Reklama

Reklama

Německý vývoj tajných zbraní je třeba zastavit za každou cenu. Píše se rok 1943 a na bojištích druhé světové války se karta začíná pomalu obracet v neprospěch Třetí říše. Hitler však hrozí, že s pomocí nově vyvíjených tajných zbraní dokáže Spojencům zasadit rozhodující úder. Za této situace dostává britská vojenská rozvědka zprávu o podezřelých německých aktivitách v Peenemünde na baltském pobřeží. Winston Churchill pověřuje ministra Duncana Sandyse, aby tyto aktivity prověřil. Navzdory skepsi fyzika profesora Lindenmanna je Sandys přesvědčen, že zde probíhají práce na vývoji nového druhu raket. Peenemünde je bombardováno, nikdo však nepochybuje o tom, že Němci své úsilí ještě vystupňují. Sandys proto vybaví poručíka Johna Curtise identitou nedávnou zemřelého holandského raketového inženýra a posílá ho do Německa, aby výrobu raket sabotoval. Hvězdně obsazené a realizačně velkoryse pojaté válečné drama natočil britský režisér Michael Anderson. (Česká televize)

(více)

Recenze (60)

flyboyeda 

všechny recenze uživatele

Povedeny valecny, dobrodruzny, spionazni a misty take pomerne vtipny film, pomalejsi rozjezd vystrida napeti, film byl mozna inspirovan skutecnou nemeckou podzemni tovarnou na letadla/rakety. Britove maji podezreni, ze Nemci vyvijeji nebezpecne rakety dlouheho doletu, vyuzivaji existujicich identit mrtvych evropskych inzenyru, ktere nackove prave najimaji a vysilaji agenty infiltrovat/sabotovat prisne utajenou podzemni tovarnu, ve filmu se trochu moralizuje, ale v rozumne mire a opravnene, pekny dobrodruzo, co taky pekne boucha, jako bonus Sophia Loren... ()

DocBrown 

všechny recenze uživatele

Film by se dal rozdělit na tři části. Ta první je výborný válečný film, pohled na německé testování V1 a britské protiakce v podobě špionáže a následného bombardování Peenemunde. To bylo nakročeno na pět hvězd. Jenže pak přichází druhá část, zvaná Sophia Loren, naprosto zbytečná a pro válečný film neúměrně dlouhá. Neměla pro příběh žádný účel, šlo jen o to napsat na plakáty jméno Sophia Loren. Aspoň že neskončila happyendem, odboj se s tím opravdu nesral. A Hannah Reitsch mi připadala stejně hezčí, asi kvůli tomu decentnějšímu make-upu. Třetí část je také vzdálena válečnému filmu a vypadá hodně jako nějaké bondovky té doby. To jak hlavní hrdina pobíhá se samopalem a kosí němce a pak navede bombardéry na cíl a zachrání tím Londýn, to je čistá smyšlenka. Takže bohužel, válečný film se nekoná. Na nějakou scénu Spitfiru odkloňující V1 nebo matoucí informace o cílech raket zapomeňte (skutečná operace Crossbow). Jinak ale na svojí dobu skvělé technické zpracování. Zajímavostí filmu tu může být větší role říšská policie, která je v drtivé většině filmů ve stínu Gestapa. A i ten gestapák je tu hodně netradiční ... 65% ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Kdyby Němci měli fotky všech zahraničních pracovníků, potřebovali by kartotéky velikosti Hitlerova ega." Falešní holandští inženýři vyrazili pracovat na projektu nových německých raket, aby přestaly vibrovat a stáčet se doprava. Fajn, tak to by mohlo být napínavé. Nebylo. Asi jsem udělal chybu, že jsem si nejprve mazaně zjistil výsledek druhé světové války a pak už jsem věděl, jak to dopadne. Navíc mi britští agenti ani jejich němečtí soupeři nepřipadali moc zajímaví a jedinou postavou, které jsem fandil byla paní Van Ostamgenová, ale o té to nebylo. Jinak mě zaujala jen myšlenka britského mudrlanta o tom, že se Němci chystají vypouštět torpéda z balónu. To stojí za úvahu. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Solidní počin, v některých napínavých scénách srovnatelný s filmovou válečnou špičkou, kterou zde nehodlám do detailu vypisovat, odkazuji na ni ostatně často. Historické archivní záběry britských protiletadlových děl ale skutečně být použity nemusely, v barevném filmu působí nepatřičně. Tom Courtenay v jepičí roli Jacoba Bijuse je pro mě zajímavý především srovnáním s předevčírem zhlédnutým Billym lhářem. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Operace, jejíž aktivace i zhodnocení je zahaleno do dýmu Churchillova doutníku, podpásovka producentského pasáka Contiho, který dá Loren do titulků na první místo a pak ji zákazníkovi půjčí jen na 15 minut, paňác Peppard, kterému by se nerozčísla pěšinka ani kdyby stál půl metru od spalovací trysky V-1, občas nečekané ukončení některých charakterů a konec v podzemním komplexu ve stylu tehdejších Bondovek. Po technické stránce odpovídající době vzniku, ve způsobech míchaní faktů a fikce bez nějaké zásadnější atraktivity pro diváka.. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (3)

  • V záběru, kdy vidíme hranici mezi Německou říší a Holandskem, je vidět vlajka používaná Německem až po 2. světové válce, tedy černo-žluto-červená. (WolfIssen)
  • Lilli Palmer vyhrála Cenu San Sebastián za nejlepší ženský herecký výkon v roce 1965. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama