Na nože!

Zdeněk Pohlreich se díky reality show „Ano šéfe“ zapsal do našich žaludků, jakožto nemilosrdný kritik nevalné úrovně českých restaurací. Pořad stál a padal s jeho nezaměnitelnou personou. A to je také jeden z důvodů, proč je „Na Nože!“ slabším pořadem. Jde totiž o kuchařskou soutěž ve stylu superstar, kde byl Zdeněk pouze členem poroty. Možná by to nakonec zas tak nevadilo, kdyby celá show nebyla ušitá tak horkou jehlou. Zbytek poroty je pro mnohé diskutabilní (obzvlášť Eva Filipová) a i když byla mezi soutěžícími řada výrazných osobností, opravdových sympaťáků bylo málo a tak nebylo komu fandit. Kulisy působily nepěkně lacině, ze samotného vaření nám režie často přinášela méně záběrů, než by bylo milé a to ještě v dost zmatečném sestřihu. Největším problémem ale byla neuvěřitelná chaotičnost v pravidlech a v soutěži jako takové. Může za to zmíněná horká jehla, střih, přehnaná snaha o pestrost a v neposlední řadě pravidla blbá sama o sobě. Řada rozhodnutí štábu/poroty pak v rámci vládnoucího chaosu působila nefér i mimo rámec vyřazování. Pořad tak zbytečně podrýval svou kredibilitu, až nešel příliš vnímat jako regulérní soutěž, ale spíš jako (pravda, v jádru celkem koukatelná) hůře sestříhaná show o vaření na čas/zadání. (02.12.2010)

300 ohodnocený pořad/film: Ne tak dobré jako "Ano šéfe!", ale pořád jde o nadprůměrný kuchařský pořad. Hlášky sice nebyly tak ostré, ale kolikrát jsem se jim zasmál (např. Roman Vaněk a jeho: "Dobrý den Majoránko. Dobrý den Romane. ...). Prostě a jednoduše si to čtyři hvězdičky - 80% - zaslouží (jako celek) určitě. (02.12.2010)

Mě to bavilo. Nejen vaření, ale i ostatní věci související s kuchařinou tady naprostej amatér jako já vidí z úplně nový perspektivy. A žasne nad kuchařskou rychlofantazií i nad tím, jak to může vypadat při výdeji v plný restauraci. Trochu problémem jsou soutěžící, mezi kterýma se oblíbenec nevybírá snadno, ale nakonec s vítězem i jídlama spokojenost, sliny se mi sbíhaly pořád. Šéf má míň fórů a víc kritiky než by se hodilo, Vaňkovo hodnocení mě bavilo víc. Jen k paní Evě se radši nevyjádřím, to by bylo na žalobu. (11.09.2015)

Fuckt rada varím. Mala som to dokonca ako študijný odbor. Napriek tomu - nemám rada machrovanie v tomto odbore, ktoré predvádza pán Pohlreich a prehnané posúvanie jedla do kategórie super umenie. Tretí svet, ktorý hladuje, by žasol, čo sa stalo z jednej zo základných potrieb na prežitie ... Potom sa už človeku natíska otázka - nedá sa urobiť umenie aj z dýchania a spánku? A čo takto vylučovanie ako alternatívne umenie? Híkanie nad jedlom - jooooj, mne sa tu jahody nehodia, aj keď farebne ladia ..... ma dostáva do stavu nepríčetnosti. Jedna hviezda len preto - lebo viď prvá veta. (01.12.2010)

Poněkud tupé nože. Uvítal bych, kdyby se od sebe jednotlivé díly nelišily jenom množstvím nakrájené mrkve, vykostěných kuřat a neúspěšných pokusů soutěžících spáchat harakiri škrabkou na brambory. Ano, šéfe! bylo pokaždé zasazené do odlišného prostředí s odlišnými lidmi a různou vrstvou plísně za sporákem, Na nože mne svou monotónností už po pár týdnech uspává. První málo akční úkol, zisk imunity, druhý málo akční úkol, šlus a nazdar. Hlavní důvod proč sledovat zůstává – Mr. P. Třebaže málo nabroušený, někdy přímo krotký a svým výskytem ne dost frekventovaný, aby mohl být označen za moderátora pořadu. Hlavní důvod proč nesledovat přichází naštěstí vždy až na konci a má podobu dámy, která měla ve vlastním zájmu zůstat u domácího lakování nehtů. Její afektovanost, pro kterou je třebas Pekelná kuchyně velice zábavná, se ke zbytku pořadu hodí stejně jako hromádka kečupu ke steaku z lososa 60% (21.10.2010)