Režie:
Joseph KosinskiKamera:
Claudio MirandaHrají:
Tom Cruise, Morgan Freeman, Olga Kurylenko, Nikolaj Coster-Waldau, Andrea Riseborough, Zoë Bell, Melissa Leo, James Rawlings, Booch O'Connell (více)Obsahy(3)
Planeta Země už dávno není obyvatelná. Lidstvo bylo napadeno vetřelci a rozhodlo se bránit. Použilo jaderné zbraně a v důsledku toho je svět neobyvatelný. Lidstvo bylo nuceno přesunout se na Saturnův měsíc Titan, kde byla vybudována dočasná vesmírná stanice. Jack a Victoria už pět let slouží na Zemi jako údržbáři. Starají se o bezpečí obřích hydrověží, které odčerpávají energii z mořské vody. Za pár dní, až skončí služba, se oba vydají na Titan. Victoria už se nemůže dočkat, ale Jack má pořád jakési zvláštní pocity sounáležitosti k Zemi, nemluvě o divných snech, které ho pronásledují. Při plnění svojí mise je svědkem nouzového přistání kosmické lodi, jejíž jediná členka posádky tvrdí, že ji s Jackem pojí společná minulost. Její příchod spustí řadu událostí, které Jacka donutí pochybovat o všem, co doposud věděl. Osud lidstva je nyní v jeho rukách. (TV Nova)
(více)Videa (34)
Recenze (1 856)
Kosinski je pořád o mnoho lepší designér než vypravěč, ale celkem mě potěšilo, že akční scény mají na rozdíl od Trona masivní energii. Co pořád vypadá mizerně, jsou dialogy, hlavně ty klíčové, nastříhané nudně v sekvencích záběr / protizáběr. Je na tom cítit, že napřed byl komiks. Kosinski si postavy někam sošně zarámuje a pak je nechá odříkávat text, kterému k ikoničnosti a údernosti bohužel chybí bubliny. Podobně jako všechny objekty v Nevědomí i herci slouží spíše estetickému účelu. And you know what? I don't give a fuck. Měřítko je epické, čistý, lesklý, klinický a prosvětlený vizuál dechberoucí v každém detailu, hypnotické zvukové vlny M83 tomu dávají až nemístnou hloubku... první zhruba půl hodinu pokládám za strhující audiovizuální trip, který od současné sci-fi čekám (a obvykle nedostávám). Jakmile dojde na nevyhnutelné a rozjede se příběh, utopí se Nevědomí v odkoukaných zvratech a nedotažených nápadech (zaplatí někdo tantiémy Duncanu Jonesovi?)... jenže, marná sláva, akce odsýpají, obraz překypuje pompou, jakou už jsem dlouho neviděl (zapomeňte na dýchavičné pokusy Prométhea) a těch pár nápadně nepodařených pokusů "dělat napínavý příběh" zaveze buldozer ultimátního provedení. Konečně chápu, co diváci někteří měli na Tronovi - i Nevědomí je brilantně navržený "sci-fi muzikál" (kolega Stuchlý si připisuje kredit za tenhle zcela padnoucí termín), tentokrát s hudbou, která mě vtáhla a občas mi ve spolupráci s obrazem dala ochutnat nefalšované euforie z velkého plátna. Je sice vidět, že to mělo / chtělo být víc, než jen úchvatná podívaná, že někdo chtěl posunout nadějný indie trend inteligentní sci-fi do blockbusterového formátu a pokopal to "fanzinovým" vypravěčstvím... ale někdy i nezdařený záměr může nabídnout dost prostoru k divácké rozkoši. Já a Nevědomí jsme efektivní tým. [75%] ()
Hlavním důvodem, proč Nevědomí vyšumí z povědomí rychleji než TRON není fakt, že Kosinski vykrádá své kolegy (Stanton, Jones, Lawrence, Trumbull, Kubrick, Wachowští), a dává tím vyniknout, o kolik horším je vypravěčem, ale že vykrádá sám sebe. Zopakování stejného přístupu, navíc ve světě bez možnosti „editovat levely“, která byla pro designéra a fanouška videoher požehnáním, výrazně oslabuje původní wow efekt. Ten byl však stále dost silný, aby mne opájení se audiovizuální dokonalostí bavilo celé dvě hodiny. Kosinského nerdovský přístup k postavám děla z člověka srovnatelně hodnotného nositele významů jako je robot, krajina nebo kus nábytku (přičemž na stejné úrovni se nacházejí také svým výrazně omezeným využíváním zdravého rozumu). Působivější než slova a emoce jsou geometrické kompozice záběrů, jejichž samotný obsah se stává méně podstatným než sdělení povrchu. Všechno a všichni slouží k doladění celkového designu. Tomu jsou podřízeny motivace hrdinů i směřování zápletky. Jako výsměch klasickému „vstupování“ do příběhu skrze identifikaci s postavami lze chápat poslední scénu, která prozrazuje, že jsme své emoce pravděpodobně distribuovali