Captifs

Je zrejmé , že Yann má nepopierateľný talent , žial svoju H-jazdu načal témou , ktorá ma obchádza oblúkom. Balkánsky konflikt dostal na svetlo sveta hordu pošukov , humanitárne posily si svoje iste užili ( to by som prenechala inému žánru ) a odber orgánov pochybnými figúrkami v bielych plášťoch ( to tu už bolo ). Cast sa ale vydaril ( u France je to už pravidlo ) , celé to má ten správny color/feel ako bratia a sestry staršieho data ( Front/ Mart ).Scéna s nesmrteľným sádlom v kuchyni potešila, no aj keď pridám sympatických hafanov - stále Mi vychádza tá 3ka. Každopádne Gozlan upútal Moju pozornosť a trpezlivo budem čakať na Jeho reštart. Aj keď je to o inom , ale mám pocit , že ružolíci švédi to svojím " Psalm 21" frantíkom natrú. ( možno sa mýlim - dúfam , že ee ). Tá " INTERNATIONAL H - WAR " ma baví viac , ako nejaké OH . (24.02.2011)

Priemerný horor ovšem s dvomi scénami, ktoré veľmi výrazne ovplyvnili moje hodnotenie. Obyčajne dávam filmom, kde sa ubližuje zvieratám odpad a bol by takto dopadol aj tento, keby ovšem nepotešil moju dušu scénou, kde unesená zdravotníčka utopí vypasenú matku pluku v krvi zabitého diviaka. Mám tento sposob spravodlivosti veľmi v láske, takže tým si u mňa film vyslúžil 2 hviezdičky:) (01.02.2015)

České komentáře jednoho z obchodníků s orgány, zejména na konci filmu opravdu stály za to. Ale celkově dost povedený hororek. Začátek je hodně vlažný, v podstatě se děj nehne z cel, ale postupně to nabírá na tempu a souboj v kuchyni to u mě posunul až na 75%. Francouzi mě čím dál víc přesvědčují, že horory prostě umí. (02.06.2011)

V hodnocení opět váhám, ale atmosféra byla místy velmi napjatá a téma sice vousaté, avšak k přemýšlení vybízející. Zlý film, či lépe řečeno film o temné straně společnosti. O zlých lidech, kteří se ale možná pokřivili válkou, což není pro ně omluva, ale spíše vysvětlení. Naléhavější o to více, že oběťmi se stávají ti, kteří se snaží druhé zachraňovat. Pro mne ani ne horror jako spíše drama. Výpověď o zemi, kterou ve 20.století několikrát zpustošila válka. Podruhé už to ale vidět nemusím. Největší hrůzu mi naháněli vlčáci, to byl skutečný děs... (11.07.2011)

Jugošský Mengele a jeho dva pohůnci si otevřou nad Splitem banku. Orgánovou. Střadatelů se kolem potuluje spousta, náklady na vedení účtů jsou minimální, bankovní dozor obvykle zmizí dřív, než by jste řekli UNPROFOR, a tak jim podnikání jen kvete. Bohužel se však nevyvarují začátečnické, strategické chyby, kterou je překotná snaha o rizikové navýšení devizových rezerv francouzskou lékařkou bez hranic. Ta není žádné ořezávátko a do bankovnictví moc nevidí. Okamžitě tedy pohrdne na první pohled výhodnou krátkodobou fixací svých vkladů za účelem diverzifikované investice do movitých fondů třetích stran, zruší účet, vypoví smlouvu a pořádně jim, chudákům, zatřese portfóliem. Jednoduché, přímé, účinné. Za zmínku zde stojí zejména kreace našeho téměř slavného rodáka, Váni Fraňka. Ten se své role balkánského mukla zhostil opravdu se ctí a mám takový dojem, že mu žabožroutský scénárista nechal absolutní volnost verbálního projevu. Celou dobu téměř nesleze z obrazovky, překotně huhňá nekonzistentní ruská slovíčka, prokládaná několika zdvořilostními frázemi, které se nepochybně naučil při své dovolené v Chorvatsku, aby ve velkém finále dal na odiv své ryčné er a pronesl svou jedinečnou a jedinou souvislou "jugoslávskou" repliku :"Děvko, já tě budu mrrrrdat", která nepochybně vstoupí do dějin světové kinematografie hned vedle Vašutova bladeovského "Kurva, piča, kurva, piča". Docela by mě zajímalo, kde se na svou roli připravoval a s chutí bych se jel podívat na pařížskou premiéru, abych viděl, jakže si to ti galové otitulkují. (20.04.2011)