Viktor Frankenstein

Já tušil správně, proč s projekcí nespěchat. Díky tomu, že většina dolarový munice šla na výpravu a dva známý ksichty, co můžou holky nalákat do Cinestaru, se tak trochu zapomnělo na detail, kterej z hororu dělá horor. A jsme doma. O atmošku tu člověk nezakopne, masky nahradily CGI (zhouba moderního hororu!) a samotný monstrum, co vypadá jako směs Terminátora s Hulkem, se zrodí až deset minut před koncem. Jediný napětí je tak smrsknutý na palčivou otázku, jestli si ti dva gentlemani přece jen nevjedou do kalhot. Jaksi taksi povedenou scénkou je ta s probuzenou opicí, ale to je skoro na dvou hodinovou nudu dost málo. Nechte Frankensteina spát a zfilmujte radši pořádnýho Lovecrafta, kurva drát. (27.05.2016)

Fakt sa čudujem, že Viktor Frankenstein je film americký. Svoju osobnú záležitosť si z neho urobili tvorcovia a aktéri Sherlocka a v dvoch hlavných úlohách sú popredné britské hviezdy mladšej generácie. "Moriarty" vyšetruje, "Mycroft" sa zúčastní oživovania monštra a "laborantka milujúca Sherlocka" v jednej scéne sedí pri stole a smeje sa na McAvoyových komentároch. Síce sa tu modernizuje akoby to napísal sám Gatiss, ale popravde nič z toho. Neustále filozofovanie nad tým, čo je božím a čo diabolským stvorením, by bolo už únavné aj pri ďalšej klasickej adaptácii predlohy. Ako jednohubka na neskorý večer v telke to ušlo, preto to "vysoké" hodnotenie, keby som za to zaplatil niekoľko eur v kine, išlo by sa nižšie. (21.04.2020)

Obvykle se nijak nebráním filmovým inovacím klasických příběhů, ale v tomto případě bych upřednostnila hlubší charakteristiku hlavní postavy a celkově větší ponor do filozofie Shelleynyho díla, před tou zbytečnou dějovou linkou s neoriginálním záporákem. Victor je sice v podání Jamese McAvoye nepřekvapivě okouzlující i maniakální zároveň, ale většinu doby je jeho konání ovlivněno spíš jen povrchní pýchou zneuznaného génia, než skutečnou vnitřní touhou po překonání hranice nenáviděné smrti. Tyto pravé pohnutky sice nakonec přeci jen na přetřes přijdou, ale v tak k uzoufání plačtivé verzi hollywoodského klišé, až je to skoro k smíchu. Tím pádem přijde vniveč i podařený nápad postavit proti Frankensteinovi jeho ideologickou nemesis v podobě nábožensky založeného, stíhajícího policejního inspektora, protože jejich názorové střety nemají zkrátka tu pravou sílu. A tak zbývají jen trikové a akční scény, které jsou vůči danému žánru sice celkem velkorysé, ale ke strhující filmové energii staršího Branaghova Frankensteina se nepřibližují ani náhodou. (05.03.2016)

Dnes již nesmrtelný příběh o Frankensteinovi a jeho monstru znají snad všichni. A to především díky nespočtu filmových či divadelních adaptací. Neznám snad nikoho, kdo by nevěděl o co že se jedná. Poslední dobou však i já zastávám názor, že už je zřejmě naprosto zbytečné, pořád natáčet další a další filmy s již značně vyčpělou zápletkou, zvláště když většina těch novodobých kousků za moc nestojí a dělají spíše ostudu, starým klasikám. Sice se najde spousta režisérů (scénáristů), kteří se snaží okořenit děj vlastní myšlenkou, ale většinou z toho vzejde jen prach sprostý blábol a absolutní ztráta času. No a tady to není jiné. Prvních čtyřicet minut jsem doslova usínal nudou a nebýt pasáže s opicí a akčněji pojatým koncem, tak jsem tomu nejspíš rovnou vlepil ODPAD. Nikdy jsem nebyl velkým obdivovatelem Daniela Radcliffa a celá ta sága o Harry „Poserovi“ šla absolutně mimo mou maličkost. Nechci nějak snižovat jeho herecké kvality, ale pro mě určitě nebyl žádným tahounem toho filmu. Spíš se mi od prvních minut dost zprotivil a nebýt vyšinutého Jamese McAvoye, šlo by to do kytek i po herecké stránce. No a Jessica Brown Findlay? Tak ta tu byla jen do počtu a mnohem více mě okouzlila svými domácími fotkami, které se dostaly na internet, než svým hereckým nadáním. Vytlačení jebáku na zádech, ani Igorův hrudníček lehce pokrytí chmýřím na mě moc velký dojem neudělal. 40% (07.01.2017)

Shelleyová pojala svůj román jako drama uměle vytvořeného jedince, který není schopen začlenění do lidské společnosti. Tvůrci Viktora vsadili na jiného, na Igora - rovněž jaksi ztraceného, rovněž stvořeného Frankensteinem, avšak s poněkud větší schopností najít své místo mezi lidmi. Pominu, že ani zde mě Radcliffe nepřesvědčil o svém hereckém umění, jelikož mé sympatie měl šílený J.McAvoy. Jinak žádný mimořádný herecký koncert se nekonal, což jsem ani nečekal. Film místy ztrácí nasazené tempo, ale má řadu velmi pěkných momentů (honička v cirkuse, předváděčka v aule a samozřejmě oživování umělé bytosti). Jsem rád, že došlo na starý skotský hrad, a tak se krásně prolnuly dvě roviny - steampunková a gothická. Samozřejmě kdo čekal intelektuální sondu do hlubin pomatené duše, byl zákonitě zklamán stejně, jako ten, kdo se těšil na děsuplný horror. Já byl nakonec spokojen. Slušivý vizuál a pěkná hudba. (25.02.2016)