ne zcela správným směrem. Kosinski dokáže unikátním způsobem propojit pohyb s hudbou, kterou na obraz „nanáší“ po jednotlivých vrstvách, a výsledkem je stejně jako v TRONovi mainstreamová variace audiovizuálních symfonií. Zápletka je tady jaksi navíc, ač bez ní (a bez méně a více nechápavý výraz střídajícího Cruise) by 120 milionový projekt jako tento asi nebyl realizován. Kvůli postavám bez života, námětu bez originality a jednání bez logiky bych ale nepodceňoval celý film, který v druhém plánu nabízí inspirativní výpověď o současné společenské realitě efektivních pracovních týmů, jimž se lidé oddávají natolik, že v nich rozpouštějí svou identitu a ztrácejí schopnost autentické existence. Dějově vyprázdněná (a proto lepší) první polovina, s parodií dokonalého partnerského vztahu a se zachycením pracovní činností, která má čistě udržovací charakter bez konkrétního cíle a šance na skutečnou (a pro systém potenciálně nebezpečnou) změnu stavu, toho o dnešku vypovídá víc než mnohé artfilmy s ošklivějším designem. A rozhodně jde o film stvořený pro IMAX! 80% ()
Nic moc teda. Čekal jsem od toho daleko víc. Efekty celkově jsou jakž takž dobrý, ale napětí a pořádná akce postupně míří na bod mrazu. Občas mi to připadalo, že se scénarista snad inspiroval nějakou, jakoby nepovedenou předlohou filmu I, Robot z roku 2004. Konec filmu pak byl prakticky dost zoufalý, nudný a málo pochopitelný. Cruise mohl klidně ulovit novou sondu. Ale to konec konců, ať každý zhodnotí sám. U mě čistý béčko s tím, že třetí hvězdu dávám za precizní efekty helikoptérostíhačky a sem tam nějakou tu solidní střílečku. ()
A MŮŽE LÉPE UMŘÍT MUŽ NEŽ NEBEZPEČÍM V BOJI, ZA SVATÝ POPEL OTCŮ SVÝCH, ZA OLTÁŘ BOHŮ, VLAST SVOJI?..... /// Hezký! Tom si to na mopedu dalšího tisíciletí sviští pouští mezi loděma a atomovejma ponorkami, pak tasí tu svou vymakanou kosmickou bouchačku a já má pocit, že mi něco dlouho chybělo! (hoď se do klidu… sci-fi vole, žádný prasárny…) Na konci zase vím, že tohle nebude snímek pro budoucí generace, páč těch futuristickejch myšlenek tady moc není, ale že se jedná o takovou sci-fi pohádku s krásnejma vobrázkama a pastvou pro uši, o tom, kterak Jack Harper hledal cestu domů. Hloupost? Ale hezky udělaná! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vopravoval jsem auto a najednou na mě vlítl chlap, co vypadal jako já. (…hmm, možná by pomohlo, kdybys přestal hulit…) 2.) Páč miluju filmy, který točí frajer vod reklamy! 3.) Thx za titule ,,petkaKOV“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * ()
Akčnější variace na Moon říznutá Matrixem, Dnem nezávislosti a v neposlední řadě Impostorem. Pokud divák není úplný nováček, dá se zvrat v příběhu odhadnout v prvních deseti minutách. Ale to samo o sobě nevadí, vše může zachránit poctivá práce tvůrců a uvěřitelná psychologie postav. K režii samotné není námitek, výtvarná stránka též funguje, byť ta Země po ničivých zemětřeseních zanechává až příliš mnoho stavebních monumentů v původním stavu. Kde to však naprosto nefunguje je v uvěřitelnosti jednání postav, v jejich reakcích na nenadálé situace a v celé té "logice" s přistáním hybernační lodi. Stajně tak k oklamání nepřítele dojde poněkud primitivně, s ohledem na jeho kontrolu nad vším. (Spoiler) A co mě vážně nesedělo byl závěr s manželem verze 52. Možná je to dobrý mít na skladě další materiál, aby se daly páchat hrdinské skutky, aniž by rodina trpěla. Trochu jako save a load ve hře. Ostatně mne film zanechal v Nevědomí, co se vlastně stalo s Victorií verze 52 (nota bene s patrně dalšími týmy jiných čísel). I přes výtky to ale byl slušný film na jedno podívání, kde nedomyšlenosti nevzbuzují averzi, spíš smířlivé pousmání. ()
Galerie (104)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (40)
- Obraz vyobrazující ženu s domem v pozadí, který se tak líbí Julii (Olga Kurylenko), namaloval americký umělec Andrew Wyeth, a nese název „Christina's World“. (HellFire)
- Náklady na výrobu byly přibližně 120 milionů amerických dolarů. (NIRO)
- Motocykl, který Tom Cruise (Jack) ve filmu používá, je Honda CRF450X. (Punisher)
Reklama