Nevinnost

Asi nejlepší Hřebejkův film (co jsem zatím viděl). I když bych si dokázal představit, že by to mohlo být ještě o dost lepší. Obvyklá schematičnost a příběhová povrchnost dua Hřebejk-Jarchovský zde byla příjemným způsobem problematizovaná. Typický patos snadné společenské empatie byl sražen na minimum. (12.02.2013)

Tak tady budu výrazně mhouřit oči za čtvrtou hvězdičku. Od začátku sice film staví na skvělých mravních konfliktech a pedofilní zápletce, kterou si jistě sečtělá dívka bravurně vymyslela. Člověk se s doktorem lehce sžije a říká si, co by dělal, kdyby tohle někdo vybalil na něj. Navíc Vetchý, Čermák i Linhartová parádně hrají své role. Poté, co však skončí linka s obtěžováním mladistvé, jde celý film totálně do kopru. Pozornost se přesune a Anně Geislerové, a jak řekl Jara.Cimrman.jr, scénárista se snaží za každou cenu šokovat. Přitom postava, na kterou se v závěrečném rozuzlení upíná byla pro mě naprosto nezajímavá od začátku filmu a na konci mě maximálně neuvěřitelně nudila. Divák by zřejmě měl být v transu, ale to se tady nekoná. Jedna věc je, když má člověk slabý začátek, ale silný konec. To máte z filmu na konci vlastně celkem dobrý pocit. Když je to naopak, pomalu začnete zapomínat i na to, co bylo tak výborné na začátku... (14.06.2018)

Pro mne asi nejlepší Hřebejk, technicky se mi film líbil neskutečně, obraz a hudba se doplňovaly tak jak sem už dlouho neviděl, v domácím filmu obzvlášť. Samotný děj mě pak uhranul, ponejvíc v kriminální fázi, na nic si totiž nehraje, všechno je v ní líčeno krásně přirozeně, snad jediná postava mi v ní nepřipadla umělá. Skvělá hudba, kamera, herci, scénář, režie, co víc chtít? (a k tomu ještě skvělej plakát, obzvlášť po skončení filmu se mi líbí ještě mnohem víc). PS: Verbal je dement, měl by vědět, že Jedličkárna je pro lidi s fyzickým postižením (04.11.2012)

Hřebejk je mizernej režisér (někdy). A spolu s Jarchovským vymysleli naprosto nezáživný a nekonzistentní příběh. Po naprosto příšerné Kawasakiho růži jsem od nich žádné veledílo nečekal, takže jsem byl v některých chvílích dokonce příjemně překvapen. Ale jako celek film opět v podstatě selhává. Marně pátrám po tom, co tímto snímkem chtěla výše jmenovaná dvojice svým divákům sdělit... V začátku filmu se tvůrcům ještě jakž takž dařilo vybudovat pocit ohrožení a napětí, které nemělo žádný konkrétní původ. (A takovéto budování atmosféry oceňuji). Poté se tento pocit proměňuje ve skutečnou hrozbu, která ale není tak závažná, jak by se z termínu "z vrcholu na absolutní dno" mohlo zdát. Tato část (trvá cca 60 minut) ještě docela dává smysl, ačkoliv se jedná o materiál, který by se lépe vyjímal v televizi. Poté přichází závěrečný zvrat (posledních 20 30 minut), který působí naprosto nepatřičně - celá ta první hodina náhle působí úplně zbytečně. Vyvolávat tam mezi dvěma postavami nějakou analogii je nesmyslné, protože obě se dočkaly jiného zacházení, stejně tak kontrast mezi osudem jedné postavy přibližně v polovině filmu a na jeho konci také nikam nesměřuje... Autoři chtěli říct moc, ale neřekli skoro nic. (07.01.2011)

Ze zacatku to vypada jako zamysleni nad diskriminaci muzu u podobnych procesu, kdy existuje neco jako "presumpce viny". Pomalu prejdete do zamyslenim nad tim, ze "a kdyby se to zavedlo jako v Americe, tenhle nevinnej chudak bude na nejakym blacklistu uchylu, i kdyz nic neudelal". A nakonec to sklouzne k pseudo-psychologickemu dramatu o jednom komplexu. Jinak receno - slo by to i lip. (07.01.2011)