sa to aj dosť odkláňalo od literárnej predlohy. Technicky to bolo na svoju dobu kvalitne spracované a i niektoré piesne boli dobré, no ako celok to na mňa pôsobilo rozpačitým dojmom. *** (20.08.2023)

Muzikálovou adaptaci pohádky amerického spisovatele L. Franka Bauma lze v mnoha ohledech srovnat s českou "Pyšnou princeznou" (1952). Oba snímky ve své zemi platí za nehynoucí klasiku, přičemž jejich chytlavé dialogy a písně přešly z filmového plátna do každodenního života. Zároveň však kvality filmů kalí obsažené ideologické významy a fakt, že většina chvály pochází především z nostalgického uctívání snímků a nezakládá se na reálných kvalitách. O mnohé prvky očesaný příběh Dorotky zde slouží jako pouhá kostra pro rozverná muzikálová čísla a scénky založené na komickém pitvoření. Hlavní odlišnost však spočívá v tom, že zatímco v knize Dorotka dobrodružství v zemi Oz reálně prožívá, v klasickém filmu představují pouhý sen. Tento posun souvisí s obludně konzervativní ideologií filmu, která s americkým úsměvem divákům vštěpuje buranský postoj vůči všemu, co leží za hranicí jejich zápraží. (16.10.2010)

Hodně barev, hodně zpívání, hodně pitvoření. Přemýšlím, proč se právě tento film zařadil do seznamu nejlepších 500 filmů a film, které musíte vidět než zemřete a proč tu má tak vysoké hondnocení. Několik důvodů mě napadá. Ve své době byl Čarodej ze země Oz zřejmě zjevením. Lidé se rádi dívali na skvostný pohádkový svět a nechali se skoro dvě hodiny okouzlovat tím, co doma neměli a nikdy mít nebudou. Ve svém povědomí si uchovali vzpomínku na tento film jako něco vyjímečného. Co mi chybí, je nadčasovost. Dle mého soudu byl zařazen do seznamu jako milá nostalgie. A tady je v červených číslech, protože zvuk jeho jména je silnější než jeho obsah. Kdo si troufne ohodnotit nízko film, který se všeobecně uznávaný jako dobrý? Cílová skupina je natolik převálcovaná Harryho Potterem a Pánem prstenů, že si z této starožitnosti jen sotva sedne na zadek. Spíš rychle přeladí. A tak se spolu s Alenkou v říši divů a Letopisy Narnie zařadí tento film mezi další snové fantazie, které jsou sice pěkné, ale stejně se nakonec člověk probudí. Stejně jako u Avataru - pěkná barevná bublina, ale když praskne, ukáže se, že uvnitř byl jen vzduch. (12.10.2019)