Tajemství starého hotelu

Westovým nejoblíbenějším filmem je určitě Osvícení,když mu osud dal to štěstí,že se může živit točením hororů,u svého dalšího projektu vykastroval svůj nejmilejší film a ještě se přitom 20x koukal na Wanovo Insidious a přemýšlel co mu ukradne,nakonec mu ukradl piáno a Noirový nádech.Svým způsobem řemeslně dobrá práce,ale pouze po technické stránce.Castingový fail v podobě Sary Paxton,která sice hraje skvěle,ale neuvědomuje si,že hraje v hororu a né v nezávislé letní komedii.Příběh by si vycucal z prstu i retardovaný čtenář chvilky pro tebe a navíc se nedohrabe k žádné pointě,i když je od příchodu starého pána průhledný.Co na tom že se Westovi daří primitivní lekačky pomocí rychlých střihů a zvuků,které natočíme za pár měsíců při našem dalším projektu taky a to slavnostně přísahám.Podivná patlanina všeho možného,kde se plných 85 minut absolutně nic neděje,aby se to přes tři mizerné lekačky dohrabalo do pointově prázdného wtf finále,dle staré školy.Jeden z obsahově nejhorších hororů posledních let a opravdu trapný pokus o jakou si originální podívanou,z tohodle já se teda fakt N*E*P*O*S*E*R*U* :D Wanovo Insidious spláchne tuhle brečku do kanálu.25% za kameru,nádech občasné atmosféry a komediální výstupy Sary Paxton,které ovšem nemají v hororu co pohledávat. (18.01.2012)

Tttttedy jjjjjestli k ttttomu můžu něco říct... tak jako slušný hhhoror, a to jsem myslela, že po projekci tohoto žánru v kině mě už nic nepřekvapí... Překvapilo, a docela dost, jen jednu hvězdičku z plného počtu srážím za to, že celou dobu v závěru na ni volám "nechoď tam, sakra, nechoď tam!" a ona tam samozřejmě jde... A tady ta nelogičnost ve filmech mě vždycky vytočí, takže ačkoli jsem řádně vytřepaná jako ratlík na tatramatce v provozu, tak prostě bez dlouhých cavyků za čtyři* a jdu se třepat dál... (01.08.2013)

Ve starém hotelu Yankee Pedlar Inn straší. Obchází tam duch oběšené ženštiny, která si se svým zjevením dává na čas, a ostatně tohle duchové dělávají, že se zjevují a zase mizí, když to dotyčný nejméně čeká. Hotel se bude co nevidět zavírat a zůstali v něm jen dva zaměstnanci, Claire a Luke, co zřejmě z dlouhé chvíle a úbytku hostů, horlivě pátrají po paranormálních jevech a pátrají tak dlouho, až se konečně dočkají. Jejich zanícení se přenese i na diváka, anebo taky ne. Záleží hlavně na tom, jak moc jste ochotni přistoupit na "ghost game", se kterou přišel scenárista, stříhač a režisér v jedné osobě Ti West. Jeho až sofistikovaný přístup k hororům a jeho velmi umné budování napětí a fungující kamerové nájezdy, nebo nesmělé nahlížení p.o.v. kamerou do tmavých koutů nebo pohled od prahu dveří do na první pohled zdánlivě nehybné místnosti, mě zkrátka baví. Do hlavní role si West vybral sympatickou Saru Paxton, která si zkrátila svoje princeznovské vlasy, aby si zahrála astmatičku, která je přímo posedlá strašidelnou historkou, kterou je starý hotel opředen. Ukázala se jako obrovský a nečekaný tahoun filmu, a to i když se většina filmu obejde bez zjevení ducha a jen se o něm mluví. Sara Paxton ani na vteřinu neselhávala a byla to hlavně ona, kterou si lze z filmu zapamatovat. Důležitou a nepostradatelnou složkou pro dobrý horor se ukázala také strašidelná hudba Jeffa Grace, jejíž zlověstné motivy dobře korespondovaly a podtrhávaly výsledný "bubácký" efekt filmu. Ti West však svůj horor nepojal smrtelně vážně a je v něm k vidění spousta odlehčených až zábavných momentů, akorát jsem moc nepobral, proč film po vzoru starých bijáků rozdělil do kapitol, protože mně to nepřišlo nijak funkční. Ti West zdatně napodobil i tentokrát staromilské strašidelné horory a za pomoci moderních postupů dosáhl zajímavého výsledku s překvapivým koncem. Jak moc vás film bude bavit, záleží na tom, jak jste zběhlí v hororech. Pro mě pořád lepší a poctivější, než nedávné a chabé Insidious nebo Paranormal activity 3. Příjemné mrazení v zádech zaručeno. 70% (15.04.2012)

Ti West je prostě řízek, kašle na všechna soudobá klišé, jde se svými "malými" horory proti proudu, nebojí se zariskovat a nijak netají, že se ve svých filmech rád nechává inspirovat klasikami z let už dávno minulých. Po skvělém House of the Devil svoji laťku nikterak nesnížil a opět nám nabízí ryzí dávku poctivě natočeného hororu. Ovšem i tady platí, že musíte přistoupit na jeho hru, pokud tak neučiníte, bude vás, podobně jako zmiňovaný Dům ďábla, The Innkeepers asi nudit. Já si jej však užil, krásná hudba, skvělé masky, hutná atmosféra a k nakousnutí Sara Paxton (vůbec oba dva hlavní hrdinové jsou fajn postavy, kterým jsem po celou dobu držel pěsti :-). Tenhle rejža ví, co točí a i když si jeho filmy asi jen těžko prorazí cestu k mainstreamovému divákovi, já už se teď těším, s čím dalším přijde Ti příště. Těmi 52 procenty se nenechte zmást (Lidi, really? Jak tam netečou hektolitry krve nebo není přehršel digitálních efektů, tak je to slabota? Fuck it :-/), imho až nechutně podceněný horor zde. Viděno 6x- zatím... (31.10.2012)

Ti West mě doposud jako režisér hororů nepřesvědčil. House of the Devil mi nesedl a Cabin Fever 2 byla naprostá tragédie. The Innkeepers je jiný šálek kávy a hlavně duchařina, které mě osobně děsí daleko více než obyčejné krváky. Uznávám, poprvé Westa musím pochválit, protože tohle se povedlo. Hutná atmosféra a napětí od začátku nechybí, i když se duchové moc nezjevují. V poslední půl hodině dostane neskutečné obrátky a já byl naprosto v šoku. Už jsem viděl lepší duchařiny, ale také daleko horší a The Innkeepers řadím rozhodně mezi ty lepší... 7/10 = 70% (18.01.2012)