Vlk

Keď som pred rokmi prvý krát prečítal knihu o Evenkoch a ich živote často som hľadal na mapách a aj na internete obrázky z oblastí, kde žijú. Rieky ako Snežka či Babumjka. Oslovil ma ich spôsob života. Až však teraz som narazil na Vanierov film, ktorý mi všetky krásy ich života predostrel ako na dlani. Nádhernú prírodu, spôsob ich života, to ako si delia prácu a aj ich obavy zo stále sa šíriaceho vstupu technológií na ich územie. Film bol krásnym nazretím do duše tochto národa, ktorý už stovky rokov žije rovnako na svojom území. Prežili cárstvo, komunizmus a teraz čelia ruskej demokracií a jej snahe o ich územie. (23.06.2013)

Jeste budu premyslet, ale uz ted mohu zodpovedne rici, ze je to film po vsech strankach krasny...Tak nakonec po zrale uvaze snizuji o jednu hvezdu, nebot posledni tretina filmu uz byla scenaristicky trsku "detska"...ale i tak to urcite stoji za podivani. Minimalne uvidite opravdu nadhernou prirodu. :-) (20.11.2011)

Ďalší z rady filmov, ktorý si myslí, že rozumie zvieratám, hlavne teda divokým zvieratám. V tomto prípade sa jedná o vlkov. Aj keď nie všetko je zlé, viacmenej sa jedná o typické klišé, kde sa zvieratám vnucujú ľudské emócie a ľudské zmýšľanie. Inak sa jedná o príjemný naturálny film v lone prekrásnej prírody, tisícky kilometrov od civilizácie, kde aj zajtra bude život vyzerať rovnako ako dnes. Spolu s človekom pobýva aj tak nádherné zviera, akým je vlk. Aj spracovanie je ok - výnimočná je hlavne práca so zvieratami, samozrejme, keď si odmyslím trochu toporné herecké výkony a slabší rozťahaný záver. (23.04.2016)

Trochu naivní a spíše pohádkový příběh o vztahu člověka a vlka, který nikdy nebude jako vztah člověka a psa. A zde je vidět jak to vypadá, když se člověk v tomto vztahu pokusí něco měnit, příroda si nedá poroučet... Místy vás snad příběh dojme a chytne za srdce, ale zcela určitě vás vtáhne do děje krásná a divoká příroda Sibiře dokreslená podmanivou hudbou. (30.03.2012)

Tak přiznejme si, že po obsahové stránce to je spíše báchorka pro děti, ale mrazivé exteriéry sibiřského podhůří jsou tak malebné a sami o sobě působí natolik majestátně, že dodávají atmosféru i tomuto poněkud jednoduššímu příběhu. Síla filmu není v dramatických dějových zvratech či hlubokomyslném filozofování, ale právě v zobrazení prostého a přitom těžkého života tamních kočovných pasteveckých kmenů. Při pohledu na jednoduchá pravidla, která v tamní krajině platí, si moderní člověk musí připadat jako v ráji. Hlavní dějová linie, která je spojená s příběhem dospívajícího Sergeje, který se spřátelí se smečkou vlků, což pochopitelně zbytek kmene nekvituje zrovna s povděkem, nás postupně zavede ke známé pravdě o tom, že nejlepší je žít a nechat žít. Mně se tenhle výlet do mrazivých končin naší Země velmi líbil a klidně bych si ho někdy zase zopakoval. (07.02.2012)