Tajemství starého hotelu

Na tenhle horor jsem čekal hodně dlouho a nakonec se čekání vyplatilo. Tenhle film má všechno co bych od takovýhleho hororu očekával. Dusnou atmosféru která se dá krájet. Opuštěnej hotel neměl chybu a běhl z ní mráz po zádech. Lekacích scén nebylo mnoho ale když už tak jsem se nemile leknul, k tomu dopomohla herečka hrající O´Malleyovou, která byla fakt strašidelná. Herci byly sympatičtí Paxtonová hrála přirozeně a Healy byl zábavnej. Parádní film kterej nenudí. Jen škoda že konec je takovej uspěchanej, a působí totálně jinak než celej zbytek filmu. (09.07.2012)

Dle očekávání nesou The Innkeepers režisérovy typické znaky z Domu ďábla, tedy kromě náhlého finále i celkovou roztahanost a minimum lekacích scén. To ovšem nevadí, protože tím buduje skvělé napětí a člověk se zkrátka nebojí toho, co se děje, ale toho, co může následovat. Ovšem přecijen bych doporučil nedívat se před zhlédnutím filmu na trailer, který krapánek spoiluje. Všechny takové silnější momenty můžeme vidět v traileru a pak jsme s filmem trochu zklamaní. Ti West vytvořil upřímný a realistický pohled na primitivní duchařský příběh se sympatickými postavami. Skvěle napsané a zahrané charaktery jsou jedním z hlavních taháků snímku. Určitě se těším na režisérův další počin, tohle byla dobře odvedená práce, i když s odstupem času bych jí zas tak moc nepřechvaloval. (02.01.2012)

Ve starém hotelu Yankee Pedlar Inn straší. Obchází tam duch oběšené ženštiny, která si se svým zjevením dává na čas, a ostatně tohle duchové dělávají, že se zjevují a zase mizí, když to dotyčný nejméně čeká. Hotel se bude co nevidět zavírat a zůstali v něm jen dva zaměstnanci, Claire a Luke, co zřejmě z dlouhé chvíle a úbytku hostů, horlivě pátrají po paranormálních jevech a pátrají tak dlouho, až se konečně dočkají. Jejich zanícení se přenese i na diváka, anebo taky ne. Záleží hlavně na tom, jak moc jste ochotni přistoupit na "ghost game", se kterou přišel scenárista, stříhač a režisér v jedné osobě Ti West. Jeho až sofistikovaný přístup k hororům a jeho velmi umné budování napětí a fungující kamerové nájezdy, nebo nesmělé nahlížení p.o.v. kamerou do tmavých koutů nebo pohled od prahu dveří do na první pohled zdánlivě nehybné místnosti, mě zkrátka baví. Do hlavní role si West vybral sympatickou Saru Paxton, která si zkrátila svoje princeznovské vlasy, aby si zahrála astmatičku, která je přímo posedlá strašidelnou historkou, kterou je starý hotel opředen. Ukázala se jako obrovský a nečekaný tahoun filmu, a to i když se většina filmu obejde bez zjevení ducha a jen se o něm mluví. Sara Paxton ani na vteřinu neselhávala a byla to hlavně ona, kterou si lze z filmu zapamatovat. Důležitou a nepostradatelnou složkou pro dobrý horor se ukázala také strašidelná hudba Jeffa Grace, jejíž zlověstné motivy dobře korespondovaly a podtrhávaly výsledný "bubácký" efekt filmu. Ti West však svůj horor nepojal smrtelně vážně a je v něm k vidění spousta odlehčených až zábavných momentů, akorát jsem moc nepobral, proč film po vzoru starých bijáků rozdělil do kapitol, protože mně to nepřišlo nijak funkční. Ti West zdatně napodobil i tentokrát staromilské strašidelné horory a za pomoci moderních postupů dosáhl zajímavého výsledku s překvapivým koncem. Jak moc vás film bude bavit, záleží na tom, jak jste zběhlí v hororech. Pro mě pořád lepší a poctivější, než nedávné a chabé Insidious nebo Paranormal activity 3. Příjemné mrazení v zádech zaručeno. 70% (15.04.2012)

HORROR s velkým P. (P jako píčovina). Znáte ten typ filmu, kdy při sledování ležíte a neustále se nudou převracíte na pravý bok, pak levý bok, na záda a břicho. Pak Vás začíná bolet hlava. Jste nevrlí, začíná Vám vadit každá maličkost a nakonec se modlíte, aby ta sračka skončila. Tak to je přesně ten typ filmu. Hrůzou mi stály vlasy jen ze samohrajicího piána. MEGASHIT! (29.01.2012)

West není pro mě. Jeho House of the devil jsem se vyloženě pronudil a trpěl jsem i tady. Opět klasika se strašidelným domem či vtomto případě hotelem, kde se dvojice zaměstnanců snaží vyvolat ducha ženy, která se tady oběsila. Jsem nenáročný divák, takže jsem čekal lekačky a strašidlo prohánějící se ponurými chodbami. Dostal jsem ponurou chodbu a kluka s holkou, kteří celou dobu blbě plkali, potažmo nahrávali zvuky, jež starý dům vydával. Ukázal se i duch, ale spíš než mrazení ve mě vyvolal rozpaky. Westa tímto škrtám. 15% (16.06.2012)