Režie:
Paul McGuiganScénář:
Max LandisKamera:
Fabian WagnerHudba:
Craig ArmstrongHrají:
James McAvoy, Daniel Radcliffe, Jessica Brown Findlay, Andrew Scott, Charles Dance, Louise Brealey, Mark Gatiss, Freddie Fox, Daniel Mays (více)VOD (4)
Obsahy(3)
Oživit mrtvou hmotu a stvořit z ní živou bytost dokázali zatím jen Bůh a Viktor Frankenstein. A právě o tom druhém vypráví náš příběh odehrávající se ve století, kdy se čerstvě probuzená věda, nové technologie a tradiční víra a náboženství sbližují, aby změnily zákony, jimiž se řídí život a smrt. V časech, kdy se zdá, že nic není nemožné. Radikální vědec Dr. Viktor Frankenstein (James McAvoy) a jeho pomocník Igor (Daniel Radcliffe) mají společnou vizi o uměle stvořeném životě, který může změnit svět. Victorovi se však výsledky jejich společné práce vymknou kontrole a dokonce hrozí, že se dostanou do rukou lidem, kteří s nimi budou chtít uspokojit své mocenské choutky. Zatímco Frankenstein chce ve vynalézání pokračovat bez ohledu na možné následky, Igor si uvědomuje, k jakým hrůzným koncům mohou vést. Jedině on může nakonec Viktora zachránit před sebou samým a svět před smrtelně nebezpečným monstrózním stvořením. (Cinemart)
(více)Videa (14)
Recenze (312)
Já nevim, přečetl si režisér scénář ? Vlastně i herci, vždyť téma je pořád tak atraktivní, zvlášť s dnešními možnostmi, ale co tohle doprdele bylo ? Taková výprava, oživený Londýn 19. století, šílený vědec, Frankeinsteinovo monstrum, možnost na skvělej horror a vono z toho vyleze takovýhle... špatný. 4/10 ()
Čekal jsem takový miniprequel ke starším adaptacím, ale když se blížila premiéra, bylo mi jasné, že mě čeká jakýsi paskvil, co ukuchtili v laboratořích u Foxů. McAvoy i Radcliffe jsou oba fajn a těžko říct, jestli čekali béčko, ale pokud se člověk smíří s faktem, že to opravdu žádná sláva není, dá se to brát jako taková pohodová béčková jednohubka s příslibem toho, že další díl nebude...6/10 ()
Moderný pohľad na SHERLOCKA HOLMESA ( 2009 ) mala väčšina divákov rada, podobne pojatý príbeh o stvoriteľovi ,,mŕtveho života,, už ale zdvíha žalúdok množstvu rovnakých čumilov. Poviem vám, že na pokrytecké žvásty som už dávno zvyknutý. Takže prosím dámy a pánov, ktorý sa nevedia rozhodnúť čo im presne sedí, hoďte si nejakého toho panáka na rozšírenie obzorov a vedzte, že táto neškodná zlátanina romance a ( akčného ) hororu, nieje zďaleka taká ohavná, ako si to myslíte. Možno by vám to sedelo viac s našimi ´´geniálne´´ talentovanými domorodými hercami ( viď obsadenie ktoréhokoľvek dnešného slovenského seriálu ). ()
Nie zlé, ale ide o značne rozkolísaný film. Výprava občas zaujme, ale vizuálne sa nejedná o žiadneho nového DRACULU a la Coppola ani VAN HELSINGA a la Sommers. Režisér občas chce vykúzliť nadhľad (i humor) v štýle Ritchieho SHERLOCKA HOLMESA, ale bojí sa poriadne odtrhnúť z reťaze. Viem, že v prvom rade malo ísť o šialeného vedca (ktorý je v McAvoyovom podaní fajn), ale na konci zamrzí, že samotné monštrum je len... tupé monštrum. Raddcliffe tiež ok, ale scenáristicky je jeho premena z chlapíka v klietke na génia fakt chabá. Chcelo by to directors cut, kde by aj vedľajšie postavy dostali viac priestoru... Trochu lepšie ako ABRAHAM LINCOLN: LOVEC UPÍROV... ()
"Obávam sa, že jediné, čo práve kleslo, je moja mienka o vás." Čistá blbosť, takéto hovadiny mi vôbec nič nehovoria a ich pozeranie pokladám za stratu času. Možno kebyže mám dvanásť, tak som z toho úplne paf. Ale nemám. Dávno nemám. Nezáživná pseudo-vízia, mdlá réžia, scenár jemne povedané absolútne chabý, herci o ničom (najlepší je Radcliffe, ostatní nula bodov). Občas poteší výprava, nejaký detail alebo konkrétna scéna, čiže čistá katastrofa to nie je. Ale... ()
Galerie (38)
Zajímavosti (19)
- Stewartová také navrhla dekoraci cirkusu, kde se nechala inspirovat cirkusy z viktoriánské doby. (Zdroj: CinemArt)
- V októbri 2016 sa podľa webu PrettyFamous umiestnil film na 65. priečke v rebríčku "Najhoršie horory všetkých čias". (Paldiny)
- Autorkou dekorací je filmová architektka Eve Stewartová, která představila Viktorův byt/pracovnu/laboratoř jako masivní prostor, odrážející průmyslovou revoluci, kdy stroje nabíraly velikosti budov. Tyto scény byly natočeny v londýnské čerpadlové stanici Crossness, která byla postavena v roce 1865 jako součást hlavního kanalizačního systému viktoriánského Londýna. (Zdroj: CinemArt)
Reklama