Kůže, kterou nosím

Tak nevím, jak ohodnotím tuhle, až geniálně natočenou, zvrácenost. Začátek vypadal zajímavě - plastický chirurg vyvíjející novou, zázračnou kůži, na kterou si nedělají chutě komáři a která se nespálí. Pak jsem ale silně znervózněla a postupně jsem se dopracovala až k šokujícímu odhalení. Osobní, rodinná tragédie Antonia dohnala k pomstě. Jenomže se do ní nějak moc vložil a nakonec místo mozku začal poslouchat své hormony. Úchylné. Škoda jen toho konce. Osobně bych si chtěla mnohem víc vychutnat závěrečné reakce zúčastněných. (15.11.2015)

„Proč mě holíte?“ - „To je dobrá otázka.“ Od Almodóvara jsem snad ani nic normálního nečekal, ale i tak film docela předčil moje očekávání. S postupujícím dějem, s každou další publiku nabídnutou informací, je snímek stále zvrhlejší, ale také zajímavější a napínavější. A z hlediska herectví (hlavní pár) je to opravdová lahůdka. Elena Anaya působí skoro až nadpřirozeně, a co dokáže uhrát jen těma (nádhernýma!) očima, to se nevidí každý den. Ale hlavní hvězdou je určitě Banderasův psychopat. Doktorova fascinace a posedlost „jeho dílem“ a též důvěra a propadnutí v iluzivní představu, to je radost pozorovat. Řada scén je opravdu uhozených, a to s různou intenzitou (na jedné straně vysavač, na druhé třeba vyrovnávání obsahu kufříku). S tím souvisí i černočerný humor, ten bych tu nečekal. A korunuje to zlomyslně useknutý konec (jaké bude přijetí?). Asi budu potřebovat druhou projekci k plnému docenění (hlavně postavy Very), zatím to budou silné 4*. „Už můžu jít?“ - „Kam?“ - „Domů.“ - „Vždyť jsme sotva začali.“ (12.03.2017)

[ArtFilmFest 2011, Trenčín] Almodóvar rozumie nielen ženám, ale aj mužom a podľa jeho "La Piel que habito" usudzujem, že tematiku genderových bariér ovláda až chirurgicky presne. Zvykne postavám vštepovať istú (pod povrchom jemne pulzujúcu) okázalú fatálnosť, ktorou trochu zavádza a prednostne spolieha na očarenie clivým motívom, no tak či onak, stále vystihuje onu podstatu rozdielneho zmýšľania rodu female a male. V tomto prípade pribúda tiež faktor ranenej, skutkami principiálnej kapacity, ktorá je kvôli naplneniu vytýčených cieľov ochotná obetovať čokoľvek. Slovom, Antonio Banderas čo by známy plastický chirurg prekračuje stanovené limity bioetiky a razantne sa vysporiadava s pochmúrnou minulosťou. Pedrov melodramatický thriller je miestami nabitý pokúšavou erotikou, obstojne vypätími situáciami a predpokladateľnými zvratmi. Má výhodu v tom, že sa znovu zameriava na rezonujúcu otázku, ktorú sa nepokúša riešiť, naopak chce na ňu len poukázať a (kľudne aj s patričným prikrášlením) odprezentovať svoju temperamentnú/naliehavú verziu "riešenia". Tuším som sa chytil do nastraženej pasce a kupodivu ma to ani nerozčuľuje, návnada veru chutila. (25.06.2011)

Ďalší zo skvostov modernej španielskej kinematografie, brilantná, no aj pomerne ťažká dráma s veľmi netradične pojatým príbehom a zasadením. Almodóvar znovu boduje a hrá sa s divákom až do záverečnej minúty, kedy konečne pochopí, čo je vlastne pravda a ako blízko k nej bol. Vysoký počet scenáristicky geniálnych zvratov a zápletiek, ťažká atmosféra, skvelá réžia i herecké výkony vytvárajú jedno zo zásadných diel svetovej drámy. Skladám poklonu. (17.06.2012)

Bála som sa toho, že si v Almodóvarovej filmografii nenájdem jediný film, ktorý by ma bavil. Toto je nielenže film, ktorý ma bavil, ale je to film natoľko provokatívny, odvážny či atypický, že mi pri pohľade na záhadného Banderasa, pozbaveného zmyslu pre ľudskú súdnosť, behal mráz po tele. Sexuálne odviazaný, herecky unikátny, psychologicky vycibrený klenot, spracúvajúci tematiku večnej túžby ľudí prekročiť vlastný tieň, ktorým pri dosahovaní oslobodzujúceho potešenia z pomsty nestojí v ceste absolútne nič. Zvrhlý, nebezpečný, no bravúrny film od režiséra, ktorého svojský štýl mi doteraz nič nehovoril. (18.01.2012)