Režie:
Pedro AlmodóvarScénář:
Pedro AlmodóvarKamera:
José Luis AlcaineHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Antonio Banderas, Elena Anaya, Marisa Paredes, Blanca Suárez, Jan Cornet, Roberto Álamo, Fernando Cayo, Bárbara Lennie, Eduard Fernández, José Luis Gómez (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dvanáct let po smrti manželky, jež zahynula v explodujícím autě, se renomovanému plastickému chirurgovi Robertu Ledgardovi (Antonio Banderas) podařilo vyvinout odolný typ kůže, který by byl býval jeho milovanou zachránil. Šarmantní muž posedlý ideou, jež sahá za hranice bioetiky, se nenechá spoutat skrupulemi ani v okamžiku, kdy se rozhodne svůj vynález testovat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (664)
Almodovara moc napozeraneho nemam (dako ma nelakaju jeho temy), tak mozno kecam ale toto mi pride ako prijemna jemna odbocka a hlavne velmi cool namet. Tj stale su tam zeny, homosexualita, komplikovane vztahy v rodine, ale zaroven to je dost cool mix zanrov ktory mi sadol. Fakt som bol velmi prijemne prekvapeny, odporucam. [#12/2016] ()
Když ona je první polovina tohohle dvouhodinového filmu naprosto zabitá nevhodně zvolenou časovou sousledností ve vyprávění. To už nevytáhne ani námět, ani herci, ani ta pěkná hudba. Rozhodně to ale za zhlédnutí stálo. Začínám si po tomhle a Automata škatulkovat subžánr "sci-fi s myšlenkou a Banderasem" (případně to samé, ale s jakýmikoliv Španěly namísto Banderase). ()
Umelý a emočne chladný príbeh, ktorý nemá dostatočnú hĺbku na to, aby vo mne vyvoval akékoľvek otázky... oceňujem jedine výbornú hudbu a skvelé remeslo, inak pre mňa zbytočný film. ()
Ano, ano, ANO! Další ze skvostných veleděl padre Almodóvara. Výborná hudba a stupňované napětí které trvá až do poslední vteřiny filmu. Pohled na překrásnou Elenu vše jen podtrhne. Almodóvar se ani na vteřinu nezapře a osobně mě ukájí všemi těmi barvami, pocity a sexem... ()
Vcelku zvláštne sledovať Almodovára, ktorý sa síce venuje svojej obľúbenej téme fetišu, ale zanecháva svoj typický rozháraný rozprávačský štýl a nahrádza ho skôr klasickým rozprávaním, ktoré je určené predovšetkým pseudointelektuálnemu publiku (touto poznámkou sa nechcem nikoho dotknúť, ja sama sa za jedného z nich niekedy považujem, dnes som ale mala z pozerania tohto filmu rozpačitý pocit). ()
Ten chlap si točí o svých trans snech....ale jak umí vyprávět příběh.... ()
Prvych dvasat minut - cistota a minimalizmus. Nasledujucich dvadsat minut - krasa (obrazova aj hudobna). Dalsia polhodka - sokujuci zlom a jeho rozvinutie. Zaver - nevyhnutelny. Nevidel som vsetky filmy Almodovara, ale tento sa mi pacil zatial najviac. Precizna rezia (presne vyvazena dlzka scen, miesanie casovych rovin), moderne natocene (kvalitna kamera, ako aj vybava snimaneho prostredia), hudobny podmaz skvely, pri minimalizme dotiahnuty maximalizmus. Banderas konecne opat v hlavnej ulohe a ze mu to svedci! Tema zaujimava, pre niekoho urcite sokujuca (a nakoniec aj dost uchylna), mna pobavila, rovnako ako miesanie roznych zanrov. Almodovar opat raz nema hanbu a tiez zmazava veskere rozdiely medzi pohlaviami (tak ako vo svojich ostatnych filmoch). Skvele osviezenie, ak mate po americkom mainstreame suchoty. A este jedna vec. Priamo po dopozerani som mal pocit, ze zaver prisiel prilis rychlo (v zmysle, ze este by som nejaky dodatok prijal). S kratkym odstupom casu sa mi ale ten zaver paci viac a viac. ()
