Tajemství starého hotelu

Prvních 40minut vzduchoprázdna zachraňuje Sara Paxton, pak se duch oběšené nevěsty pochlapí a zahraje na klavír. Následuje dalších 40minut vzduchoprázdna, nikdo na nic nehraje a na nervy už vůbec ne, maximálně v tom stylu, co jsem si to zase pustil. Pak umře jakýsi dědek. Pak udělá baf oběšená nevěsta, baf mrtvej dědek, ještě jednou baf mrtvej dědek a naposledy baf oběšená nevěsta. S toho bafání hlavní hrdinka umře a já málem nudou taky. (19.04.2012)

Tento horor má 2 zásadné problémy. Prvý: nič sa v ňom nedeje. Párik sa potuluje po atmosférickom hoteli. Vie, že tu možno je duch, ale nejako extra to nerieši. Síce sa ho občas snaží zachytiť na kameru, ale v zásade o žiadny plnohodnotný dej nejde. Netuším, prečo to muselo trvať až dve hodiny. A druhý problém: film nie je príliš strašidelný. Väčšina scén, z ktorých sa divák zľakne, pozostáva z toho, že všade panuje hrobové ticho a zrazu zvrieskne hudba a dvere sa zabuchnú samé od seba. Takéto strašidelné scény vie robiť s prepáčením každý druhý debil. Snímka je plná logických hovadín a pozoruhodných náhod. V hoteli sa náhodou nachádza médium alebo postavám hrozí smrteľné nebezpečenstvo od ducha, ale napriek tomu si najskôr idú zbaliť veci (!), lebo šak čo, pohoda. Naopak, oceňujem príjemne pomalé, ležérne budovanie hrôzostrašnej atmosféry... ktorá je však budovaná TAK pomaly, až pri tom zrejme zaspíte. Herci sa snažia, ale nemajú čo hrať. Režisér pri budovaní pomalej atmosféry zaspal rovnako, ako vy, či ja. A scenár stojí za prázdny tetrapack od plnotučného mlieka. (01.02.2017)

Díky štastné ruce při castingu a zdařilé kombinaci ambiciózní režie s efektivní souhrou zvuků jde o duchařinu s kvalitním pozlátkem, která zůstane mezi všemi ostatními proklétými domy o stupínek výš, a to i přesto, že do nepříjemných situací nedostává figurky bezvýchodnost jako spíš zvědavost. Strach dávkuje akurátně, nikam nespěchá a pracuje hlavně s postupným budováním napětí, což mu jde dobře, protože finále silné jako řemen mi způsobilo takovou husí kůži, že jsem ležel minimálně centimetr nad postelí. (15.01.2012)

Působivý horor, který zaujal i mne a to se za jejich velkého fandu rozhodně nepovažuju. Ti West dokázal natočit horor s atmosférou a stylem, na které jsem byl zvyklý několik let zpět. To na mě zapůsobilo asi nejvíc. Žádné krvavé lázně, nechutné úchylné pitvačky, jak je zvykem posledních let, ale pěkně zvládnutá, mrazivá cesta starým hotelem s mrazivou pověstí. Příběh je vlastně hodně kvalitní divadlo dvou herců. Sara Paxton (Claire) působí hodně mile, celkově jako normální a hezká holka odvedle, chvílema roztomilá, malinko roztěkaná a unuděná prací v hotelu, poté nezvykle statečná :-). Pat Healy (Luke) jako lehce introvertní podivín, kterého byste si asi v reálu ani nevšimli. K tomu pár normálních i nezvyklých hostů hotelu a to je celé herecké obsazení. Ti West spojil obyčejný pracovní život dvou posledních zaměstnanců hotelu (který je okořeněn i o vtipné pasáže) s jeho temnou pověstí. K tomu tzv. strašidelnému se tak prokousáváme svižně a s nevinností (Sara Paxton - Claire). Při prvním pořádném záběru ducha, kdy se vedle Claire začne zvedat prostěradlo si říkáte "to si snad dělají pr..l" a ono ouva, nedělají a navíc to má správný efekt. Poslední minuty filmu už jsou jen děsivá a napínavá jízda. Perfektní je např. scéna ve sklepení, kde Claire a Luke žádají ducha mrtvé dívky, aby jim dal znamení své existence. Nevím, co si hlavně Pat Healy promítal v hlavě, ale zahrál to na 1*. Celkově tedy velké překvapení a THE INNKEEPERS řadím hned mezi své BEST HORROR. (15.01.2012)

Ve starém hotelu Yankee Pedlar Inn straší. Obchází tam duch oběšené ženštiny, která si se svým zjevením dává na čas, a ostatně tohle duchové dělávají, že se zjevují a zase mizí, když to dotyčný nejméně čeká. Hotel se bude co nevidět zavírat a zůstali v něm jen dva zaměstnanci, Claire a Luke, co zřejmě z dlouhé chvíle a úbytku hostů, horlivě pátrají po paranormálních jevech a pátrají tak dlouho, až se konečně dočkají. Jejich zanícení se přenese i na diváka, anebo taky ne. Záleží hlavně na tom, jak moc jste ochotni přistoupit na "ghost game", se kterou přišel scenárista, stříhač a režisér v jedné osobě Ti West. Jeho až sofistikovaný přístup k hororům a jeho velmi umné budování napětí a fungující kamerové nájezdy, nebo nesmělé nahlížení p.o.v. kamerou do tmavých koutů nebo pohled od prahu dveří do na první pohled zdánlivě nehybné místnosti, mě zkrátka baví. Do hlavní role si West vybral sympatickou Saru Paxton, která si zkrátila svoje princeznovské vlasy, aby si zahrála astmatičku, která je přímo posedlá strašidelnou historkou, kterou je starý hotel opředen. Ukázala se jako obrovský a nečekaný tahoun filmu, a to i když se většina filmu obejde bez zjevení ducha a jen se o něm mluví. Sara Paxton ani na vteřinu neselhávala a byla to hlavně ona, kterou si lze z filmu zapamatovat. Důležitou a nepostradatelnou složkou pro dobrý horor se ukázala také strašidelná hudba Jeffa Grace, jejíž zlověstné motivy dobře korespondovaly a podtrhávaly výsledný "bubácký" efekt filmu. Ti West však svůj horor nepojal smrtelně vážně a je v něm k vidění spousta odlehčených až zábavných momentů, akorát jsem moc nepobral, proč film po vzoru starých bijáků rozdělil do kapitol, protože mně to nepřišlo nijak funkční. Ti West zdatně napodobil i tentokrát staromilské strašidelné horory a za pomoci moderních postupů dosáhl zajímavého výsledku s překvapivým koncem. Jak moc vás film bude bavit, záleží na tom, jak jste zběhlí v hororech. Pro mě pořád lepší a poctivější, než nedávné a chabé Insidious nebo Paranormal activity 3. Příjemné mrazení v zádech zaručeno. 70% (15.04.2012)