Kůže, kterou nosím

Ďalší zo skvostov modernej španielskej kinematografie, brilantná, no aj pomerne ťažká dráma s veľmi netradične pojatým príbehom a zasadením. Almodóvar znovu boduje a hrá sa s divákom až do záverečnej minúty, kedy konečne pochopí, čo je vlastne pravda a ako blízko k nej bol. Vysoký počet scenáristicky geniálnych zvratov a zápletiek, ťažká atmosféra, skvelá réžia i herecké výkony vytvárajú jedno zo zásadných diel svetovej drámy. Skladám poklonu. (17.06.2012)

Co Almodóvarův film, to úchylka, tentokrát má posedlost podobu Antonia Banderase (který si už, díky Bohu, přestal hrát na hispánského krasavce), plastického chirurga, žijícího v honosném domě plném krásných obrazů, z nichž jeden je živý - přesto není originál. Snímek hodný zhlédnutí, už kvůli zvláštnímu námětu (kapku překombinovanému, takhle účelově a přitom ledabyle mást diváka, si může dovolit jen fandy zbožňovaný autor, neznámého nováčka by roznesli na kopytech), zneklidňujícím houslím v jímavém hudebním podkresu, Antoniovu výkonu a nadpozemsky krásným slzavým očím Eleny Anaya. FILMOVÝ POSTŘEH: Jestli on nebyl Pedro původně žena... už jen ten cit pro barevné hadříky v jeho filmech :-) (20.04.2012)

Tradične netradičný Almodovar. Vo filme krásne, nekonvenčne a bez zábran kombinuje viaceré filmové žánre ako psychologickú drámu, trhiller, či dokonca horrorové prvky. Garantujem vám, že neodtrhnete od obrazovky oči až pokiaľ nenabehnú záverečné titulky. Dôvodom je úžasný timing dávkovania informácií, po ktorých divák tak neskonale prahne, pretože námet je skutočne pútavý a netradičný, takže rutina, či nuda nehrozí. Herecké výkony špičkové, prešpikované skvelými výstupmi a dialógmi. Samozrejme treba byť asi trošku náročnejší divák, aby ste si film vychutnali do poslednej scény. Ak považujete za vrchol kinematografie sériu 'Prci, prci, prcičky', radšej sa filmu vyhnite, zbytočne mu budete strhávať percentá. 95%. (21.08.2013)

Antonia Bandersa som už ako herca začal pomaly odpisovať. V novom miléniu sa objavoval vo filmoch, ktoré ma vôbec nezaujali. Teraz som však natrafil na snímok "La piel que habito", ktorý v roku 2011 natočil režisér Pedro Almodóvar. Hlavnú úlohu v ňom stvárnil práve Antonio Banderas. Perfektným výkonom ma opäť presvedčil o svojich hereckých kvalitách. Zhliadol som nevšedný, výborne natočený film. Štedrá španielska produkcia, kreatívny španielsky režisér, krásna španielska herečka a charizmatický španielsky herec. Viva la Espaňa! **** (16.02.2018)

Film střížený a ušitý přímo na míru, avšak s jednou nevýhodou, že tenhle značkový (Pedro) oblek nepadne každému. Almodóvar se přihlásil o slovo s nečekanou žánrovkou, z které mrazí až do nejspodnější části kůže. Bizardní a proklatě amorální příběh o chaosu, jenž dokáže zachvátit myšlenkovou soustavu v okamžiku, kdy dochází na hroucení vysněného domova. Pak zbývá jen hledání únikového východu v podobě protiútoku - experimentální změny pohlaví proti lidské vůli. Středobodem příběhu je v prvním plánu motiv pomsty a následné zamilovanosti(?) plastického chirurga do svého netradičního výtvoru. Slovy Mirka Procházky se skutečně jedná o "moderní Pygmalion zkřížený s korejským Oldboyem a španělským baletem v punčochových oblecích" s jedním z nejlepších konců - snad jedině Pedro dokáže namíchat emoce a komično v takovém poměru, že člověk odchází z kina s dírou v hlavě. [MFFKV 2011] (02.07.2011)