Moc pekny, libilo se mi to. Videl jsem dvakrat. Moc pekne interiery a exteriery. Nicmene nemuzu nepripomenout jednu chybu. Kdyz uz se film ma odehravat v roce 2012 a vetsia deje je 6 let nazpet, proc oni stale jezdi v 2011 BMWech...script trochu pochybal no :) jinak vizualne a po filmarske praci kvalita a protoze jsem o filmu nic predtim nevedel, moc me pribeh prekvapil, bylo to velice zvlastni. ()
Precizní režisérské dílo, trochu zvrhlé, to pravda je, ale má to hezkou tvář a po závěrečných titulcích zjistíte, že ta umělecká skořápka rozhodně není prázdná. Tomu se říká filmové umění. ()
Banderas sice starší než ho mám rád, ale v roli parádního psychopata. Film mě opravdu potěšil tím jak moc mě rozsekal. Vážně paráda! ()
Silně psychologický snímek, neotřelý originální námět a geniálně natočené. Nechybí mi propracovanost postav, děje, atmosféry. A Banderas plně vyhovuje hlavní roli - psychicky nevyrovnaný, možná až šílený doktor, kterému nic neříká svědomí, ani morální zásady. Parádní! ()
Takže mám po prvom "stretnutí" s Pedrom. Dopadlo nad očakávania a mám chuť zahryznúť sa do jeho predchádzajúcej tvorby. ()
Děsivý, zvrhlý a dobře natočený thriller z kterého jde na konci až husí kůže. A dokáže diváka přímo přibýt do křesla. Po dlouhé době jsem shlédnul konečně kvalitní psychopatický thriller! Dávám 8/10 ()
Ani slizský mastný Banderas nepriniesol nič navyše. Silná téma v slabšom prevedení. ()
Pedro Almodóvar mi připomněl, že i film může být uměleckým vyjádřením. Byla jsem opravdu nadšená, asi proto, že snímek hrál přesně na strunu, kterou ráda poslouchám. Od různých jiných thrillerů a dramat se liší tím, že má velmi silné jádro, podstatu, kolem kterého se jako střípky skládají různé menší a vedlejší děje, které však už jen dokreslují a ucelují hlavní rovinu, neruší ji, nekombinují, přitom mají svůj jasný smysl. Divák nemusí nic složitého luštit ani být zmatený a může tak vychutnat velmi působivou uměleckou a vizuální stránku, rozkrývat vnitří svět postav a soustředit se na vrchol celého filmu. Asi by se dalo souhlasit s některými kritikami zdejších uživatelů, bylo by co napadnout, ale Kůže, kterou nosím byl po dlouhém čase snímek, který mě plně vtáhnul a poskytl mi velmi silný zážitek. Každému diváckému vkusu určitě sedět nebude, mně však padnul jako druhá kůže...:-) ()
Zvlášní film, ale pro mě hodně převídatelný. Zapamatovatelné zůstane dlouho asi jen znásilnění/neznásilnění doktorovi dcery a trest pro pachatele. 3*+ ()
Ano, tohle je Almodóvar, jak ho známe. Bizarní až provokativní. Tentokrát sice pointa nečekala až do konce, ale bylo na co se dívat, o originalitě tématu nemluvě. ()
Ja necham srovnavani Almodovara s Almodovarem erudocanejsim,precijen je to muj druhej(spatna vychova.mne vydesila a ja si pozisticky trval na svem,ze uz nikdy). Dneska ale odchazim z promitani na IFFKV nadsen,zbytek doplnim ()
Môj oblúbenec Almodóvar mi dnes nachystal úžasný zážitok,zvlášť,keď som včera videla na TV Zázraky chirurgie.Toledo 2012,áno je to veľmi reálne,sme posadnutí vzhľadom,krásou,sexualitou.Vizuálne orgie,herecké orgie (Banderas presný a dobre sa na neho díva,Elena Anaya krásna a presvedčivá,Marisa Paredes, ako Marilia matka a gazdiná 100%)Povrch,obal,vonkajšok,nie,dôležité je vnútro,pocit,súcit. ()
