Boratův navázaný telefilm

Nechápu, jak se zde může dát najít tolik nevděčných kurev a zaostalých dementů. V dnešní čurácké době, kde se všichni chovají jak šulini, prosazují se píčoviny a o svá práva se brzy přihlásí i pedofilové, když se jich dostalo transkám a dalším retardovaným idiotům, kteří by dle zákonů přírody měli být minimálně utraceni. Sasha Baron Cohen přijde s dalším snímkem, kde do všech těchto nesmyslných společenských témat píchá jako do vosího hnízda a stejně se najde někdo, kdo to není schopný docenit. V době prvního Borata byl svět ještě docela v mentálním pořádku. Dnes je ovšem podobný film potřeba mnohem více, než tomu bylo kdykoli dříve. Humor je stejně stupidní jako záležitosti, kterých se dotýká. Nemá to sice takový šmrnc a nápad jako Cohenův předchozí projekt Who Is America?, ani se nedá srovnávat míra humoru, ale stále se jedná o luxusní zábavu se značným přesahem, který bude, doufejme, filmu uznán s odstupem času. Několik luxusních scén, kdy jsem si ucvrkával se tady ovšem najít určitě dalo. [85 %] (31.10.2020)

První polovina super - svižná, vtipná, tak akorát nekorektní a nápaditá. Pak ale přichází nebývale stagnující vata plná kostrbatého pohybu postav a nudných emancipačních keců, které si mohl někdo tak odvážný a neotřelý jako Cohen odpustit. Na správnou vlnu se tak naladí zase až posledních deset minut a ukazuje se, že silnější je tenhle film v úsecích, kdy se sází na odděleně vypointované klipy a gagy. A to není pro celovečerák s přesahujícími politickými a sociálními nitkami úplně dobře. 65% (27.10.2020)

Jednička byla převratná, což dvojka už logicky není. Pro fanoušky Cohenova nevybíravého stylu humoru je to ale pořád nadprůměrná komediální jízda s mnoha výbornými momenty, ať už improvizovanými (Michael Pence, koncert, Rudy Giuliani) či klasicky hranými (úvod a závěr v Kazachstánu). Doba se sice hodně změnila (k horšímu), a tak se čistě satirická rovina leckdy míjí účinkem (cukrářka s dortem), ale i díky trochu nečekaně zásadní linii s dcerou (báječná Maria Bakalova) je druhý Borat v jednotlivostech i jako celek hodně zábavný, byť společensky už zdaleka ne tak významný. 70 % (28.10.2020)

Prvního Borata jsem si svého času užil. Bylo to moje první setkání se Sachou Baronem Cohenem a já u něj řval smíchy, protože jeho schopnost schovávat za extrémně vulgární vtipy chytrou satiru mě jednoduše bavila. O to víc mě fascinuje, že v Boratovi 2 tohle prakticky ne nefunguje, ale vyloženě chybí. Místo další jízlivé divočiny natočil Cohen vcelku OK, i když vlastně ne moc zajímavou komedii o tom, jak se jeden dutohlav ze Střední Asie sbližuje se svou dcerou. Není to extra zajímavé, protože Borat jako takový vlastně nikdy nebyl klasický charakter a teď by Cohen chtěl, abych k němu takhle jako divák přistupoval. Jenže to nejde, když tam nejsou ani základy pro něco, co by rádo bylo třeba i dojemnou komedií a je to z velké části normální hraný film. A pak tu máme ty „boratovské scény“. Michael Pence byl asi hodně rozhozený a Robert Giuliani a jeho PR oddělení teď asi budou mít hodně těžké spaní, ale jinak? Borat se pokouší šokovat, napálit nebo zblbnout cukrářku, prodejce telefonů, prodavače tiskáren a faxů a pár dobromyslných (i když trošku tupých) buranů a všem je to víceméně jedno. A mně vlastně taky. Jako boratovská komedie je to prakticky celé úplně mimo. A když přistoupím na myšlenku, že Cohen vlastně chtěl natočit trošku jiný film s trošku jiným tématem, musím se ptát, proč to tedy sakra dělal zrovna s Boratem. (26.10.2020)

Geniální jedničce se to nevyrovná, ale to snad ani nikdo nečekal. Dcera to překvapivě oživila a znovu se tam najde hned několik velmi zábavných scének. Propojení další cesty do Ameriky s prezidentskými volbami a hysterií kolem pandemie ukazují v celé kráse Cohenovu schopnost improvizace. Vrcholné číslo však předvedl Rudy. (21.03.2021)