La ciociara
La Paysanne aux pieds nus
Vrchárka
Two Women
Two Women
Two Women
Two Women
Režie:
Vittorio De SicaScénář:
Cesare ZavattiniKamera:
Gábor PogányHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Sophia Loren, Jean-Paul Belmondo, Eleonora Brown, Pupella Maggio, Raf Vallone, Vincenzo Musolino, Renato Salvatori, Carlo Ninchi, Emma Baron (více)Obsahy(2)
Mladá vdova Cesira (Sophia Lorenová) se rozhodne opustit i s dvanáctiletou dcerou Rosettou (Eleonora Brownová) bombardovaný Řím a ukrýt se v rodné vesnici v horách. Tady se připojí k vesničanům i uprchlíkům – vesměs obyčejným lidem, které válka nezbavila humoru a chuti do života, ale ani chamtivosti a pokrytectví. Z obyvatel vesnice se vyděluje intelektuál a idealista Michele (netypická role Jean-Paula Belmonda), který se s oběma ženami sblíží. Cesira jej přitahuje jako muže, ale duchovně založené Rosettě je útěchou a inspirací, učitelem, který jí ukazuje dosud nepoznané hodnoty. Temperamentní, hubatá Cesira se řídí selským rozumem a útrapami války prochází se vztyčenou hlavou. Má jen jedinou Achillovu patu: svou dceru. A ironií osudu v době naděje a osvobození zasadí válka Cesiře poslední ránu právě do tohoto nejcitlivějšího místa…
De Sica natočil Horalku podle stejnojmenného románu Alberta Moravii. Na rozdíl od naturalistické předlohy však De Sica projevuje větší empatii vůči obyčejným lidem a jejich jednoduché touze: přežít. Sophia Lorenová se své role zhostila s vášní a vehemencí a byla za ni celkem dvaadvacetkrát oceněna – mimo jiné se stala první herečkou, která dostala Oscara za roli mluvenou jinak než anglicky.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (140)
Sice už tu tolik věcí nebije do očí skrze skutečnost, že se to celé odehrává za války. Nefalíruje tu tolik prvků ze současnosti výrobního roku - přeci jenom chudý venkov tolik nesvádí k exhibicím současnosti. Ale pořád je Horalka mnohem více sólem Sophie na libovolné téma než čímkoli jiným. Nestat se později Belmondo výraznou hereckou osobností, nebylo by možné vnímat vedle Sophie už vůbec nic. Natož myšlenky z předlohy Alberta Moravii. Ale samozřejmě mě fascinuje skutečnost, že i po 28 letech Sophia sehrála stejnou roli v remaku. Na rozdíl třeba od Giny, která se v nové verzi Římanky stala už o generaci starší postavou. ()
Velmi pozoruhodné psychologické drama z konce druhé světové války v Itálii. Zajištěná vdova Cesira (temperamentní Sophia Loren) se rozhodne, za stupňujících se náletů, opustit i s dcerou Rosettou (Eleonora Brown) Řím a ukrýt se v rodné dědině v horách, kde už se těch lidí skrývá více. Je ukázáno krásné pokrytectví lidí, kteří mluví o činnech, ale sami nejsou schopni žádného činu, jen jsou schopni okukovat. Z určité letargie je vytrhává přítomnost idealisty Michela (krásně plachý Jean-Paul Belmondo), který je znechucen slabošstvím, chamtivostí a pokrytectvím lidí. Pak začnou prchat italští fašisté, po nich Němci a všichni už nemohou vydržet se nedat na cestu do svých domnovů. A v době naděje přichází totální destrukce. Nejdříve znásilnění matky s dcerou spojeneckými britskými vojáky. Za války, kdy je jedno, kdo je dobyvatel a kdo osvoboditel, protože stáletrvající strach probouzí v lidech neuvěřitelnou schopnost páchat ty nevětší krutosti. Po určitém vzpamatování přichází další rána v podobě smrti Michela, kterého zastřelili Němci. Strhující drama, kde je naděje zabita chaosem a destrukcí zvráceného snažení přežít a kdy podaná pomocná ruka je velkou vzácností v době kdy se projevuje slabošství lidí svou chamtivostí, lakotou a udavačstvím a svými zvrácenými choutkama po moci. ()
zatial najlepsi De Sica co som videl (Horalka sa mi dokonca pacila viac ako i zlodeji kol). vynikajuce herecke vykony a strhujuci pribeh, kde som si myslel ze Vittorio obdobie druhej svetovej vojny v vykresli v podstate ako idilku na dedinskej/horskej samote, ale zaverecnych 15 minut je ako uder na solar... ()
Takové popíchnutí italského národního svědomí a historie, či drama matky a dcery, které se mohlo odehrávat i v naprosto jiné době...? Velmi zvláštní scénář staví občas zrůdnost doby do pozadí, aby na nás za chvíli zase vybafla. Skutečně mi to připadal jako dva filmy v jednom. Nicméně celková kvalita snímku se nedá přehlédnout. ()
Vrchárka je slávny a dodnes zaujímavý film. Prirodzene, že rovnomenný román Alberta Moraviu poskytne čitateľovi silnejší a plastickejší dojem o posledných dňoch vojny v jednej časti Talianska vnímaných očami matky, ktorá sa s nedospelou dcérou snaží prežiť jej posledné záchvevy. Celému filmu dominuje Sophia Loren, ktorá svojej energickej žene pôvodom z dediny dala všetko, čo by táto postava mala obsahovať. Len jej dokonalé mejkapy mi rušili dobrý dojem. Belmondo v netypickej úlohe ostal stranou. Úpravy Moraviovho textu sa zhostil Cesare Zavattini a aj keď možno mať voči zvýrazňovaniu niektorých aspektov na úkor iných výhrady, bral som to ako autorskú licenciu. Zaujala ma aj hudba, ale napriek všetkému som išiel oproti pôvodnému hodnoteniu podľa spomienok o hviezdičku dole. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (12)
- Poprvé dostala italská herečka Oscara jako představitelka role v italském filmu. (Také Anna Magnani jej měla, ale jako protagonistka amerického filmu.) (wewerička)
- Natáčanie filmu prebiehalo v mestách Rím, Fondi, Vallecorsa, Itri a Saracinesco. (dyfur)
- Sophia Loren nebyla příliš mezi hereckými kolegy oblíbená, ale s J. P. Belmondem si údajně velice rozuměla. (Arnost.Dadak)
Reklama