Nekoukejte na tento film, když právě obědváte. Cynicky mohu prohlásit, že jsem v kinematografii už viděl nevídané - od všemožných psychopatů přes obskurní násilí až po bizarní a nepříjemné sexuální scény - a pak si přijde nějaký Almodóvar, aby mi s úsměvem na rtech ukázal, že jsem ještě neviděl zdaleka všechno. S trochou pyšné namyšlenosti bych prohlásil, že jsem viděl mnoho i v životě a se stoickým klidem přistupuju k mnoha děsivým věcem (počítá se předměstí mexických maloměst v 9 hodin večer?, kontakt se smrtelně jedovatými zvířaty? nevím), přesto se najdou věci, které mi přivodí nejistotu, strach a pocit, že chci být jinde. Téma plastické chirurgie a transgrese, kterých se režisér s jízlivostí a nadšením sobě vlastním dotkl, patří bezesporu k těmto věcem, tudíž pro mě již první momenty, kdy nám film až nepříjemně představuje myšlenku, že je s Veřiným tělem chirurgicky manipulováno, byly neskutečně nechutným představením (a znechutily mi ještě nechutnější mastnou pizzu Little Ceasars - tu na rozdíl od filmu skutečně nedoporučuji). Režisér zašel až tak daleko, že udělal z půvabného nahého těla Eleny Anayy hororovou proprietu - troufal bych si tvrdit, že pokud tvůrce mě jako diváka přinutí cítit odpor k nahému ženskému tělu, tak je buď blázen, nebo génius. V případě mistra věřím v obojí. (Na druhou stranu se přiznám, že jsem odpor k tomuto tělu cítil už v Hable con ella, kde bylo výrazně prezentované jako nemohoucí - takže buď má prostě jen herečka děsivé tělo, nebo mě nevzrušují ženy ve vegetativním stavu. Osobně doufám v to druhé.) Ohlédneme-li však od hororové povahy filmu, která je z mé strany spíše objektivní, musím konstatovat, že jde opět o příjemně originální dílo, kvalitně natočený film a jedinečnou, byť děsivou a almodóvarsky bizarní a tak nějak giallo zápletku - filmy sleduji, abych viděl to, co obvykle vidět nemohu. La piel que habito tohle splňuje naprosto perfektně. Podobně jako výše zmíněný druhý film s Elenou i tento dost zmateně balancuje na hranici morálky, troufal bych si však tvrdit, že nechává diváka, aby se sám rozhodnul, co je správné - tímto si jej vlastně cením, jelikož výrazný ohled na formativní funkci ději obvykle neprospívá. Výrazným příkladem je přístup ke znásilnění, s nímž si nejsem jistý, zda režisér umí či neumí pracovat (dobře s tím pracoval tuším v Todo sobre mi madre, spekulativně v Hable con ella a naprosto příšerně v Kika), zde je jeho absurdnost zvýrazněna nejen pouze režisérovým klidným přístupem k těmto scénám, ale obecně i celkové zvrácenosti tématu snímku. Diskutabilní je též téma tranzice, kterému režisér nijak nepomáhá (jednak nemusí, jednak pomáhal v jiných filmech, tuším opět Vše o mé matce nebo La mala Educación), slouží mu ve filmu spíše jako hororový prvek (s nímž se dovedu ztotožnit, jelikož jak zmiňuji, děsí mě chirurgické operace). Divákovi by zároveň měla být jasná umělecká licence snímku, jelikož podobně jako v seriálu MOST! hraje osobu po tranzici ženská herečka. Dnes je to kontroverzní, ale v případě Kůže, kterou nosím tomu vlastně rozumím a pokud divák pátrá po fyzicky reálnějším zachycením transexuální ženy, tak prosím, výše zmiňuji dva filmy. Psychopatického chirurga Antonia Banderase jsem si neskutečně užil, ostatní herecké výkony jsou příjemné a na poměry režisérových snímků spíše vážnější. Oproti obvyklému zasazení do Madridu byly vybrány velmi krásné lokace, ať už samozřejmě primární zasazení děje do Toleda a jeho cigarrales, tak samozřejmě potěšil i ten opakující se záběr na ulici v Santiagu de Compostela. Když se na to zpětně dívám, jde o jeden z režisérových nejlepších a nejoriginálnějších filmů, zároveň se však obávám, že pro zachování svého zdraví necítím potřebu se na to dívat znovu - třebaže skrz zpětný pohled na narativní techniku by to jistě stálo za to. () (méně) (více)