Vexed

První řada výborně trefila hranici mezi dobrou zábavou a slušnou kriminálkou, i když tam pravda o ty případy zas tak moc nešlo. Druhá je naneštěstí ohromný propad dolů. S novou parťačkou to zdaleka tolik nefunguje, vtipy jsou spíš trapné a jak v první řadě byli všichni blbci, ale zároveň vtipně sympatičtí, tak zde hlavně Jack je většinu času za kreténa, jehož vtípky moc nefungují a často jsou i hodně urážlivé. Kate Bishop byla zajímavou nedokonalou postavou, ne o moc lepší než Jack a fungovalo to. Georgina je příliš obyčjně normální a o to hůř vyznívalo chování jejího parťáka a zároveň nefungoval vztah mezi nimi.. Když se to vezme, tak to má jednu dobrou řadu a jednu chabou, ale vlastně jen 3 dobré díly z 9, což je dost chabé. (30.12.2021)

Naprostá pohodovka, kde se případy řeší jen tak bokem a nikdo nemusí moc přemýšlet nad tím, kdo je asi vrah a jak že to postupují při vyšetřování a podobné prkotiny na které jsme jindy přímo vysazený. Ne tady jde o Jacka s jeho parťačkou s jejich jejich hláškami, či absurdními situacemi. Tak trochu sitcom, který se občas líně vleče, ale co na tom, když nikam nespěcháte a chcete si dát pauzu od klasiky. Toby je výborný a je to docela změna vidět ho hrát v naprosto odlišné roli než třeba v Cambridge Spies. (13.12.2013)

Laciná, jednoduchá žvanírna s neustálou snahou o vtip. Bohužel se vtip povede tak 1x za epizodu a není to o smíchu, spíš člověku jen tak trochu cukne koutek. Jinak tam jenom žvaní a žvaní a trochu vyšetřují, ale to jen proto, aby se tam pořád jenom nežvanilo o samých blbostech. Možná vhodné k vaření, žehlení, věšení prádla, ... ⬇️ 12% (18.01.2024)

Takhle zvrhlou detektivku jsem snad ještě neviděl. No, detektivku. Na řešení kriminálních případů taky dojde, ale ty jsou skoro podružné. Náplní epizod jsou černohumorné výměny mezi lehkovážným Jackem a upjatou Kate a kolem nich se točí všechno ostatní. Není to špatný koncept a protože má seriál jenom devět epizod, tak scenárista nevyplýtval nápady a udržel laťku hodně vysoko. (23.03.2014)

Vexed patří do ranku ulítlých komedií typu Červený trpaslík, které parodují zažité žánrové postupy, s typicky suchým britským humorem a sarkasmem. Zároveň je z toho cítit autorův pozitivní vztah k žánru, který dodává těm pitoreskním figurkám a situacím lidský rozměr. Pokud vám zbylo po skončení Červeného trpaslíka v srdci prázdné místo po geniálním magorovi Davidu Listerovi, pošuk Jack Armstrong ho bezesporu vyplní. Princip epizod seriálu je jednoduchý. Tým nesourodých detektivů vyšetřuje vraždu spáchanou v nějakém absurdním prostředí, což vyvolává dostatečně nesmyslné a komicky vděčné situace. A tak se vyšetřuje na psychiatrické klinice pro zazobance, v televizní soutěži o nejlepšího kuchaře nebo ve fitness centru. Mým prozatímním favoritem je vražda na fakultě gender studies s neskutečně pošahanými dialogy. Konfrontace pseudointelektuálních keců a Jackova sebevědomého křupanství tvoří přímo výbušnou směs. (17.10.2013)