Na Chesilské pláži

Téma je to rozhodně zajímavé, ale příběh se dle mého příliš nepovedl. První část byla na můj vkus moc zdlouhavá, prostřední odbytá a závěr možná trošku zbytečný. Hodně linek se náznakem nastínilo, ale nikdy nedošlo k jejich odhalení. Zajímavé, ale chladné a místy zdlouhavé. |kino doma - aerovod| (20.03.2021)

Zpočátku velmi jemný film, přesto plný emocí, nabízí po chvíli skoro až (na svůj styl) šokující scénu, jež vše mění a odstartuje novou etapu dvou, do té doby, silně zamilovaných osob. Ona kombinace šosácké puritánské výchovy své doby a frustrujícího pocitu nedoceněnosti v životě i v lásce, k tomu ještě výbušná povaha, může vést k vztahové tragedii, ale naopak i k happyendu, film ovšem nabízí střední cestu, což je na něm asi to nejlepší. Velmi dobře zrežírované a odvyprávěné drama i lehká komedie plná povedených retrospektiv, které vrcholí vzpomínkami ve vzpomínání. Pro mě určitě příjemné překvapení. [Filmový klub Citadela - Litvínov] (27.11.2018)

Nezaplaší, nespláchnou vlny mysli. Nepoloží se na vyhřáté oblázky. Vyloží úklon, zkamenění, těžiště tíhy. Lad, který nezažili. Jen malé zašumění blízkosti, a pak vyschnuté šampaňské první noci. To, na čem záleží každé dvojici. Zasáhne vina loží. Nevynaloží dostatečné pochopení se. Pomalu v moll po molu odchází, "prší" na dva ostrůvky, dvě bytůstky, schoulené do sebe. Tak bolí (za)rezervované polibky. (10.05.2024)

Vizuálně velmi podmanivé (nádherná kamera), skoro až umělecké dílo. S obsahem už je to horší, působí to trochu jak parodie na porno. některé scény jsou nechtěně směšné. Nejvíc mi ale vadilo chování postav, které je dost nevěrohodné a neodpovídá tomu, jak jsou vám na začátky představeny. Nevím, co přesně se stalo Ianu McEwanovi, že své postavy tak rád týrá, ale už by se na to měl vykašlat. A stejně tak na psaní scénářů. (30.01.2019)

McEwan sa zrejme utopil vo vlastnom texte, pretože z filmu jasne cítiť, že ide o adaptáciu a z nej by si človek asi odniesol hlbší zážitok a predovšetkým by cítil silnejšiu empatiu s dvojicou. Pôjde ale najmä o to, aký vzťah si vytvoríte k postavám na plátne a to nielen hlavným, ale aj vedľajším. Bohužiaľ musím skonštatovať, že mi v podstate všetci boli nesympatickí, Howle charizmou na Saoirse ani náhodou nemá, ale aj keď sa herečka snaží, jej postavu tiež nie je jednoduché si obľúbiť. Na facku je potom najmä ten zvyšok, ako obe matky, tak sestry, otec Florence je vykreslený ako nepríjemný egomaniak, keďže ho spoznávame najmä pri honení si ega počas tenisu s manželom svojej dcéry. Výsledkom tohto prístupu k postavám je najmä to, že sa mi film občas vliekol. Za výkon Saoirse, skvelú výpravu a občas zaujímavé kamerové kompozície s troma hviezdami nemám ale žiaden problém. (15.03.2020)