Oddělen

Musím uznat, že jsem nejprve tak úplně nepochopil, co chtěl touhle story Tony Kaye říct. Jeho rozhodně nejuznávanější ostře sociálně kritický Kult hákového kříže (ostatně nic jiného od něj k nám nikdy ani nedoputovalo) přesně věděl, jakou cestou se chce vydat, lákal na mnohé (herci, scénář, kamera, hudba), tady uhrane hlavně výkon Adriena Brodyho. Chtějí lidé druhou šanci? Stojí o pomoc? Zaslouží si uznání skutečně každý? Neotřelý vypravěčský styl ale skrz naskrz kritickému tvůrci rozhodně zůstal. Obouvá se prostřednictvím zastupujícího učitele Henryho do moderního systému školství, nicméně nejen z toho bude mít divák slušný splín. Detachment si nebere servírky u řady společenských problémů, nakonec se soustředí a předkládá hlavně hodně intimní zpověď prázdného kantora, kterého stíhají existenční i rodinné problémy. S dokonale soustředěným Brodym, rudými flashbacky, netradičními úhly kamery a nezodpovězenými otázkami se řítíme do záhuby, tu a tam přesto nějaká naděje vysvitne. Navíc má zmiňovaný původem Newyorčan pořádné herecké štěstí – po Pianistovi totiž chytil druhou životní roli. Nutno podotknout, že zcela zaslouženě!! (24.07.2012)

Vzpieranie sa jednoznačnému hodnoteniu filmu, spôsobil konflikt medzi tým, že na jednej strane ide o typizovaný produkt, no na druhej strane sa typizácii vzpiera, pričom obsahuje obe tieto polohy v jednom. Typizovaná je schéma klasického školského filmu: 1. nový učiteľ prichádza. 2. žiaci sú zlí ani čerti, nováčikovi situáciu neuľahčujú. 3. učiteľ im ukáže cestu a dokáže sa vyrovnať s diabolskou svorkou. 4. učiteľ vyhráva a... 5. ...a odchádza. K tejto schéme sa našrauboval v posledných rokoch typický obraz hrdinu, ktoré má nejaké dosť vážne bebí/ bobo/ bó z detstva a prenáša sa mu to do dospelosti. Svoju minulosť aj súkromie si úzkostlivo stráži, no v práci dôsledne až intímne pitve vnútro svojich klientov. Vždy je takýto hrdina profesijne niekým, kto sa z podstaty povolanie často stretáva s druhými - lekár, policajt, psychológ alebo učiteľ. Snaží sa vyliečiť telo a nezriedka aj dušu. Ako aj tu. Sympatickými sú kreslené prestrihy, zobrazujúce temné stránky myslí ako aj momenty, kedy sa vysvetľuje, proti čomu treba bojovať. Proti neustále prítomnému marketingovému holokaustu, nazývaného inými autormi aj ako vymývanie mozgov či menticída alebo shit for brains. V tomto zmysle pokladám Oddeleného, napriek všetkým jeho protirečeniam za pozitívnu výzvu - neutíchať v osvetovom boji: nenásilným vzdelávaním proti cielenému ohlupovaniu! Napriek všetkej tej agresivite do školských osnov spútaných otrokov, pre ktorých rodičov je pomaly každý zdvihnutý hlas učiteľa dôvodom na súdny spor tyranizujúci malého chudáčika, atakovaného všetkými možnými syndrómami. Od ADHD cez autizmus, hyperkinetiku až po rôzne neurózy. (16.09.2014)

Když Henry začne smutně koukat z autobusu a bez sebemenších emocí si vyslechne snůšku vulgarit od nejdrzejšího studenta, měl bych tendenci uvěřit, že sleduji nějakou paradokumentární verzi Nebezpečných myšlenek nebo absolutní art jejich nejrůznějších klonů. Jenže tam, kde se snaživí učitelé dostávají zatvrzelým žákům konečně pod kůži a slaví finální úspěch, tam Detachment teprve začíná. A pokračuje ve světě nalomených lidí, kde pro smutnou emocionální katarzi nemusíme chodit daleko. Na Kayeho dílku je nejzásadnější fakt, že nevezme depresivní premisu a nesveze se na ní rovnou čarou do tragického závěru. Některé linky si projdou skrz duševní dno, jiné v sobě schovají symbolickou naději. Díky téhle vyváženosti (a zásluhou několika dějových záměrně nezodpovězených otazníků) tak určitá neutěšená témata zůstanou v hlavě pěkných pár dní. (02.11.2012)

Tento film budete buď obdivovať a velebiť alebo ho zatratíte. Nie preto lebo by bol zlý, ale zo strachu čo ste jeho prostredníctvom uvideli. Jednej aj druhej skupine pootvorí oči a vy zrazu zistíte v akom marazme to žijeme. Buď to prijmete a filmu preto zložíte poklonu, alebo opäť oči zatvoríte a film radšej odsuniete do úzadia aby ste naň čo najskôr zabudli. Tie pravé hodnoty, ktoré pred stáročiami platili sa časom vytrácajú a ostáva po nich iba prázdnota. Pretože viete, že koniec nebude dobrý ich miesto nahradí smútok a duševná bolesť. Jedinec to nezmení a spoločnosť ako celok nad tým zavrela oči. Ide o film s obrovskou výpovednou hodnotou a zároveň je aj obrovským varovaním, prestaňme už konečne tie oči zatvárať! (14.12.2013)

Veľká pravda ľudského života, príbeh o samote a pocite márnosti, o neschopnosti vytvárať putá, alebo vidieť a udržať si tie vytvorené. Pokus priblížiť učiteľskú profesiu a dovoliť nahliadnuť pod povrch. Vážim si učiteľov čím ďalej viac, som si istá, že toto poslanie vyžaduje celú osobnosť človeka, nejde robiť polovičato, ak má splniť svoj účel. Myslím si, že často krát učitelia zastanú aj funkciu rodičov, pretože im jednoducho nič iné nezostáva. Ako sa dá toto zvládnuť a nezblázniť sa? Netuším a nemyslím si, že to dokáže ktokoľvek. Ako byť osobný, ale udržať si odstup a nadhľad? Adrien Brody zase raz absolútne exceluje. Pohľad do jeho tváre dokáže spojiť city a inteligenciu v neuveriteľný herecký koncert. Nádherný film, ktorý dokáže kultivovať aj vedomie najzarytejšieho cynika. (07.03.2014)