Oddělen

"Kde sú rodičia?, tieto školské budovy ešte donedávna žili...." Čím hlbšie zalovíme v pamäti, či už našej alebo našich rodičov a starých rodičov, tak sa celkom jasne vybaví vtedajší rešpekt detí a rodičov k učiteľom. To čo sa dnes deje na niektorých školách, tak to zostáva rozum stáť. Ešte pár rokov a toto povolanie bude iba pre silnejšie povahy. Dnešné znudené a drzé deti, ktoré celý deň čumia len na displey mobilu, nemajú záujem o nič. Žiaden záujem o to, ako ťažko je dnes zarobiť peniaze, udržať si práce a živiť rodinu... Kto dnes zamestná znudeného leňocha, čo ťahá nohy za sebou a ruky má od roboty vytočené nabok? Film ponúka ten drsnejší pohľad, povolanie učiteľa až na hrane, pri ktorom sa mnohí rozhodnú radšej robiť niečo iné. Režijný rukopis T.Kaye je poznať, kto videl Kult hákového kríža, podobnosť nájde. Smutný a bezútešný film so silnou atmosférou. 70%. (08.02.2014)

Sú filmy, od ktorých viete, čo presne by ste mali čakať, potom sú filmy, pri ktorých si nie ste priamo istí, o čo by malo ísť a potom sú filmy ako Detachment, u ktorých nemáte vôbec páru, do čoho to vlastne idete. O to väčšie prekvapenie je, keď sa z takéhoto neznámeho koňa vykľuje prvotriedna prehliadka. Presne také je totiž intímna dráma o učiteľovi Henrym Barthesovi, ktorá istoiste nesadne úplne každému, jednak preto, že to je rozťahané a tiež z nutkania zastreliť sa po skončení filmu. Až ma pri sledovaní titulkov napadla myšlienka, prečo sa preboha robia filmy za milióny dolárov, keď stačí hlavný hrdina a dve vedľajšie postavy k opísaniu tých najhlbších pocitov. Buďme vďační za filmy ako je Detachment, pretože takých je ako šafranu a predrať sa k nim cez burinu nie je vôbec ľahké. (28.10.2019)

Musím uznat, že jsem nejprve tak úplně nepochopil, co chtěl touhle story Tony Kaye říct. Jeho rozhodně nejuznávanější ostře sociálně kritický Kult hákového kříže (ostatně nic jiného od něj k nám nikdy ani nedoputovalo) přesně věděl, jakou cestou se chce vydat, lákal na mnohé (herci, scénář, kamera, hudba), tady uhrane hlavně výkon Adriena Brodyho. Chtějí lidé druhou šanci? Stojí o pomoc? Zaslouží si uznání skutečně každý? Neotřelý vypravěčský styl ale skrz naskrz kritickému tvůrci rozhodně zůstal. Obouvá se prostřednictvím zastupujícího učitele Henryho do moderního systému školství, nicméně nejen z toho bude mít divák slušný splín. Detachment si nebere servírky u řady společenských problémů, nakonec se soustředí a předkládá hlavně hodně intimní zpověď prázdného kantora, kterého stíhají existenční i rodinné problémy. S dokonale soustředěným Brodym, rudými flashbacky, netradičními úhly kamery a nezodpovězenými otázkami se řítíme do záhuby, tu a tam přesto nějaká naděje vysvitne. Navíc má zmiňovaný původem Newyorčan pořádné herecké štěstí – po Pianistovi totiž chytil druhou životní roli. Nutno podotknout, že zcela zaslouženě!! (24.07.2012)

"Nejhorší na týhle práci je, že ti nikdo nepoděkuje.". Jo, učit tuhle neskutečnou verbež bez ideálů a nezlomit nad nimi hůl, to už je skoro na svatořečení. Jenže Adrien Brody si nehraje na mučedníka, prostě žije v té své prázdné skořápce jak nejlépe umí, což je v tomhle marketingovém holocaustu dost depresivní. Když to neudělá nikdo jiný, tak aspoň já děkuju .. za tenhle film a za tu naději, kterou jsem vnímal uprostřed všeho toho smutku. (08.01.2014)

Tento film budete buď obdivovať a velebiť alebo ho zatratíte. Nie preto lebo by bol zlý, ale zo strachu čo ste jeho prostredníctvom uvideli. Jednej aj druhej skupine pootvorí oči a vy zrazu zistíte v akom marazme to žijeme. Buď to prijmete a filmu preto zložíte poklonu, alebo opäť oči zatvoríte a film radšej odsuniete do úzadia aby ste naň čo najskôr zabudli. Tie pravé hodnoty, ktoré pred stáročiami platili sa časom vytrácajú a ostáva po nich iba prázdnota. Pretože viete, že koniec nebude dobrý ich miesto nahradí smútok a duševná bolesť. Jedinec to nezmení a spoločnosť ako celok nad tým zavrela oči. Ide o film s obrovskou výpovednou hodnotou a zároveň je aj obrovským varovaním, prestaňme už konečne tie oči zatvárať! (14.12.2013)