That's What I Am

Čekal jsem boj proti předsudkům, kdy se učitel, označený za homosexuála, snaží své jméno očistit, potažmo chce svému v okolí vštípit, že nezáleží na tom, kdo si koho bere do postele. V tomto případě se jedná o druhou možnost, ale případ oblíbeného učitele tu je spíše až druhotným motivem. Tím hlavním je ukázka amerického školního prostředí padesátých let, včetně prvních lásek, školních sígrů, outsiderů a podobně. V tom všem se motá hlavní hrdina Andy a snaží si vyjasnit priority. Ed Harris výborný, sympaticky působila i převážná většina dětských hrdinů, ale místy se film až příliš táhl a občas se opakoval. Pozitiva ale převažují, protože se jednalo o celkem milou podívanou, takže 65%. (19.01.2014)

Subžánr dramat ze školního prostředí se silným vnitřním poselstvím má v americké kinematografii své nesporné místo a už v něm také vznikla celá řada silných snímků, film mně dosud utajeného režiséra Michaela Pavoneho aspiruje ovšem zařadit se k těm nejpůsobivějším. Příběh zasazený do 60. let v sobě na malém prostoru kombinuje závažnější momenty (zpravidla obecnějšího charakteru vypovídajících cosi o bolavých místech americké společnosti) a odlehčenější okamžiky spojené s životem školou a dospíváním povinného mladého muže, jehož rastr je mírněn a idealizován blahosklonnou optikou mládí. Ve výsledku jde ale mnohem více o drama, než o komedii. Skvělý herecký výkon podal Ed Harris, který tak překvapivě vybočil ze své obvyklé škatulky drsných mužů různých amerických silových složek. Při jeho sledování jsem si nejednou říkal: Jsem rád divákem, to jsem... ,,Lidská důstojnost + Soucit = Mír" (14.08.2011)

Po zhlédnutí filmu bych se vyjádřila stejně jako maminka Andyho, když řekla: "Mám pocit, že jediné věci co se kdy změnily jsou šaty a hudba". Pomalu, ale jistě jsem se stala taky třináctiletou a prožívala jsem s nimi jejich úsměvné, ale i smutné chvilky. Kouzelné chvilky s Andym a Mary Clear se střídaly s vážným obviněním, které se pomalu začalo vinout kolem tak oblíbeného učitele Simona. Ed Harris nám tady předvedl jakým je úžasným hereckým mistrem ve svém oboru. Dojemný příběh o lidské důstojnosti, toleranci, předsudcích, ale i šikaně a kde jsme mohli sledovat, jak si postupně jednotlivé postavičky vytváří svou vlastní identitu. Téměř od začátku jsem byla zvědavá na Stanleyho zpěv při jeho vystoupení na Talentovém večeru a jak to dopadlo, to už se musíte podívat sami. Věřte mi, že se při některých momentech možná neubráníte ani slzám. Vřele doporučuji. (26.07.2015)

Harris je sympaťák snad všude, kde se ojeví, některé pasáže jsou citlivě napsané a osobně jsem rád, že takové filmy vznikají. Jsem rád, ale už jim to nežeru. Předpisové postavičky na předpisové šachovnici jedou podle předpisových pravidel pohádek o toleranci a dospívání. Ve výsledku může být takový film poučný, ale reálný je jen pramálo. (01.09.2013)

Takový příjemný film o nepříjemných tématech, který mi svou atmosférou lehce připoměl můj oblíbený Accidents Happen a zapůsobil na mě více než tematicky podobné snímky o předpojatosti a intoleranci. A také mi připoměl, proč mám ráda Eda Harrise. A to všechno se počítá. Now I am a happy viewer, that´s what I am... 70% (04.11.2011)