Oddělen

Vezměte si prostředí filmů Mezi řádky a Half Nelson, přidejte k tomu atmosféru a kameru totožnou s American History X a psí kukuč Adriena Brodyho, který je tady ještě smutnější než jinde a vyjde vám Detachment. Frustrující a depresivní snímek o pomoci druhým, učení a dalších věcech. "Všechno je na hovno", jak řekl Adrien Brody a to se vám tady snaží víceméně ukázat. Pravděpodobně nejlepší "učitelský" snímek, co jsem za dlouhou dobu viděla a navíc s dramatickým zakončením (ne tak dramatickým jako u AHX,ale..), což jen potvrzuje Kayův rukopis. Podobnost s AHX je skutečně znát, přestože je Detachment stále o několik úrovní níž. Brody hrál skvěle, ale jeho promluvy do kamery mě moc nebraly. A poprosila bych pana režiséra, aby to trochu rozjel a natočil toho víc:) (20.06.2012)

Taková zvláštní směska, kde mě otravovalo: 1) neustálé filozofické voice-overy 2) hrozné zobecňování (všichni žáci jsou problémoví a hlavně všichni učitelé jsou podivné samotářské existence, huh) 3) kreslené předěly. ___ Holt asi tenhle film má prostě vyšší umělecké ambice, na které k mému překvapení mnoho lidí slyší. Ale abych jen nekritizoval - Brodymu jsem s přivřeným okem toho citlivého drsňáka uvěřil, a tak mě pak bavilo ho sledovat, jak se potýká s těmi šílenostmi kolem, jako nezletilá prostitutka u něj doma či umírající děda s pochybnou minulostí. Podobně tak i mnoho vedlejších postav bylo nakonec hodně fajn. Celkově však na můj vkus příliš nahodilý (o nějaké kritice školního systému nemůže být řeč) a za každou cenu ártový. (6/10) (22.08.2012)

Asi neznám osobnější film. Nejde ani tak o to, že by mluvil přímo k mé osobě, jako spíše o to, že promlouvá ke mně jako k člověku který žije na zemi v roce 2013. Poukazuje bez skrupulí na fakta před kterými mnozí z nás zavírají oči... Ano, můžete namítnout, děj se odehrává v USA, né tady v Evropě, né tady v Čechách. Je tomu ale opravdu tak.? Je tu ještě pořád takový rozdíl? Dejme si ruku na srdce a zamysleme se nad tím, co nám chce film říci. Já to právě teď dělám a je mi z toho do breku... ani né proto, že by mě film jako takový dostal do nějaké deprese, ale že mi tenhle snímek pootevřel oči, já se jimi podíval na naší společnost. Na naší mládež, která by měla být naší budoucností, na jejich rodiče, na to jak všichni žijeme, co nás ovládá a nutí dělat rozhodnutí, které děláme aniž bychom v podstatě věděli, proč takovéhle rozhodnutí děláme. Když se na to podívám jen trošku pootevřenýma očima je mi z toho do breku, budoucnost totiž nevidím nijak valně... Už někde v polovině filmu mi proběhlo myslí taková analogie, nebo přirovnání naší minulosti a přítonmosti potažmo budoucnosti. Před stovkami let, ve středověku, byly čest, odvaha a hrdinství připisovány hlavně rytířům, ti o ně celý život usilovali, žili pro svou čest, byli na ni pyšní a bránili si ji. V dnešní době můžeme tyto vlastnosti připisovat rodičům, kteří se opravdu a se zájmem věnují výchově dětí, snaží se jim vštěpovat morální zásady a sami se podle nich chovají. Můžeme je připisovat i dětem ve školách které se NENECHAJÍ zlákat (teď to přeženu když řeknu "gangy") nebo snadným postupem s naprosto špatnými známkamy bez jakéhokoli učení, bez jakékoli disciplíny, bez jakéhokoli zamyšlení se nad budoucností. Tyto rodiče a děti můžeme považovat za odvážné hrdiny, protože, žít v dnešní době život zodpovědně a čestně, na to je potřeba pořádná porce osobní odvahy. Myslím že tenhle film by měl vidět a zamyslet se nad ním každý člověk. Za mě 100% a okamžitě do mé Topky. (27.03.2013)

"SOME OF US BELIEVE WE CAN MAKE a DIFFERENCE, AND THEN SOMETIMES WE WAKE UP AND REALIZE THAT WE'VE FAILED." --------- Depresívny, surový, skutočný, nepredvídateľný, chladný, odmeraný, emotívny, opisujúci realitu, bez pretvárok. Brody dal zo seba absolútne všetko, podobne ako v Pianistovi. (27.08.2017)

"Nejhorší na týhle práci je, že ti nikdo nepoděkuje.". Jo, učit tuhle neskutečnou verbež bez ideálů a nezlomit nad nimi hůl, to už je skoro na svatořečení. Jenže Adrien Brody si nehraje na mučedníka, prostě žije v té své prázdné skořápce jak nejlépe umí, což je v tomhle marketingovém holocaustu dost depresivní. Když to neudělá nikdo jiný, tak aspoň já děkuju .. za tenhle film a za tu naději, kterou jsem vnímal uprostřed všeho toho smutku. (08.01.2014)