That's What I Am

Tento snímek měl hned dva silné momenty - vystoupení "ušopleska" Stanleyho,který všem hlupákům vytřel zrak svým krásným hlasem a skladbou,kterou složil.Dalším srdcervoucím momentem pro mě bylo uznání žáků starému oblíbenému učiteli Mr.Simonovi.Přestože se celou dobu tento film točil kolem tématu šikany a předsudků tak musím říct,že to nebylo vůbec nepříjemné sledovat.Skvělý herecký výstup Eda Harrise stojí za ocenění.Co bych vytkla je asi jedině způsob uvádění hlavních titulků s útržky historických amerických zpráv,jelikož mi to příliš evokuje válečné období, ale oceňuji konečné dovyprávění příběhů studentů.Ano tolerance je něco, co nás jakýmsi způsobem posune dál,protože nikdo z nás už nechce znovu vstoupit takto negativně do dějin jako tomu bylo před námi... (21.07.2012)

Pan učitel je bukvice. No a co? V době letních táborů vedených sbormistrem Kulínským a demonstrativních pochodů řiťopichů a lízalek hlavními městy nic, co by moderního rodiče zvedlo ze židle. Jsou však padesátá léta v Americe, kdy vás veřejná deklarace záliby ke kolonoskopii stavěla na úroveň komunistů a negrů. To byly časy! A tak to tenhle vyteplený Ámos nemá nikterak jednoduché. Přitom dává těm frackům ze šosáckých rodin to nejlepší, co může a prudérní společnost se mu odvděčí tím, že jej pošle tam, kam vždycky toužil. Do prdele. Jak už to u takových cajdáků podle skutečné události bývá, stříká z toho patos a kýč na všechny strany a náš estrogenový hrdina důstojně bojuje za teplejší zítřky i pomocí svého cool kréda, které mu vyhrálo růžový Cadillac - Human dick + Compression = Piss (15.08.2011)

V (nejen titulkové) písni Go Ahead And Dream Ricka Jensena se krásně odráží tento film. Pokorný příběh o hledání sama sebe, o předsudcích, ale i toleranci. Mám pocit, že slova k tomuto filmu ani nestačí. Takže už raděj končím a jen si povzdechnu: škoda, že já nezažila na základce takového učitele, jakým byl pan Simon v podání skvělého Eda Harrise :) (10.07.2011)

Harris je sympaťák snad všude, kde se ojeví, některé pasáže jsou citlivě napsané a osobně jsem rád, že takové filmy vznikají. Jsem rád, ale už jim to nežeru. Předpisové postavičky na předpisové šachovnici jedou podle předpisových pravidel pohádek o toleranci a dospívání. Ve výsledku může být takový film poučný, ale reálný je jen pramálo. (01.09.2013)

Rozhodně příjemná, indiem trochu šmrncnutá jednohubka, na které mě baví, že přes navenek puberťácky působící prostředí hovoří Pavone k divákovi hodně dospělou formou. Mě to sedlo a to i přes to, že tyhle naivní zápletky s přesahem moc nemusím. Tentokrát ale čtyři, i když trochu odřené. Human dignity + Compassion = Peace (21.07.2011)